7 C 232/2021-47 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 11. 6. 2021 domáhal zaplacení částky 22 455,35 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 10. 10. 2014 byla mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaným uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, na jejímž základě právní předchůdce žalobce zřídil a vedl pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet] a současně k tomuto účtu poskytl žalovanému kontokorentní úvěr, který žalovanému umožňoval přečerpat peněžní prostředky na jeho účtu až do výše úvěrového limitu 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr průběžně splácet a nepřekročit sjednanou výši úvěrového limitu. Žalovaný své smluvní povinnosti řádně neplnil, neboť splátky úvěru řádně a včas nesplácel, čímž došlo k překročení sjednané výše úvěrového limitu. Právní předchůdce žalobce proto využil svého oprávnění a dne 31. 12. 2019 převedl aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu ve výši 20 355,35 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Vzhledem k tomu, že žalovaný ani poté úvěr řádně nesplácel, prohlásil právní předchůdce žalobce úvěr za ihned splatný ke dni 4. 5. 2020 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Ke dni podání žaloby dlužil žalovaný na jistině částku ve výši 20 355,35 Kč a na smluvních poplatcích částku ve výši 2 100 Kč. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 10. 10. 2014 má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o bankovních produktech a službách, kterou si smluvní strany mezi sebou upravily základní práva a povinnosti při poskytování bankovních služeb. 6. Z dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne 13. 9. 2016 bylo prokázáno, že na základě uzavřené smlouvy o bankovních produktech a službách se právní předchůdce žalobce dne 13. 9. 2016 zavázal zřídit a vést pro žalovaného běžný účet č. [bankovní účet] a současně poskytnout žalovanému k tomuto účtu kontokorentní úvěr až do výše úvěrového limitu 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 21,99 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek. 7. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 4. 11. 2021, čestného prohlášení o zasílání mzdy ze dne 1. 4. 2016 a z žádosti o povolení debetního zůstatku [anonymizováno] ze dne 1. 4. 2016 bylo zjištěno, že úvěruschopnost žalovaného byla posouzena na základě údajů poskytnutých žalovaným, které byly následně ověřeny nahlédnutím do interních a externích databází. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima žalovaného, částkou normativních nákladů na bydlení a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. 8. Z Všeobecných produktových podmínek účinných od 1. 9. 2014 (dále jen„ VPP“) soud zjistil, že podle čl. 31 písm. d) VPP se za případ porušení považuje, pokud se klient ocitne v prodlení se splněním jakékoli pohledávky banky nebo pokud je proti klientovi zahájen soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční řízení. Podle čl. 32 písm. a), b) VPP pokud dojde k případu porušení je banka oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kteroukoli pohledávku banky za klientem za ihned splatnou a požádat klienta o její splacení; pozastavit nebo ukončit poskytování produktů nebo služeb klientovi. 9. Ze zrušení povoleného limitu [anonymizováno] a převedení dluhu na úvěrový účet ze dne 2. 1. 2020 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce žalovanému oznámil, že vzhledem k tomu, že žalovaný překročil na svém účtu sjednaný úvěrový limit, byl běžný účet žalovaného zrušen a nepovolený debetní zůstatek byl převeden na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Žalovaný byl současně vyzván, aby dluh vyrovnal ve 24 měsíčních splátkách po 849 Kč. 10. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 6. 5. 2020 má soud za prokázané, že vzhledem k tomu, že žalovaný dluh vzniklý z nepovoleného debetního zůstatku řádně a včas nesplácel, prohlásil právní předchůdce žalobce dopisem ze dne 6. 5. 2020 úvěr za splatný ke dni 4. 5. 2020. 11. Z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] bylo prokázáno, že žalovaný po převedení nepovoleného debetního zůstatku na úvěrový účet neuhradil na dluh jedinou splátku, přičemž ke dni 25. 1. 2021 dlužil žalovaný na jistině částku ve výši 20 355,35 Kč a na poplatcích částku ve výši 2 100 Kč. 12. Z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] a ze Sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od 5. 5. 2015 bylo zjištěno, že žalovanému byly v souladu s platným sazebníkem poplatků vyměřeny 3 poplatky po 600 Kč za zaslání tří upomínek a dále poplatek ve výši 300 Kč za zaslání výzvy ke splatnosti úvěru. 13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 a z přílohy č. 1 - seznam postoupených pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce jako na postupníka. 14. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 5. 2. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce žalovanému oznámil, že pohledávka byla postoupena na žalobce. 15. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 23. 2. 2021 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 24. 2. 2021 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 29 520,12 Kč včetně příslušenství a upozornil jej na možnost jejího vymáhání soudní cestou. 16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 17. Podle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 18. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla na základě smlouvy o bankovních produktech a službách platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému k jeho běžnému účtu kontokorentní úvěr, který umožňoval žalovanému opakovaně přečerpat peněžní prostředky na jeho běžném účtu až do výše sjednaného úvěrového limitu 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr průběžně splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 21,99 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že překročil sjednaný limit kontokorentu, v důsledku čehož právní předchůdce žalobce jeho běžný účet zrušil a nepovolený debetní zůstatek převedl na nově zřízený úvěrový účet. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku ani po převedení na úvěrový účet nezaplatil, prohlásil právní předchůdce žalobce celý úvěr za okamžitě splatný ke dni 4. 5. 2020. Výše uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Žalovaný nijak nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku v celkové výši 22 455,35 Kč nezaplatil. Právo žalobce na úrok z úvěru ve výši 21,99 % ročně vyplývá ze smluvního ujednání a z § 2395 občanského zákoníku. Žalovaný se nezaplacením dlužné částky řádně a včas dostal do prodlení, čímž žalobci vznikl v souladu s § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 31. 12. 2019, kdy došlo k převedení dlužné částky na úvěrový účet, do 4. 5. 2020 v částce 1 180,12 Kč a dále od 29. 1. 2021 do zaplacení. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci