5 C 184/2021-45 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, zdejšímu soudu doručenou dne 28. 4. 2021, domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 2.729 Kč s příslušenstvím z titulu pojistné smlouvy. Uvedl, že s žalovaným uzavřel pojistnou smlouvu o komplexním pojištění vozidla, a to prostřednictvím podpisu vyplněného formuláře pojistného produktu. Datum počátku pojištění bylo sjednáno na 18. 5. 2020. Předmětem pojistné smlouvy bylo pojištění vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. První pojistné bylo sjednáno ve výši 3.841 Kč pro pojistné období v délce půlroční, se splatností v první den příslušeného pojistného období. Žalovaný pojistné řádně neuhradil, přičemž mu na tomto vznikl dluh za období od 18. 5. 2020 do 28. 8. 2020 (tohoto dne došlo k zániku pojištění) ve výši 2.729 Kč, jehož součástí jsou rovněž náklady žalobce ve výši 2x 300 Kč za upomínku žalobce upozorňující na možný zánik pojištění a za upomínku na dlužné pojistné po zániku pojištění. Dále žalobce po žalovaném požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od dne následujícího po zániku pojištění, tj. od 29. 8. 2020 do dne podání žaloby 28. 4. 2021 z dlužné částky 2.729 Kč ve výši 150 Kč. Žalovaný doposud dlužnou částku neuhradil, a to i přes předžalobní výzvu zaslanou žalovanému prostřednictvím právního zástupce žalobce dne 18. 12. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. 3. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, kdy tento současně souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 4. Žalobce k prokázání svých tvrzení doložil následující důkazy – záznam z jednání ze dne 18. 5. 2020, pojistnou smlouvu o komplexním pojištění vozidla [anonymizováno] [číslo] ze dne 18. 5. 2020 podepsanou žalobcem i žalovaným, upozornění na neuhrazené pojistné ze dne 23. 6. 2020, upomínku s upozorněním na možný zánik pojištění ze dne 7. 7. 2020, kopii poštovní obálky s datem uložení 9. 7. 2020, oznámení o ukončení pojistné smlouvy ze dne 9. 9. 2020, sazebník nákladů žalobce, předžalobní upomínku ze dne 18. 12. 2020 s podacím podací archem z téhož dne, a přehled inkasní bilance ze dne 6. 4. 2021. 5. Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné (§ 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále „o. z.“). 6. Pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění (§ 2782 odst. 1 o. z.). 7. Upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty (§ 2804 o. z.). 8. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.). 9. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 10. Po provedeném dokazování soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 18. 5. 2020 uzavřena pojistná smlouva o komplexním pojištění vozidla [anonymizováno] [číslo] s počátkem pojištění ode dne 18. 5. 2020 na dobu neurčitou. V pojistné smlouvě se žalovaný zavázal hradit roční pojistné ve výši 7.682 Kč, na pojistné období 6 měsíců se pak jednalo o pojistné ve výši 3.841 Kč. Soud má za prokázané, že žalobce vyhověl dikci § 2804 o. z., kdy upomněl žalovaného výzvou ze dne 7. 7. 2020 k zaplacení pojistného a nákladů na vymáhání do 27. 8. 2020, přičemž jej současně upozornil na možný zánik pojištění v případě jeho nezaplacení do stanovené lhůty. Z ukončení pojistné smlouvy ze dne 9. 9. 2020 soud zjistil, že pojištění zaniklo uplynutím uvedeného dne 27. 8. 2020 pro neplacení pojistného. Dále soud zjistil, že žalobce žalovanému zaslal prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínku ze dne 18. 12. 2020, ke které byl doložen doklad o odeslání z téhož dne. S ohledem na požadovanou úhradu nákladů ve výši 2 x 300 Kč za upomínku s upozorněním na možný zánik pojištění ze dne 7. 7. 2020 a za upomínku po zániku pojištění ze dne 9. 9. 2020 soud zjistil, že na tyto má žalobce nárok v souladu s čl. 8 odst. 11 všeobecných pojistných podmínek a sazebníkem žalobce (u produktů neživotního pojištění). Z přehledu inkasní bilance ze dne 6. 4. 2021 2020 vzal soud za prokázané, že žalovaný dluží žalobci za období od 18. 5. 2020 do 27. 8. 2020 na pojistném částku 2.129 Kč a na nákladech na vymáhání částku 2 x 300 Kč, celkem tedy 2.729 Kč. 11. Uvedenou výši pojistného je přitom žalovaný povinen zaplatit dle ustanovení § 2782 odst. 1 o. z., a proto soud nárok žalobce na úhradu částky 2.129 Kč za dlužné pojistné shledal jako důvodný. Stejně tak důvodným shledal nárok na úhradu 600 Kč za náklady vynaložené na vymáhání pojistného v souladu se všeobecnými smluvními podmínkami a sazebníkem žalobce. Rovněž má žalobce nárok na úhradu požadovaného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 29. 8. 2020 do 28. 4. 2021 z částky 2.729 Kč ve výši 150 Kč dle stanovené zákonné sazby, kdy tento je v souladu s ustanovením § 1970 o. z., a odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť soudu je z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení činila repo sazba České národní banky výši 0,25 %, a proto má žalobce nárok na úrok z prodlení v přiznané výši. Soud tak žalobě v celém rozsahu vyhověl. 12. Žalobce, který měl ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a §14b odst. 1 a. t. sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1, písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., částku celkem 900 Kč. K tomu náleží advokátovi žalobce daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Náklady za právní zastoupení advokátem činí celkem částku 1.089 Kč. K tomuto žalobci náleží částka ve výši 400 Kč, kterou žalobce vynaložil na úhradu soudního dle položky 2 bodu 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění. Celkem tak má žalobce nárok na náhradu nákladů, jež činí částku 1.489 Kč, která je splatná na účet právního zástupce žalobce (§149 odst. 1 o. s. ř.). 13. Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. 14. Při odůvodňování tohoto rozsudku soud postupoval podle ustanovení § 157 odst. 4 občanského soudního řádu.