8 C 115/2021-38 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem doručeným soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby mu žalovaný zaplatil celkem částku 10.624 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovaným Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které dne [datum] poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 8.000 Kč. Žalovaný se zavázal za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky zaplatit poplatek 2.624 Kč. Celkový závazek žalovaného ve výši 10.624 Kč byl splatný dne [datum]. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka za žalovaným na žalobce s tím, že změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena společně s předžalobní výzvou k úhradě. Žalobce dne [datum] zaslal žalovanému výzvu k plnění. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ze Smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku, ze Standardní informace o zápůjčce a z Potvrzení o provedené platbě ze dne [datum], bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 8.000 Kč a žalovaný se mu zavázal zaplatit za poskytnuté peněžní prostředky poplatek ve výši 2.624 Kč. Celkovou dlužnou částku 10.624 Kč (zápůjčku, poplatek) se žalovaný zavázal zaplatit dne [datum]. Z Rámcové smlouvy o úplatném postoupení pohledávek ze dne [datum] a z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] s podacím lístkem, bylo zjištěno, že žalobce se stal věřitelem pohledávky ze smlouvy o zápůjčce [číslo]. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení pohledávky z půjčky [číslo]. Po provedeném dokazování a za užití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky, které měl žalovaný ve sjednané lhůtě předchůdci žalobce vrátit společně se sjednaným poplatkem (úrokem), což neučinil ani zčásti. Protože postoupení pohledávky na žalobce bylo rovněž prokázáno, soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému, aby žalobci zaplatil dlužnou částku 10.624 Kč. V důsledku prodlení žalovaného se splácením peněžitého dluhu, má žalobce též právo na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní upomínka), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč, dále 21% DPH z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 2.252 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).