5 C 49/2021-58 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou, podanou u zdejšího soudu dne 3. 12. 2020, se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 7.739,10 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7.739,10 Kč od 11. 3. 2020 do zaplacení. Uvedl, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 11. 7. 2019 účastnickou smlouvu [číslo] („ účastnická smlouva 1“). Dále tito dne 5. 9. 2019 uzavřeli smlouvu o pronájmu koncového zařízení na dobu neurčitou („ smlouva o pronájmu koncového zařízení“), a to k účastnické smlouvě [číslo] ze dne 11. 8. 2019 („ účastnická smlouva 2“). Na základě účastnické smlouvy 2 se žalobce zavázal poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících a žalovaný se zavázal mu za tyto služby řádně platit ceny ve lhůtě splatnosti vyúčtované v jednotlivých pravidelných vyúčtováních služeb. Celková uplatněná částka ve výši 7.739,10 Kč se skládá ze smluvní pokuty ve výši 4.000 Kč a z ceny poskytnutých služeb třetích stran ve výši celkem 3.739,10 Kč. Žalobce rovněž uplatnil nárok úrok z prodlení, který požaduje ode dne následujícího po splatnosti nejmladší faktury (10. 3. 2020), a to z celé uplatněné částky 7.739,10 Kč, kterou žalovaný žalobci dle doložených vyúčtování neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy žalobce ze dne 23. 11. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. 3. Jelikož žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s tímto postupem, nevyjádřil, a jeho souhlas tak byl presumován, rozhodl soud v souladu s ust. § 115a o. s. ř. pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Soud provedl dokazování na základě následujících, žalobcem doložených listin – účastnická smlouva [číslo] ze dne 5. 7. 2019, platná od 11. 7. 2019, vyúčtování [číslo] vyúčtování [číslo] vyúčtování [číslo] vyúčtování [číslo] předávací protokol a smlouva o pronájmu zařízení ze dne 5. 9. 2019, účastnická smlouva [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 11. 8. 2019, výpověď účastnických smluv z 25. 11. 2019, předžalobní upomínka ze dne 23. 11. 2020 s podacím archem z téhož dne, obchodní podmínky pronájmu koncových zařízení, všeobecné podmínky žalobce, podrobný výpis služeb, a ceník tarifů a služeb. 5. Z listiny označené jako„ účastnická smlouva“ soud zjistil, že se jednalo o zákaznickou smlouvou pod [číslo] kdy tato byla uzavřena dne 5. 7. 2019 mezi žalobcem a žalovaným. 6. Z detailu účastnické smlouvy, kde byl uveden kód zákazníka pod [anonymizováno] [číslo] jako v účastnické smlouvě výše uvedené, soud zjistil, že její platnost nastala od 11. 7. 2019 7. Z listiny označené jako„ předávací protokol a smlouva o pronájmu zařízení“ ze dne 5. 9. 2019 soud zjistil, že tato se vztahovala k zákaznické smlouvě [číslo] že jejím předmětem byl pronájem zařízení na dobu neurčitou, konkrétně služba [anonymizována tři slova], kdy byla sjednána smluvní pokuta za nevrácení pronajatého zařízení řádně a včas ve výši 4.000 Kč. 8. Z listiny označené jako„ účastnická smlouva [anonymizována dvě slova]“ ze dne 11. 8. 2019 soud zjistil, že tato se vztahuje k zákaznické smlouvě pod [číslo]. 9. Z listiny označené jako„ výpověď účastnických smluv“ ze dne 25. 11. 2019 soud zjistil, že žalobce žalovanému vypověděl účastnické smlouvy z důvodu dlouhodobého neplnění závazků. 10. Z vyúčtování služeb [číslo] ze dne 6. 8. 2019 soud zjistil, že žalobce žalovanému za období 11. 7. – 5. 8. 2019 vyúčtoval mimo jiné částku 860,90 Kč za platební služby m-platba, a úhradu za využití služby [anonymizována čtyři slova] ve výši 86,81 Kč. Obě částky byly splatné dne 20. 8. 2019. 11. Z vyúčtování služeb [číslo] ze dne 6. 9. 2019 ve spojení s detailní částí rozpisu vyúčtování soud zjistil, že žalobce žalovanému za období 6. 8. – 5. 9. 2019 vyúčtoval mimo jiné částku 1.417,01 Kč za m-platbu a platbu přes sms, dále částku za nájemné zařízení, kterou touto žalobou uplatnil ve výši 1,61 Kč, a částku za využití služby [anonymizována tři slova] komplet ve výši 299 Kč. Všechny částky byly splatné dne 20. 