6 C 24/2020-58 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum], ve znění doplnění ze dne [datum], domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 2.691,26 Kč spolu s úroky ve výši 8 % ročně jdoucími od 21. 2. 2018 do zaplacení. Svůj nárok odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne [datum] účastnickou smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] na základě které poskytl žalovanému ke koupi koncové zařízení IMEI [číslo] typu [anonymizováno 5 slov] – černý (dále jen„ zařízení“) za kupní cenu ve výši 2.499 Kč a také umožnil žalovanému využívat i tzv. služeb třetích stran, které však nejsou službami elektronických komunikací. Část kupní ceny za zařízení ve výši 199 Kč žalovaný uhradil při převzetí a zbývající část kupní ceny ve výši 2.300 Kč měla být zaplacena v rámci 23 měsíčních splátek ve výši 100 Kč. Žalovaný však neuhradil ani jednu splátku. Dále žalovanému vznikl dluh i na využitých službách třetích stran ve výši 200 Kč a na sjednaném pojištění zařízení ve výši 191,26 Kč. Žalovaný na svůj shora popsaný dluh ničeho nezaplatil. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání, soud, podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Účastnickou smlouvou ze dne [datum] bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným coby dlužníkem byla uzavřena smlouva, na základě níž se žalobce zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací, využívat i tzv. služeb třetích stran, které však nejsou službami elektronických komunikací a které si žalovaný mohl objednávat prostřednictvím sítě žalobce s tím, že se žalovaný zavázal za takovéto poskytnuté služby platit jejich cenu přímo žalobci, a která taktéž obsahovala kupní smlouvu ohledně koupě koncového zařízení v částce 2.499 Kč a dále ujednání o pojištění zařízení. Vyúčtováními služeb [číslo] všeobecnými podmínkami žalobce, souhlasem s pojištěním, byla prokázána výše vyúčtovaných a dlužných částek rovněž jejich splatnost. Předžalobní upomínkou ze dne 2. 8. 2019 a příslušným poštovním podacím archem bylo prokázáno, že právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Podle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle ust. § 1968 věta prvá téhož zákona dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 téhož zákona po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle ust. § 2079 odst. 1 téhož zákona, kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Podle ust. § 1968 věta prvá téhož zákona dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 téhož zákona po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným coby dlužníkem byla uzavřena písemná smlouva v souladu s ust. § 1746 odst. 2 a § 2079 odst. 1 občanského zákoníku, tj. z části tzv. inominátní smlouva, na základě níž mimo jiné vznikla žalobci smluvní povinnost zprostředkovat žalovanému využívání služeb třetích stran prostřednictvím sítě elektronických komunikací žalobce a žalovanému vznikla smluvní povinnost zaplatit žalobci cenu za objednané a poskytnuté služby třetích stran prostřednictvím sítě elektronických komunikací žalobce, a z části kupní smlouva, jejímž předmětem byl prodej a koupě koncových zařízení specifikovaných ve smlouvě a dodatku ke smlouvě, přičemž žalovanému vznikla smluvní povinnost zaplatit žalobci sjednanou kupní cenu. Žalovaný tyto služby využíval ovšem jejich cenu žalobci dobrovolně neuhradil, a také mu dobrovolně neuhradil sjednanou kupní cenu ani sjednané pojištění zařízení, ačkoliv žalobce jej k tomu vyzval jednotlivými vyúčtováními a předžalobní upomínkou. Jelikož tak žalovaný dobrovolně neučinil, uložil mu soud výrokem I. tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobci celkovou dlužnou částku. Povinnost žalovaného zaplatit žalobci kromě vlastního dluhu i úroky z prodlení je důsledkem prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu vůči žalobci. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Soud přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení celkem částku 1.489 Kč. Tato částka zahrnuje odměnu advokátky ve výši 600 Kč (3x odměna po 200 Kč dle ust. §14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (3x náhrada po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, spočívající v převzetí věci, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky) a z těchto všech částek 21% DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. v celkové výši 189 Kč a žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že zástupkyni žalobce nebyla přiznána odměna a náhrada hotových výdajů za podání ze dne 7. 9. 2020, neboť tento úkon považuje soud za neúčelný, když obsahovalo doplnění skutkových tvrzení, které měly být uvedeny již v žalobě.