16 C 164/2020-63 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 2.500 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 2.500 Kč od 29. 8. 2015 do zaplacení, a to coby vrácení částky poskytnuté žalovanému dne 29. 7. 2015 [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO], na základě smlouvy o zápůjčce, kterou žalovaný uzavřel se jmenovanou společností dne 29. 7. 2015. Pohledávka jmenované společnosti vůči žalovanému na vrácení uvedené částky byla postoupena nejprve společnosti [právnická osoba], [IČO], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 6. 2018 a následně žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud nařídil ve věci jednání na den [datum], k němuž se žádný z účastníků nedostavil a pouze žalobce svou nepřítomnost omluvil. Soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“) věc projednal v nepřítomnosti účastníků. U jednání provedl dokazování nedatovanou a nikým nepodepsanou listinou označenou jako rozhodčí smlouva, nedatovanou a nikým nepodepsanou listinou označenou jako smlouva o úvěru [číslo] obchodními podmínkami [anonymizována tři slova], nedatovanou a nikým nepodepsanou listinou označenou jako identifikační karta zákazníka, výpisem z účtu společnosti [právnická osoba] [bankovní účet] za období 29. 7. 2015 až 31. 7. 2015, sdělením [právnická osoba] ze dne 10. 9. 2021 a výpisem z účtu žalovaného vedeného touto bankou č. [bankovní účet] za období od 9. 7. 2015 do 10. 8. 2015, výzvou žalobce ze dne 21. 2. 2020, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 6. 2018 a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 6. 2018, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 4. 7. 2018, podacím archem ze dne 9. 7. 2018, oznámením o postoupení pohledávky, výpisy z obchodního rejstříku týkajícími se [anonymizována tři slova] a [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]). 4. Z žádného z těchto důkazů soud nezjistil, že by mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. a žalovaným byla uzavřena tvrzená smlouva o zápůjčce. Zároveň však soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. zaslala žalovanému dne 29. 7. 2015 částku 2.500 Kč a označila jí symbolem„ [číslo]“, která byla připsána na účet žalovaného dne 30. 7. 2015. V řízení nebyl zjištěn žádný důvod poukázání této částky žalovanému. Jmenovaná společnost svou pohledávku vůči žalovanému na vrácení uvedené částky postoupila společnosti [právnická osoba] Následně tato společnost postoupila uvedenou pohledávku žalobci. Žalovanému bylo o tomto postoupení pohledávky zasláno oznámení. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný uvedenou částku jmenované společnosti nebo jejím nástupcům vrátil. 5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst.2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. S ohledem na zjištěné skutečnosti a citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] poskytla žalovanému částku 2.500 Kč a jelikož nebyl prokázán právní důvod tohoto poskytnutí, soud považuje obdržení uvedené částky žalovaným za bezdůvodné obohacení. Soud má rovněž za prokázané, že pohledávka jmenované společnosti vůči žalovanému na vrácení uvedené částky byla postoupena žalobci. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný tuto částku jmenované společnosti nebo jejím nástupcům vrátil, je povinen tuto částku zaplatit žalobci coby postupníkovi. Proto soud žalobě ohledně částky 2.500 Kč vyhověl. Pokud se týká požadovaného úroku z prodlení, pak soud žalobci přiznal pouze úrok z prodlení z uvedené částky v požadované sazbě za dobu od 1. 9. 2020 do zaplacení, jelikož má za to, že do prodlení se žalovaný dostal až dnem 1. 9. 2020, což je den následující po dni, kdy soud považuje žalobu za doručenou žalovanému. Žádné dřívější datum splatnosti žalované částky totiž v řízení prokázáno nebylo, neboť nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy a nebylo prokázáno ani doručení jakékoliv výzvy k úhradě žalované částky žalovanému, tj. že se taková výzva dostala do jeho dispoziční sféry, před doručením žaloby. Zákonná sazba úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činila ke dni 1. 9. 2020 8,25 % a byla tedy vyšší, než žalobce požadoval. 8. Soud nepřiznal náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, a to podle §142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.