7 C 157/2021-63 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 26. 3. 2021 domáhal zaplacení částky 33 101,64 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 12. 3. 2014 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o optimální půjčce (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalobce žalované účelový spotřebitelský úvěr ve výši 168 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet formou 71 pravidelných měsíčních splátek po 3 360 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci počínaje dnem 25. 4. 2014. Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 12,50 % ročně. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou měsíční splátky splatné dne 25. 9. 2020, využil žalobce svého oprávnění a dopisem ze dne 22. 12. 2020 vyzval žalovanou k okamžité úhradě celé úvěrové pohledávky. Dlužná částka činila po zesplatnění celkem 33 101,64 Kč a skládala se z nesplacené části jistiny ve výši 31 601,64 Kč a úvěrových poplatků ve výši 1 500 Kč. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřila, takže soud předpokládal, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Z žádosti o poskytnutí optimální půjčky ze dne 10. 3. 2014 a ze smlouvy o optimální půjčce ze dne 12. 3. 2014 má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru s názvem smlouva o optimální půjčce, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 168 000 Kč s tím, že částku 98 000 Kč byla žalovaná povinna použít výhradně za účelem konsolidace dluhu na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] vedeného u žalobce a zbývající část úvěru byla žalované poskytnuta bez uvedení účelu. Žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 12,50 % ročně formou 71 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 360 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci počínaje dnem 25. 4. 2014. 6. Z kreditních informací a z návrhu na rozhodnutí o poskytnutí optimální půjčky bylo zjištěno, že při posouzení úvěruschopnosti vycházel žalobce jednak z informací získaných od žalované, které porovnal s demografickými a statistickými údaji, a dále z informací získaných lustrací v registrech a databázích, jako jsou BRKI, NRKI a SOLUS. 7. Z interního účetního dokladu ze dne 12. 3. 2014 bylo prokázáno, že úvěr byl žalovanou čerpán dne 12. 3. 2014 tím způsobem, že částka ve výši 70 705,33 Kč byla na základě příkazu žalované převedena na účet č. [bankovní účet] a částka ve výši 97 294,67 Kč byla na základě příkazu žalované převedena na účet č. [bankovní účet]. 8. Z dodatku ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne 27. 6. 2018 bylo zjištěno, že dne 27. 6. 2018 byl ke Smlouvě sjednán dodatek, na jehož základě se účastníci dohodli na odkladu splátek úvěru, v jejímž důsledku se splatnost úvěru posunula na den 25. 2. 2022. Výše měsíční splátky úvěru nově činila 1 926 Kč. Součástí dodatku byl rovněž výňatek ze sazebníku poplatků, podle něhož činila výše poplatku za zaslání 1. upomínky – oznámení o neprovedení splátky úvěru částku 250 Kč a výše poplatku za zaslání 2. a každé další upomínky – oznámení o neprovedení splátky úvěru činila 500 Kč. 9. Z Všeobecných obchodních podmínek účinných od 1. 1. 2014 (dále jen„ VOP“) soud zjistil, že podle článku 24 odst. 24.1 VOP byla žalovaná povinna platit žalobci ceny a další úhrady za poskytované bankovní služby a za úkony s bankovními službami souvisejícími, které žalobce účtuje v souladu se sazebníkem účinným v době poskytnutí dané bankovní služby nebo provedení úkonu, pokud se žalovaná s žalobcem nedohodne jinak. 10. Z úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele účinných od 1. 1. 2014 (dále jen„ ÚP“) bylo zjištěno, že podle čl. 11 odst. 11.1 písm. a) ÚP se za případ porušení považuje, pokud se žalovaná dostane do prodlení s úhradou jakéhokoli peněžitého dluhu vzniklého na základě Smlouvy. Podle čl. 11 odst. 11.2 písm. f) ÚP je žalobce oprávněn, pokud nastane některá ze skutečností uvedených v článku 11 odst. 1 ÚP, požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru a příslušenství. 11. Z historického výpisu z úvěrového účtu ze dne 21. 1. 2021 má soud za prokázané, že žalovaná své smluvní povinnosti řádně neplnila, neboť se opakovaně dostávala do prodlení s hrazením splátek úvěru. Poslední splátka byla žalovanou uhrazena vkladem v hotovosti ve výši 5 778 Kč dne 4. 9. 2020. Ke dni 21. 1. 2021 dlužila žalovaná na jistině částku ve výši 31 601,64 Kč, na úvěrových poplatcích částku ve výši 1 500 Kč (poplatky za zaslání 2. a každé další upomínky při neprovedení splátky ve výši 500 Kč, které byly žalované vyměřeny dne 22. 6. 2020, 21. 7. 2020 a 31. 7. 2020), na úroku z úvěru částku ve výši 1 627,47 Kč a na úroku z prodlení částku ve výši 169,90 Kč. 12. Z výzvy k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne 22. 12. 2020 ve spojení s dodejkou ze dne 28. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalobce žalované dopisem ze dne 22. 12. 2020 oznámil, že vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splatných závazků vůči žalobci, vyzývá ji k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky. Zásilku obsahující výzvu si žalovaná osobně převzala dne 28. 12. 2020. 13. Z předžalobní upomínky ze dne 12. 2. 2021 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 12. 2. 2021 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 41 712,46 Kč včetně příslušenství a upozornil ji na možnost jejího vymáhání soudní cestou. 14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 16. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalované úvěr ve výši 168 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 12,50 % ročně v 71 pravidelných měsíčních splátkách po 3 360 Kč. Žalovaná své smluvní povinnosti řádně a včas neplnila, neboť se opakovaně dostávala do prodlení s hrazením splátek úvěru. Žalobce proto využil svého oprávnění a celý úvěr zesplatnil. Žalovaná přes opakované výzvy žalobce dlužnou částku ve výši 33 101,64 Kč nezaplatila. Nárok žalobce na úrok z úvěru vyplývá ze smluvního ujednání a z § 2395 občanského zákoníku. Žalovaná se nezaplacením splátek úvěru řádně a včas dostala do prodlení, čímž vznikl žalobci v souladu s § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužných splátek a po zesplatnění úvěru z celé dlužné částky ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po jejich splatnosti do zaplacení. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 503 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 325 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 33 101,64 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 12. 2. 2021) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.