5 C 167/2021-37 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 13. 4. 2021 domáhal zaplacení částky ve výši 2.150 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že mezi účastníky byla dne 1. 12. 2019 uzavřena pojistná smlouva [číslo] (dále„ smlouva“), s počátkem pojištění ke dni 2. 12. 2019, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, na základě které se žalovaný zavázal hradit žalobci roční pojistné ve výši 6.066 Kč s měsíční splatností. Jelikož žalovaný neuhradil pojistné za období 2. 1. 2020 do 9. 5. 2020, splatné dne 2. 1. 2020, které činí poměrnou částku ve výši 2.150 Kč, vyzval jej žalobce k úhradě dlužného pojistného upomínkami. Žalovaný však dlužnou částku žalobci neuhradil, a to ani na základě předžalobních výzev odeslaných dne 15. 10. 2020 a dne 6. 11. 2020. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Na základě provedeného dokazování vzal soud za prokázané následující skutečnosti: Z pojistné smlouvy [číslo] ze dne 1. 12. 2019 má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva o komplexním pojištění vozidla, s počátkem pojištění ke dni 2. 12. 2019, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla specifikovaného tamtéž, a na jejímž základě se žalovaný zavázal hradit žalobci roční pojistné ve výši 6.066 Kč s měsíční splatností v částce 505 Kč. Z přehledu předpisů a plateb pojistné smlouvy [číslo] ze dne 1. 9. 2020 bylo prokázáno, že žalovaný za období od 2. 12. 2019 do 9. 5. 2020 uhradil řádně a včas pouze první splátku pojistného, přičemž pojistné splatné dne 2. 1. 2020 již neuhradil. Za dobu od 2. 1. 2020 do dne 9. 5. 2020, kdy dle níže uvedených předžalobních výzev došlo k zániku pojištění, činil nedoplatek částku celkem 2.150 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 15. 10. 2020 a 6. 11. 2020 ve spojení s poštovním podacím archem z týchž dnů, bylo prokázáno, že pojistná smlouva zanikla ke dni 9. 5. 2020, a že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužného pojistného a upozornil jej na možnost jejího vymáhání soudní cestou. Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné (§ 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále „o. z.“). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o.z.). Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Na základě výše uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva ve smyslu citovaného § 2758 a násl. o. z., jejímž předmětem bylo pojištění za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný se zavázal hradit roční pojistné ve výši 6.066 Kč s měsíční splatností v částce 505 Kč, avšak neuhradil již druhou splátku pojistného splatnou dne 2. 1. 2020 a pojištění ke dni 9. 5. 2020 zaniklo. Za uvedené období 2. 1. 2020 – 9. 5. 2020 žalobce požadoval poměrnou výši pojistného v částce 2.150 Kč, proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Žalovanému uložil povinnost tuto částku žalobci zaplatit, a to společně s úrokem z prodlení, který žalobce požadoval až ode dne 10. 5. 2020 (den následující po zániku pojistného) do zaplacení ve výši sazby 10 % ročně v souladu s ustanovením § 1970 o. z., a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v aktuálním znění, na nějž má žalobce nárok, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení činila repo sazba České národní banky pro první pololetí roku 2020 výši 2 %. Podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto případě je to žalobce, kdo měl plný úspěch ve věci, proto mu soud přiznal vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení, které spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a v nákladech na zastoupení žalobce advokátem, kdy odměna advokáta činí 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí zastoupení a příprava, předžalobní upomínka a podání žaloby) podle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), a paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 300 Kč za uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a náhrada 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů advokáta, tj. z částky 900 Kč, činí 189 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení představuje částku ve výši 1.489 Kč, tato je přitom splatná na účet právního zástupce žalobce (§149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Při odůvodňování tohoto rozsudku soud postupoval podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.