5 C 286/2020-45 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se návrhem, doručeným soudu dne 10. 8. 2020, domáhal vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 1.603 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1.603 Kč od 28. 2. 2020 do zaplacení. Uvedl, že na základě smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 21. 1. 2018 (dále„ smlouva“) dodával žalovanému do odběrného místa elektřinu a služby s tím spojené a žalovaný se zavázal hradit za dodávky elektřiny a služby s tím spojené pravidelné měsíční zálohy a případné následné nedoplatky zjištěné vyúčtováním. Žalobce žalovanému vystavil fakturu [číslo] splatnou dne 27. 2. 2020 s doplatkem ve výši 1.603 Kč za fakturační období od 26. 2. 2019 do 21. 1. 2020. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě výzvy k úhradě ze dne 31. 3. 2020. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. Jelikož účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále „o. s. ř.“) rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Žalobce k důkazu doložil smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 21. 1. 2018, fakturu ze dne 13. 2. 2020 splatnou dne 27. 2. 2020 na částku 1.603 Kč jakožto doplatek za sdružené služby a dodávky elektřiny, a výzvu k úhradě ze dne 30. 3. 2020 s podacím archem ze dne 31. 3. 2020. Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice (§ 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon). Kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu (§ 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále „o. z.“). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.). Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Po provedeném dokazování a právním zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že žalobce jako prodávající uzavřel se žalovaným coby kupujícím dne 21. 1. 2018 kupní smlouvu o dodávce elektřiny, a to na dobu určitou 4 let, kdy do sjednaného odběrného místa [anonymizována tři slova], [PSČ] [obec] dodával žalovanému elektřinu, nicméně žalovaný veškeré své povinnosti ze smlouvy nesplnil řádně a včas, neboť v plné výši neuhradil sjednanou cenu za smluvený odběr elektřiny ve fakturačním období 26. 2. 2019 – 21. 1. 2020 dle faktury [číslo] kterou mu byl vyúčtován doplatek v částce 1.603 Kč. Jelikož žalovaný do řízení ničeho nevnesl, nikterak nevyvrátil skutková tvrzení či důkazy žalobce, vzal soud za prokázaný nárok uplatněný žalobcem, kterému tak přiznal částku 1.603 Kč společně s úrokem z prodlení. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení činila repo sazba [obec] národní banky 2 %, a proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % z uplatněné částky 1.603 Kč ode dne 28. 2. 2020 do zaplacení. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náhrada je tvořena žalobcem uhrazeným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, odměnou za tři úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále„ a.t“), celkem tedy 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a.t., a náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., celkem tedy 300 Kč, a dále 21% DPH z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, celková výše náhrady tak činí částku 1.489 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.). S ohledem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., obsahuje písemné vyhotovení rozsudku zkrácené odůvodnění.