7 C 188/2021-67 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 5. 1. 2021 domáhal zaplacení částky 13 257,70 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce vedle poskytnutého úvěru rovněž celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 7 300 Kč formou 13 měsíčních splátek ve výši 1 300 Kč. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že splátky úvěru řádně a včas nesplácel. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2020 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným na žalobce. Ke dni postoupení dlužil žalovaný částku v celkové výši 13 257,70 Kč, která se skládala z dlužné jistiny ve výši 7 800 Kč a smluvní pokuty ve výši 5 457,70 Kč. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podáním ze dne 17. 5. 2021 vzal žalobce žalobu zpět co do částky 1 000 Kč představující část požadované smluvní pokuty. V rozsahu zpětvzetí žaloby bylo řízení zastaveno usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 19. 5. 2021, č. j. EPR 2693/2021-13. 4. Vzhledem k tomu, že se účastníci k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřili, předpokládal soud, že s tímto postupem souhlasí, a rozhodl věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 5. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 6. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 11. 12. 2017 a ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 11. 12. 2017 má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 7 300 Kč ve 13 měsíčních splátkách po 1 300 Kč. Ve Smlouvě byla sjednána zápůjční úroková sazba, jejíž výše činila v případě sjednání úhrady ve 13 měsíčních splátkách 25,85 % ročně. Smluvní strany si dále v části V. odst. 4 Smlouvy sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Souhrn uplatněné smluvní pokuty přitom nesměl přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. 7. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 11. 12. 2017, z finanční analýzy a ze scoringové karty žalovaného ze dne 11. 12. 2017 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, přičemž vycházel především z informací získaných od žalovaného ohledně jeho poměrů. Příjmy žalovaného byly doloženy pracovní smlouvou a výplatními páskami. Po posouzení poměrů žalovaného a jeho domácnosti přitom právní předchůdce žalobce dospěl k závěru, že žalovanému lze poskytnout úvěr až do výše 25 000 Kč. 8. Z historie transakcí bylo prokázáno, že žalovaný uhradil na úvěr pouze splátky v celkové výši 9 500 Kč, přičemž poslední splátku uhradil dne 11. 6. 2018 ve výši 2 600 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2020, z dodatku č. 1 k této smlouvě ze dne 13. 7. 2020 a z přílohy č. 1 Seznam postupovaných pohledávek a z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 29. 7. 2020 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce jako postupitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce jako postupníka. 10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 7. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce žalovanému oznámil, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce. 11. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 18. 12. 2020 ve spojení s podacím lístkem ze dne 18. 12. 2020 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 15 313,54 Kč včetně příslušenství a upozornil jej na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. 12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. Podle § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 15. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který byl žalovanému poskytnut v hotovosti při uzavření Smlouvy. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 7 300 Kč formou 13 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 300 Kč. Žalovaný svou smluvní povinnost řádně nesplnil, neboť na dlužnou částku uhradil pouze splátky ve výši 9 500 Kč, zbývající dlužnou částku ve výši 7 800 Kč představující dlužnou jistinu nezaplatil. V důsledku prodlení vznikla žalovanému v souladu s částí V. odst. 4 Smlouvy povinnost uhradit žalobci rovněž smluvní pokutu ve výši 4 457,70 Kč. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku v celkové výši 12 257,70 Kč nezaplatil. Nárok žalobce na zaplacení úroku z úvěru vyplývá ze smluvního ujednání a z § 2395 občanského zákoníku s tím, že žalobce požadoval úrok z úvěru v nižší výši, než byl sjednán ve Smlouvě. Žalovaný se nezaplacením úvěru řádně a včas dostal do prodlení, čímž žalobci vznikl v souladu s § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který žalobce kapitalizoval do 20. 5. 2020 na částku 1 112,38 Kč a dále požadoval úrok z prodlení od 21. 5. 2020 do zaplacení. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce sice částečným zpětvzetím žaloby zavinil, že řízení bylo v rozsahu zpětvzetí žaloby zastaveno, jelikož se však jednalo o neúspěch pouze v nepatrné části předmětu řízení, neboť ve zbývající části byl žalobce zcela úspěšný, přiznal soud žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 257,70 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 18. 12. 2020) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.