7 C 164/2021-39 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 4. 2. 2021 domáhal zaplacení částky 44 300 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba], [IČO]) a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce vedle poskytnutého úvěru rovněž poplatky spojené s poskytnutím úvěru v celkové výši 21 900 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách ve výši 3 900 Kč počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž došlo k uzavření Smlouvy. Poslední splátka byla splatná dne 21. 2. 2018. Úvěr byl žalované poskytnut v hotovosti dne 21. 1. 2017, což žalovaná potvrdila podpisem Smlouvy. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti tím, že splátky úvěru řádně a včas nesplácela. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou na žalobce. Ke dni postoupení dlužila žalovaná částku ve výši 44 300 Kč, která se skládala z neuhrazené jistiny ve výši 30 000 Kč, neuhrazeného úroku z úvěru ve výši 5 232 Kč, neuhrazeného poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 4 442 Kč a neuhrazeného inkasního poplatku ve výši 4 626 Kč. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřila, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 21. 1. 2017 má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 21 900 Kč ve 13 pravidelných měsíčních splátkách po 3 900 Kč. 6. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, finanční analýzy a z credit scoringu bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru posoudil schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, přičemž vycházel především z informací získaných od žalované ohledně jejích poměrů a nahlédnutím do insolvenčního rejstříku, Centrální evidence exekucí a databází inkasních agentur. Po posouzení poměrů žalované a její domácnosti přitom právní předchůdce žalobce dospěl k závěru, že žalované lze poskytnout úvěr až do výše 30 000 Kč. 7. Ze smlouvy o prodeji části závodu ze dne 8. 9. 2018 bylo prokázáno, že touto smlouvou byla část závodu společnosti [právnická osoba] zahrnující i pohledávku za žalovanou převedena na společnost [právnická osoba] 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a z přílohy č. 1 Seznam postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce jako postupitel postoupil pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek na žalobce jako postupníka. 9. Ze Seznamu postupovaných pohledávek soud dále zjistil, že žalovaná ke dni postoupení dlužila částku v celkové výši 44 300 Kč. 10. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 2. 2020 ve spojení s podacím lístkem ze dne 26. 2. 2020 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 65 464,88 Kč včetně příslušenství a upozornil ji na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 13. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr uhradit spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 21 900 Kč formou 13 pravidelných měsíčních splátek ve výši 3 900 Kč. Žalovaná svou smluvní povinnost řádně nesplnila, neboť splátky úvěru řádně a včas nesplácela. Na základě výše uvedené smlouvy o postoupení pohledávek postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou na žalobce. Ten následně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, žalovaná však na výzvu nereagovala a dlužnou částku v celkové výši 44 300 Kč nezaplatila. Žalovaná se nezaplacením úvěru řádně a včas dostala do prodlení, čímž žalobci vznikl v souladu s § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné jistiny 30 000 Kč ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který žalobce požadoval ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky, tj. ode dne 22. 2. 2018 do zaplacení. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 950 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 772 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 44 300 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 26. 2. 2020) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.