7 C 195/2021-45 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 20. 5. 2021 domáhal zaplacení částky 91 235,23 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 25. 5. 2015 byla mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 142 000 Kč za účelem konsolidace ve Smlouvě specifikovaných dlužných závazků. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 20,90 % ročně v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 3 306,54 Kč počínaje dnem 15. 6. 2015. Právní předchůdce žalobce svůj závazek splnil dne 25. 5. 2015, kdy poskytl žalovanému úvěr bezhotovostním převodem prostředků na účty konsolidovaných závazků. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že splátky úvěru řádně a včas nesplácel. Právní předchůdce žalobce proto využil svého oprávnění a dopisem ze dne 22. 4. 2020 prohlásil úvěr za okamžitě splatný. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným na žalobce. Ke dni podání žaloby činila dlužná částka celkem 91 235,23 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 87 302,68 Kč a smluvních poplatků ve výši 3 932,55 Kč. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] ze dne 25. 5. 2015 má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 142 000 Kč za účelem konsolidace dluhů s tím, že zbývající část jistiny úvěru bude poskytnuta neúčelově ve prospěch běžného účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 20,90 % ročně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 306,54 Kč počínaje dnem 15. 6. 2015. 6. Z Všeobecných produktových podmínek účinných od 1. 9. 2014 (dále jen„ VPP“) soud zjistil, že podle čl. 31 písm. d) VPP se za případ porušení považuje, pokud se klient ocitne v prodlení se splněním jakékoli pohledávky banky nebo pokud je proti klientovi zahájen soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční řízení. Podle čl. 32 písm. a), b) VPP pokud dojde k případu porušení je banka oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kteroukoli pohledávku banky za klientem za ihned splatnou a požádat klienta o její splacení; pozastavit nebo ukončit poskytování produktů nebo služeb klientovi. 7. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 22. 4. 2020 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce žalovanému oznámil, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek prohlašuje úvěr za splatný ke dni 20. 4. 2020, a současně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 99 367,62 Kč. 8. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne 25. 1. 2021 má soud za prokázané, že ke dni 25. 1. 2021 dlužil žalovaný částku v celkové výši 105 024,81 Kč, která se skládala z dlužné jistiny ve výši 87 302,68 Kč, smluvního úroku ve výši 7 856,03 Kč, úroku z prodlení ve výši 5 933,55 Kč a dlužných poplatků ve výši 3 932,55 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 a z přílohy č. 1 - seznam postoupených pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce jako na postupníka. 10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 5. 2. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce žalovanému oznámil, že pohledávka byla postoupena na žalobce. 11. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 23. 2. 2021 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 24. 2. 2021 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 118 852,83 Kč včetně příslušenství a upozornil jej na možnost jejího vymáhání soudní cestou. 12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 142 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 3 306,54 Kč. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že splátky úvěru řádně a včas nesplácel. Právní předchůdce žalobce proto využil svého oprávnění a prohlásil celý úvěr za okamžitě splatný ke dni 20. 4. 2020. Výše uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Žalovaný nijak nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatil. Právo žalobce na úrok z úvěru ve výši 20,90 % ročně vyplývá ze smluvního ujednání a z § 2395 občanského zákoníku. Žalovaný se nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostal do prodlení, čímž žalobci vznikl v souladu s § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po zesplatnění úvěru do zaplacení. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 22 090,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 650 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 91 235,23 Kč sestávající z částky 4 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 23. 2. 2021) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 240 Kč ve výši 3 200,40 Kč.