9. 2019. 12. Z vyúčtování služeb [číslo] ze dne 6. 10. 2019 soud zjistil, že žalobce žalovanému za období 6. 9. – 5. 10. 2019 vyúčtoval mimo jiné částku 876 Kč za platební služby m-platba, dále částku za nájemné zařízení, kterou touto žalobou uplatnil ve výši 28,33 Kč, a částku za využití služby [anonymizována tři slova] komplet ve výši 169,44 Kč. Všechny částky byly splatné dne 20. 10. 2019. 13. Z vyúčtování smluvní pokuty ze dne 25. 2. 2020 soud zjistil, že žalobce žalovanému vyúčtoval částku 4.000 Kč jakožto smluvní pokutu za nevrácení či poškození koncového zařízení nebo nevrácení jeho příslušenství či součástí, splatnou dne 10. 3. 2020. 14. Z obchodních podmínek soud zjistil, že smluvní pokuta za nevrácení pronajatého zařízení řádně a včas činila výši 4.000 Kč. 15. Z předžalobní upomínky ze dne 23. 11. 2020 ve spojení s poštovním podacím archem z téhož dne vzal soud za prokázané, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky před podáním žaloby rovněž prostřednictvím své právní zástupkyně. 16. Z ostatních žalobcem doložených důkazů soud nezjistil skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí ve věci. 17. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena (§ 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále „o. z.“). 18. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné (§ 2201 o. z.) 19. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda (§ 2048 odst. 1 věta první o. z.). 20. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.). 21. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 22. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil nároky žalobce jako smlouvu nájemní dle § 2201 o. z., a smlouvu inominátní dle § 1746 odst. 2. o. z., tedy jako nároky na zaplacení ceny za pronájem zařízení, smluvní pokuty a ceny za využité služby vyplývající z titulu jmenovaných účastnických smluv a smlouvy o pronájmu zařízení. Soud vzal na základě provedeného dokazování za prokázané, že žalovaný žalobci řádně nehradil platby dle uvedených vyúčtování, přičemž tento v řízení ničeho netvrdil, neoznačil a nedoložil důkazy, kterými by nárok uplatněný žalobcem vyvrátil či prokázal opak. Soud tak má nárok žalobce na úhradu dluhu za pronájem zařízení včetně smluvní pokuty a nároků na úhradu využitých služeb za služby třetích stran (m-platby a sms platby), jakož i za balíček programů [anonymizováno] za oprávněný, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost tyto částky v celkové výši 7.739,10 Kč žalobci zaplatit, a to společně s úrokem z prodlení stanoveným po splatnosti nejmladšího z doložených vyúčtování, tedy z částky 7.739,10 Kč ode dne 11. 3. 2020 do zaplacení ve výši sazby 10 % ročně v souladu s ustanovením § 1970 o. z., a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v aktuálním znění, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že k uvedeným dnům prodlení činila repo sazba České národní banky výši 2 %, a proto má žalobce nárok na úrok z prodlení v přiznané výši. 23. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto případě je to žalobce, kdo měl plný úspěch ve věci, proto mu soud přiznal vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení, které spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a v nákladech na zastoupení žalobce advokátem, kdy odměna advokáta činí 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí zastoupení a příprava, předžalobní upomínka a podání žaloby) podle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), a paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 300 Kč za uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a náhrada 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů advokáta, tj. z částky 900 Kč, činí 189 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení představuje částku ve výši 1.489 Kč, tato je přitom splatná na účet právní zástupkyně žalobce (§149 odst. 1 o. s. ř.). 24