7 C 254/2020-35 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, která byla zdejšímu soudu doručena dne 23. 7. 2020, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 18 964 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Dle tvrzení žalobce byla mezi právním předchůdcem žalobce ([údaje o právním předchůdci žalobce] [anonymizována tři slova], [IČO]) a žalovaným dne 25. 8. 2016 uzavřena smlouva o půjčce č. 223039, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal půjčku právnímu předchůdci žalobce uhradit společně s poplatky za poskytnutí peněžních prostředků v celkové výši 11 100 Kč formou 58 týdenních splátek po 457 Kč s tím, že splatnost poslední splátky byla stanovena na 5. 10. 2017. Žalovaný si dále při uzavření smlouvy zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázal uhradit poplatek ve výši 406 Kč. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že sjednané splátky řádně a včas nesplácel, přičemž za celou dobu trvání smlouvy až do okamžiku postoupení pohledávky uhradil pouze částky v celkové výši 7 542 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným na žalobce. Ke dni postoupení činila dlužná částka celkem 18 964 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 14 380,78 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 292,74 Kč a dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 290,48 Kč. Žalovaný nijak nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Ze smlouvy o půjčce ze dne 25. 8. 2016 má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou půjčku společně s poplatky za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 11 100 Kč, které zahrnovaly poplatek za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, úrok ve výši 2 100 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Žalovaný si dále zvolil službu životní pojištění Credit Life, za niž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 406 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 26 506 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 457 Kč. 6. Z karty zákazníka ze dne 25. 8. 2016 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o půjčce splnil svou zákonnou povinnost a před uzavřením smlouvy se zabýval posouzením schopnosti žalovaného splácet poskytnutou půjčku, přičemž vycházel z údajů uvedených žalovaným v kartě zákazníka, které byly žalovaným řádně doloženy příslušnými listinami. Z porovnání příjmů a výdajů domácnosti žalovaného přitom vyplývá, že příjmy jeho domácnosti po odečtení výdajů byly dostatečné k úhradě sjednaných týdenních splátek. 7. Ze Smluvních podmínek bylo zjištěno, že podle čl. 1 Smluvních podmínek v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 23,72 % ročně. Podle čl. 8 odst. 8.1 písm. a) Smluvních podmínek v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné částky celkové dlužné částky vzniká úvěrujícímu právo požadovat zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v plné výši. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 a z přílohy č. 1 k této smlouvě – seznam postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce jako postupitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce jako postupníka. 9. Ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že ke dni postoupení pohledávky dlužil žalovaný částku v celkové výši 18 964 Kč. 10. Z dopisu: oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 ve spojení s podacím lístkem ze dne 13. 12. 2019 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce žalovanému oznámil, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobce. 11. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 30. 4. 2020 ve spojení s podacím lístkem ze dne 1. 5. 2020 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 30 858,38 Kč včetně příslušenství a upozornil jej na možnost jejího vymáhání soudní cestou. 12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu citovaného § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatky za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 11 100 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 457 Kč. Jelikož žalovaný splátky řádně a včas nehradil, využil právní předchůdce žalobce svého oprávnění a celou zápůjčku zesplatnil. Výše uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalovaný nijak nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku v celkové výši 18 964 Kč nezaplatil. Nárok žalobce na úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny vyplývá z čl. 1 Smluvních podmínek ve spojení s § 2395 občanského zákoníku. Žalovaný se nezaplacením zápůjčky řádně a včas dostal do prodlení, čímž žalobci vznikl v souladu s § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 13. 10. 2017, kdy marně uplynula týdenní lhůta od splatnosti poslední sjednané splátky. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 964 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 30. 4. 2020) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.