5 C 61/2021-44 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu dne 26. 11. 2020 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 11.267,56 Kč s příslušenstvím z titulu zákonného postižního práva. Návrh odůvodnil tím, že žalovaný dne 24. 8. 2018 způsobil vozidlem [anonymizováno], [registrační značka], jehož je vlastníkem a provozovatelem, škodu ve výši 5.266,45 PLN na vozidle [anonymizována dvě slova], [registrační značka] ([anonymizováno]) jiného vlastníka (poškozený), přičemž ke dni vzniku škody nemělo vozidlo žalovaného, kterým byla způsobena škoda, sjednáno povinné pojištění o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. V návaznosti na šetření škodní události vyplatila [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (dále také„ [anonymizováno]“) částku celkem 5.266,43 PLN odpovídající částce 31.382,66 Kč a dále vyplatila pověřenému partnerovi, který vyřizoval pojistnou událost, částku 2.420 Kč, čímž jí vůči žalovanému vznikl nárok na náhradu jedné třetiny toho, co za něho plnila, tedy třetinu z celkové částky 33.802,66 Kč. Kancelář vyzvala žalovaného přípisem ze dne 23. 10. 2019 k náhradě plnění. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2020 došlo k převodu pohledávky za žalovaným na žalobce. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky rovněž výzvou ve smyslu § 142 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále „o.s.ř.“). Žalovaný však ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. 3. Jelikož účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o.s.ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Ze záznamu o dopravní nehodě z data 24. 8. 2018 a z likvidační zprávy č. [anonymizováno] [rok] [číslo] bylo zjištěno, že dne 24. 8. 2018 v [údaj o čase] hodin došlo v obci [část obce] k dopravní nehodě, kdy žalovaný jakožto škůdce vozidlem [registrační značka] najel zezadu do vozidla [registrační značka], přičemž vozidlo žalovaného nebylo v době nehody pojištěno ve smyslu § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, účinného v době vzniku škodné události, (dále„ zákon č. 168/1999 Sb.“). 5. Z dokumentu označeného jako„ kalkulace opravy“ bylo zjištěno, že oprava byla vyčíslena na částku 5.266,43 PLN včetně DPH. 6. Z dokumentu [právnická osoba] s.r.o. o stanovení výše skutečné škody ze dne likvidace 24. 9. 2019 vyplynulo, že pojistné plnění za škodu na majetku činilo celkem částku 5.266,43 PLN. 7. Dle vyrozumění o výsledku šetření pojistné události od [právnická osoba] s.r.o. vůči poškozenému ze dne 24. 9. 2019 bylo zjištěno, že výše škody poškozeného vozidla byla stanovena na částku 5.266,43 PLN, která byla poukázána na účet poškozeného. 8. Z detailů transakce pro závazek [číslo] soud zjistil, že příkazce [ulice] kancelář pojistitelů poukázala částku 5.266,43 PLN coby 31.382,66 Kč na účet poškozeného a z detailů transakce pro závazek [číslo] soud zjistil, že příkazce [ulice] kancelář pojistitelů poukázala částku 2.420 Kč na účet příjemce [právnická osoba] Celkem tak [anonymizováno] vyplatila částku 33.802,66 Kč. 9. Z prohlášení o výši odměny za likvidaci škodních událostí učiněného mezi [anonymizováno] a [právnická osoba] [anonymizováno] soud zjistil, že odměna za zpracování škodních událostí byla stanovena ve výši 2.000 Kč bez DPH za každou škodní událost. (Včetně DPH se tedy jedná o částku 2.420 Kč). 10. Z dokumentu označeného jako uplatnění práva na plnění ze dne 23. 10. 2019 byl žalovaný vyzván [anonymizováno] k zaplacení poměrné náhrady ve výši jedné třetiny toho, co za žalovaného plnila, tj. částky 11.267,56 Kč, nejpozději do 22. 11. 2019. 11. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 15. 1. 2020, její přílohy a vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 30. 1. 2020 má soud za prokázaný převod pohledávky z [anonymizováno] na žalobce a uvědomění žalovaného o této skutečnosti. 12. Z předžalobní upomínky ze dne 4. 9. 2020 a z dokladu o odeslání této zásilky z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván před znovu podáním žaloby. 13. Z dalších provedených důkazů soud neuskutečnil žádná zjištění pro rozhodnutí ve věci. 14. [anonymizováno] poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona (§ 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb.). 15. Výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit (věta první a druhá § 24 odst. 9 zákon č. 168/1999 Sb.) 16. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále „o. z.“). 17. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 18. Soud věc právně posoudil podle § 24 odst. 2 písm. b) a § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. jako zákonný regresní nárok [anonymizována tři slova] na náhradu poskytnutého plnění za nepojištěného vlastníka vozidla, který v souvislosti s postoupením pohledávky přešel na žalobce jakožto postupníka. Soud nárok žalobce shledal jako zcela důvodný, a proto mu jej přiznal v plném rozsahu. Současně soud žalobci přiznal nárok na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z., neboť žalovaný se uplynutím lhůty 22. 11. 2019 stanovené ve výzvě ze dne 23. 10. 2019 ocitl následujícím dnem v prodlení se splácením peněžitého dluhu. Soudu je přitom z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení 23. 11. 2019 činila repo sazba České národní banky 2 %, a proto má žalobce od tohoto data až do zaplacení nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % z uplatněné částky. 19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náhrada je tvořena žalobcem zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, odměnou advokáta za tři úkony právní pomoci po 1.580 Kč podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále „a.t.“, ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) a.t. (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní upomínka), náhradou za tři paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a.t., včetně 21% DPH z odměny a paušálu advokáta, tedy z částky 5.640 Kč toto činí částku ve výši 1.184,40 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 7.624,40 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).