16 C 204/2021-28 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 11. 6. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 11.553 Kč spolu s úroky z prodlení z částky 11.553 Kč ve výši 8,25% ročně od 18. 11. 2020 do zaplacení, což odůvodnil tím, že žalovaný, coby vlastník a provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 2500 cm3 [registrační značka] značka [anonymizováno], [právnická osoba], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“) neměl ode dne 13. 3. 2020 do 11. 7. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Vozidlo tak bylo nepojištěno 121 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Uvedené zjistil žalobce ze své evidence a Centrálního registru vozidel. Podle § 4 citovaného zákona má žalobce právo na příspěvek ve výši 93 Kč za každý den, po který nebylo vozidlo pojištěno, celkem tedy na částku 11.253 Kč. Podle téhož ustanovení má žalobce nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala 17. 11. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na to, že žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, a žalobce s uvedeným souhlasil, soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), a ve věci rozhodl bez jednání na základě obsahu spisu a navržených a předložených důkazů, kterými byly – sdělení Městského úřadu Břeclav ze dne 20. 9. 2021, výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 3. 9. 2020, upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 16. 12. 2020, II. upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 28. 1. 2021, kopie doručenky zásilky adresované žalovanému a vhozené mu do schránky 10. 2. 2021, předžalobní výzva ze dne 31. 3. 2021, poštovní podací arch z 31. 3. 2021 a informace o sledování zásilky odeslané 31. 3. 2021. Z těchto důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 3. Žalovaný byl v období od 13. 3. 2020 do 11. 7. 2020 vlastníkem i provozovatelem vozidla [registrační značka], [právnická osoba], se zdvihovým objemem válců nad [číslo] cm3. Soud nezjistil, že by uvedené vozidlo bylo v uvedeném období pojištěno pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Žalobce žalovaného několikrát vyzýval k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 11.253 Kč a nákladů ve výši 300 Kč. V řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná částka byla žalobci uhrazena. 4. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném v předmětném období, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů [anonymizována tři slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč. Podle § 2 odst. 1 písm. i) citované vyhlášky denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 včetně činí 93 Kč. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žalobce prokázal oprávněnost svého nároku vůči žalovanému coby vlastníku a provozovateli předmětného vozidla na příspěvek do garančního fondu ve výši 11.253 Kč za uvedené období i na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč, jelikož nebylo prokázáno, že by k tomuto vozidlu bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla nebo že by žalovaný tuto částku žalobci zaplatil. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl v celém rozsahu, včetně požadovaného úroku z prodlení, na který má žalobce právo podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 1.000 Kč představující jím zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a paušální náhradu účastníka nezastoupeného advokátem za dva úkony po 100 Kč (převzetí zastoupení a podání žaloby, včetně jejího doplnění) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalovanému u soudu. Dle citovaného ustanovení je možno přiznat pouze náhradu nákladů řízení, které byly v souvislosti s uplatňováním práva vynaloženy účelně. Měřítkem účelnosti je třeba poměřovat veškeré náklady, které účastníku v průběhu řízení vznikly, tedy i náklady vynaložené v souvislosti s jeho zastoupením advokátem. Neplatí přitom absolutně, že náklady na právní zastoupení jsou vždy v celém rozsahu účelné již jen proto, že účastník, jehož zastupuje advokát, tímto způsobem realizuje své právo na právní pomoc zajištěné článkem 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. V daném případě je důvodné přihlédnout i k tomu, že žalobce je právnickou osobou zřízenou zákonem, kterému je zákonem zajištěno financování činností, k nimž je povinen, a pro nějž jsou příspěvky dle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jedním z těchto zdrojů. Zároveň má žalobce dle uvedeného zákona i nárok na náhradu nákladů na vymáhání takového příspěvku v paušální výši 300 Kč Soudní vymáhání takového příspěvku je pak činností žalobce, kterou musí být žalobce schopen právě z těchto zdrojů zajistit, aniž by v soudních sporech, v nichž zaplacení příspěvku vymáhá, využíval odborné pomoci advokátů. Nelze ani pominout značnou jednoduchost těchto skutkově obdobných věcí nevyžadující vyjma sepisu tzv. vzorové žaloby zvlášť odborných znalostí. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že náklady žalobce za zastoupení advokátem v tomto řízení nejsou účelně vynaloženými ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., a proto žalobci jejich náhradu nepřiznal.