8 C 162/2021-86 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem podaným u soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu celkovou částku 16.730,27 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že dne [datum] právní předchůdce žalobce [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba]), [IČO], se sídlem [adresa], uzavřel se žalovaným Smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno]. Nedílnou součástí smlouvy o účtu jsou Všeobecné podmínky banky, Úrokový lístek a Sazebník banky a Dispozice ke smlouvě. Předchůdce žalobce poskytl žalovanému na běžném účtu kontokorent s úvěrovým limitem 5.000 Kč. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit a tím vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Předchůdce žalobce proto využil svého oprávnění a zrušil žalovanému poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] a debetní zůstatek běžného účtu ve výši 16.730,27 Kč převedl dne [datum] na zvláštní účet s tím, že žalovanému umožnil debetní zůstatek uhradit ve splátkách. Žalovaný ani tyto splátky nehradil řádně a včas, proto předchůdce žalobce ke dni [datum] celou dlužnou částku zesplatnil a vyzval žalovaného k okamžité úhradě částky 16.730,27 Kč, která byla jakožto nepovolený debetní zůstatek úročena sazbou 30 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena s účinností ke dni [datum] na žalobce. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným dne [datum] společně s výzvou k úhradě dlužné částky. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh žalovaného částku 18.305,87 Kč. Před podáním žaloby zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze Smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdce žalobce společnost x [právnická osoba], [IČO], se zavázal zřídit a vést pro žalovaného běžné účty, přijímat na ně vklady a platby a uskutečňovat z nich výplaty a platby, a to zejména prostřednictvím služeb přímého bankovnictví a karty. Z Dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému k běžnému účtu číslo [bankovní účet] [anonymizováno] s povoleným limitem ve výši 5.000 Kč (kontokorentní úvěr) s úrokovou sazbou ke dni sjednání ve výši 21,99 % ročně s tím, že úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek je uvedena v aktuálním Úrokovém lístku banky, a poskytl žalovanému platební kartu pro čerpání úvěru. Z Oznámení o zesplatnění ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdce žalobce v důsledku opakovaného porušování smluvních ujednání prohlásil poskytnutý úvěr za splatný a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 16.730,27 Kč. Z Výpisu z úvěrového účtu žalovaného ze dne [datum] soud zjistil prodlení žalovaného s celkovou částkou 18.305,87 Kč sestávající z jistiny ve výši 16.730,27 Kč a splatného úroku ve výši 1.575,60 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s Přílohou, ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] s podacím lístkem soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce, a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. Z Výzvy k plnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky v celkové výši 30.937,23 Kč. Na základě provedeného dokazování a po právním zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdkyní žalobce byl uzavřen úvěrový vztah, na základě kterého předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky do sjednané výše (úvěrový limit) se sjednaným úrokem (§ 497 a násl. zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen obch. zák.), přičemž k poskytnutí, čerpání a splácení úvěru vedl pro žalovaného běžný účet (§ 708 a násl. obch. zák.). Žalovaný smluvené podmínky porušil, když překročil sjednaný úvěrový limit a debetní zůstatek řádně nevyrovnal. Jelikož i postoupení pohledávky na žalobce bylo prokázáno, soud shledal nárok žalobce oprávněným, a proto žalobě zcela vyhověl. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splatného závazku, posoudil soud nárok žalobce vůči žalovanému jako oprávněný i v požadavku na zaplacení úroku z prodlení podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to ve výši odpovídající ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení podle a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy 900 Kč, náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, písemné podání), dále 21% DPH z částky 1.200 Kč ve výši 252 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 2.252 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jejího zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).