17 C 231/2019-141 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne [datum], domáhal vůči žalované zrušení spoluvlastnictví, a to k bytové jednotce [číslo] vymezené v budově [adresa], [adresa], postavené na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], a s jednotkou souvisejícímu spoluvlastnickému podílu na společných částech budovy [adresa], [adresa], o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku; a spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 491 m2 a k pozemku parc. [číslo] orná půda, o výměře 3707 m2, vše v obci [obec], k. ú. [obec] na [anonymizováno], zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav a vypořádání společných nemovitostí. Žalobu odůvodnil zejména tím, že s žalovanou jsou podílovými spoluvlastníky výše uvedených nemovitostí. Ač jsou předmětné nemovitosti v katastru nemovitostí stále evidovány jako součást společného jmění manželů, na podkladě rozsudku ve věci sp. zn. [spisová značka], jenž nabyl právní moci dne [datum], došlo k rozvodu manželství a v důsledku toho též k zániku společného jmění manželů. Vzhledem k tomu, že společný majetek nebyl vypořádán, uplynutím 3 let ode dne právní moci rozsudku o rozvodu nastala právní fikce, a žalobce i žalovaná se tak stali podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí; přitom podíl každého ze spoluvlastníků činí id. ½ vzhledem k celku na předmětných nemovitostech. Vzhledem k tomu, že stávající vlastnický režim má již velmi dlouhého trvání, přičemž však mezi žalobcem a žalovanou coby podílovými spoluvlastníky již delší dobu není možná komunikace ohledně společných nemovitostí, není ve vztahu k žalobci spravedlivé zachovávat podílové spoluvlastnictví k nemovitostem. Účastníci řízení mezi sebou již delší dobu nekomunikují, jakákoli dohoda o správě nemovitostí coby společných věcí je mezi nimi vyloučena. Žalobce ještě před podáním žalobního návrhu učinil snahu dohodnout se se žalovanou mimosoudně, avšak nedočkal se odezvy ze strany žalované, která na zaslanou výzvu nijak nereagovala. 2. Následně v průběhu řízení vzal žalobce žalobu zpět co do zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k výše uvedené bytové jednotce (včetně souvisejícího pozemku), neboť ohledně této nemovitosti účastníci vyřešili svůj spor mimosoudně. Žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasila. Soud tedy usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], řízení zastavil co do vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k bytové jednotce [číslo] vymezené v budově [adresa], [adresa], postavené na pozemku p. č. st. [anonymizováno], a s jednotkou souvisejícímu spoluvlastnickému podílu na společných částech budovy [adresa], [adresa] o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku, (zapsáno na [list vlastnictví]), spoluvlastnickému podílu o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku na pozemku p. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří (zapsáno na [list vlastnictví]), vše v obci [obec], k. ú. [obec] na [anonymizováno], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav. Po tomto zastavení zůstal předmětem řízení pozemek parc. [číslo] orná půda, o výměře 3707 m2, zapsaný na [list vlastnictví] pro obec Novosedly, k. ú. [obec] na Moravě, kde státní správu nemovitosti vykonává Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav. 3. Žalovaná uvedla, že nemá zájem převést svůj spoluvlastnický podíl na žalobce. Navrhla, aby soud žalobu buď zamítl, nebo rozhodl tak, že podílové spoluvlastnictví se zrušuje a předmětný pozemek bude reálně rozdělen. 4. Následně v průběhu řízení se oba účastníci shodli, že jejich podílové spoluvlastnictví k ve výroku označenému pozemku bude zrušeno, pozemek bude reálně podélně rozdělen na dvě stejné části s tím, že každý z účastníků se stane výlučným vlastníkem jednoho z těchto nových pozemků. 5. Z rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že manželství účastníků bylo rozvedeno. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. 6. Z výpisu z katastru nemovitosti ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] o výměře 3707 m2, druh pozemku orná půda, způsob ochrany zemědělský půdní fond, v k. ú. [obec] na [anonymizováno], zapsaného v Katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], okres [okres] tím, že tento pozemek je zapsán ve společném jmění manželů. Jako nabývací titul je uvedena smlouva kupní ze dne [datum], s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. 