16 C 145/2021-30 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobou podanou u Okresního soudu Brno-venkov dne 14. 1. 2021 a postoupenou zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1.524 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1.524 Kč od 17. 10. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaný dne 16. 10. 2020 cestoval dopravním prostředkem: [anonymizována dvě slova] veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobcem v [obec] a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem a neuhradil tak stanovené jízdné. Žalovaný byl kontrolorem na místě vyzván k zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1.500 Kč, což vyplývá ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] které však neuhradil. Tyto částky žalobce požaduje žalobou. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že žalovaný se nevyjádřil ani na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“), a rozhodl ve věci bez nařízení jednání na základě žalobcem předložených důkazů – zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] variabilní symbol pro platbu: [číslo], ze dne 16. 10. 2020, smluvními přepravními podmínkami [anonymizováno] integrované dopravy platnými od 1. 8. 2018 ve znění dodatků 1-9, tarifem pražské integrované dopravy, předžalobní výzvou ze dne 4. 1. 2021, potvrzením o odeslání písemnosti dne 4. 1. 2021 žalovanému, výpisem z obchodního rejstříku týkajícího se žalobce, a zjistil skutkový stav tak, jak jej žalobce popsal v žalobě, a dále, že ke kontrole žalovaného došlo v [údaj o čase] hodin na místě: [ulice]. Soud nárok žalobce posoudil jako nárok přepravce na základní jízdné a na přirážku za to, že se žalovaný jako cestující neprokázal platným jízdním dokladem při cestě dopravním prostředkem provozovaným žalobcem, podle ustanovení § 2550 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, upravujících přepravu osob a věcí, podle vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a podle zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. S ohledem na to, že žalobce prokázal oprávněnost žalovaného nároku a nebylo zjištěno, že by žalovaný tento jeho nárok uspokojil, soud žalobě vyhověl, přičemž požadovaný úrok z prodlení žalobci přiznal podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že ji přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný. Účelně vynaložené náklady žalobce činí 1.489 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů na zastoupení žalobce advokátem ve výši 1.089 Kč, z čehož odměna advokáta činí 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí zastoupení a příprava, předžalobní výzva, podání žaloby) podle §14b odst.1 bod 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, a paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 300 Kč za uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč podle §14b odst.5 advokátního tarifu a náhrada 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů advokáta, tj. z částky 900 Kč, činí 189 Kč.