7. Z ortofoto mapy pozemku soud zjistil, že na pozemku se nachází dvě uniobuňky a jeden kontejner. Pozemek je přístupný pouze z jedné strany z polní cesty, zadní část pozemku je ohraničena loukou. 8. Z korespondence mezi zástupci žalované a žalobce, příp. mezi samými účastníky řízení vyplynulo, že účastníci se pokoušeli dohodnout o vypořádání spoluvlastnictví i před podáním žaloby, avšak neúspěšně. 9. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že vztahy se žalovanou byly takové, že už asi rok před rozvodem manželství spolu vůbec nemluvili. Nebyli schopni se dohodnout vůbec na ničem. Žalobce měl zájem o ten byt, který měli společně v [obec], protože odsud pochází. Protože se nemohl se žalovanou nijak dohodnout, musel řešit otázku bydlení a tak si pořídil dům v [obec]. Když pak došlo k tomu, že žalovaná byt nechtěla do výlučného vlastnictví, chtěla jej prodat, tak žalobce byt už nemohl odkoupit, protože kvůli koupi domu už na to neměl finanční prostředky. Došel tak o bydlení v [obec], kde má svoji matku a kamarády. V roce 2015 mu bývalá manželka zamezila přístup do bytu a on to tedy musel řešit. Když řešili ten byt, žalovaná několikrát měnila svůj názor, už jednou měli dohodnutého kupce na byt, všechno trvalo dlouho, ke kupní smlouvě měla spoustu připomínek, smlouva se měnila na základě připomínek jejího právníka, když bylo vše dohodnuto a mělo dojít k podpisu, žalovaná odmítla smlouvu podepsat. Museli tak hledat dalšího zájemce. Myslí si, že jediným důvodem proto, bylo dělat problémy. Stejné je to i ohledně pozemku, žalovaná nikdy pozemek nevyužívala, vždycky tam chodil pouze žalobce s dětmi, myslí si, že jediným smyslem jejího postoje je mu škodit. Vůbec spolu nemluvili až teď ohledně toho prodeje bytu. Žalobce komunikuje pouze s dětmi. Žalovaná má na pozemek přístup, klíče od brány jsou stále stejné, jako byly za trvání manželství. Manželka si také odvezla svoje věci, nějaké nářadí a také jednu unimobuňku. Při tom došlo k rozježdění pozemku těžkou technikou. Kdy byla žalovaná na pozemku naposledy, neví. Žalobce ho teď vlastně také moc nevyužívá, pouze tam kosí trávu. Pozemek neužívá hlavně kvůli sporům se žalovanou, aby nedošlo k nějakým neshodám ohledně využívání. Pozemek koupili za trvání manželství za cca [částka], tyto peníze si půjčil od své matky, vrátil jí je až po prodeji bytu. Pozemek kupovali, aby měli kde trávit volný čas, protože bydleli v bytě. Chtěli ho využívat jako zahrádku. Dodal, že manželka měla úraz, dostala od pojišťovny peníze, to bylo ještě za trvání manželství, žalobce chtěl, aby se z těch peněz vrátila půjčka jeho matce, ale žalovaná to odmítla. [příjmení] na pozemku skutečně vybudovali, jde o část o velikosti asi 5x5 m, kde byly jahody, manželka se o to z počátku starala, ale asi po roce ji to přestalo bavit. Je pravda, že se žalovanou komunikovali v posledním roce e-mailem, šlo ale výhradně o komunikaci týkající se vypořádání jejich spoluvlastnictví, telefonicky spolu prakticky nekomunikují, mohli si volat asi tak třikrát vždy jen ohledně prodeje bytu. Jednalo se o asi pět až šest e-mailů, pouze ohledně prodeje bytu a ohledně zahrady, hovory trvaly vždy cca 2 minuty, kdy něco řešili, pak začaly ze strany žalované výčitky a žalobce hovor vždy ukončil, nemělo to smysl. 10. Z výpovědi žalované soud zjistil, že pokud jde o to, co uváděl žalobce, je pravda, že ho nevyhledává, ale není pravda, že by mu dělala nějaké naschvály. Pokud jde o prodej bytu, ten z počátku domlouval za jejími zády bez jejího vědomí. Žalovaná se o tom dozvěděla tak, že našla ve schránce nějaký papír od realitky, ve skutečnosti šlo o smlouvu o zprostředkování prodeje, vůbec nic o tom nevěděla, žalobce ji vzkazoval po dětech, že to má okamžitě podepsat, vůbec ale nevěděla, o co jde, a proto s tím nesouhlasila. Neměla také ještě zajištěné bydlení. Pokud jde o zahradu, není pravda, že ji nevyužívala, chodila na ni i s dětmi, udržovala ji. Pak se tam ale žalobce začal scházet s milenkou a její rodinou a říkal ji, ať tam neleze, proto tam přestala chodit, to bylo ještě za trvání manželství. Přístup na pozemek má pouze přes nevypletenou branku, klíče od pozemku nemá, měli jen jedny klíče, které si odnesl žalobce. Pokud jde o tu unimobuňku, tu měli půjčenou od jejich rodičů, kteří ji měli ve své firmě v inventáři. Po rozvodu řekli, že ji žalobci nenechají a proto si ji odvezli.