8 C 174/2021-34 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem doručeným soudu dne [datum] požádal žalobce o vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu celkem částku 598.606,56 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu žalobce uvedl, že dne [datum] uzavřel se žalovaným Smlouvu o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, dodatek ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu a smlouvu o zřízení zástavního práva k pohledávce reg. č. 2004 [číslo] (dále jen„ Smlouva o úvěru“). Na základě Smlouvy o úvěru poskytl žalobce žalovanému překlenovací úvěr ve výši 700.000 Kč, který byl vyčerpán dne [datum] v částce 500.000 Kč a dne [datum] ve výši 200.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami, a to ve fázi překlenovacího úvěru splátkami ve výši 2.800 Kč a zároveň ukládat měsíčně na účet stavebního spoření vklady ve výši 3.500 Kč měsíčně. Žalovaný povinnost ze smlouvy nesplnil a dostal se do prodlení se splátkami úvěru i se splácením vkladů. Žalovaný neuhradil splátku v listopadu 2019, lednu 2020 a v měsících březen až říjen 2020. Po opakovaných upomínkách k úhradě dlužných splátek, žalobce dne [datum] vyzval žalovaného ke splacení celého úvěru s termínem plnění do [datum]. [příjmení] k úhradě činila 599.006,56 Kč a sestávala z jistiny ve výši 598.870,56 Kč a z úhrad dle Sazebníku úhrad za poskytované služby ve výši 136 Kč. Poté bylo na dluh uhrazeno 400 Kč ve čtyřech splátkách. Celková pohledávka za žalovaným tak činí 598.606,56 Kč a je tvořena jistinou 598.570,56 Kč a úhradami dle Sazebníku 36 Kč. Z dlužné jistiny žalobce dále požaduje úrok z prodlení. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze Smlouvy o překlenovacím úvěru a úvěru ze stavebního spoření, dodatku ke smlouvě o stavebním spoření a o zřízení účtu a smlouvu o zřízení zástavního práva k pohledávce reg. č. 2004 [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 700.000 Kč, který má dvě fáze, a to fázi překlenovacího úvěru a fázi úvěru ze stavebního spoření. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet od měsíce následujícího po měsíci, kdy došlo k prvnímu čerpání úvěru ve výši 2.800 Kč na úvěrový účet a ve výši 3.500 Kč na účet stavebního spoření. Pro fázi překlenovacího úvěru činila úroková sazba 4,79 % ročně. Za uzavření smlouvy o úvěru byla sjednána úhrada ve výši 7.000 Kč. Podle Článku VIII. 2.2. Smlouvy o úvěru je žalobce oprávněn požadovat jednorázové splacení celého úvěru v případě prodlení žalovaného s platbou více než dvou splátek překlenovacího úvěru nebo plateb na stavební spoření. Poslední výzvou k plnění ze dne [datum] bylo prokázáno prodlení žalovaného se splácením plateb na poskytnutý úvěr ve výši 19.600 Kč a úhrad na stavební spoření ve výši 23.900 Kč. Z Výzvy ke splacení dluhu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného ke splacení celého dluhu ze Smlouvy o úvěr v celkové výši 599.006,56 Kč se splatností do [datum]. Platební historie čerpání úvěru a provedených plateb byla prokázána Obraty na kontě [číslo] to s konečným zůstatkem dluhu ve výši 598.606,56 Kč. Výši účtovaných poplatků žalobce dále prokázal Sazebníkem úhrad za poskytované služby. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování a za užití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žalobce uzavřel se žalovaným platnou smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve sjednané výši s tím, že se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky, společně se sjednaným úrokem, žalobci zaplatit formou pravidelných měsíčních splátek (§ 2395 o. z.), což žalovaný v úplnosti neučinil. Soud shledal žalobu důvodnou, a proto jí v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroku z prodlení (§ 1970 o. z.). Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem; paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Žalobce v řízení nebyl zastoupen advokátem, soud proto přiznal žalobci náhradu nákladů řízení souladu ust. § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 600 Kč (2x 300 Kč za sepis žaloby a výzvy k plnění) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 23.945 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 24.545 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit žalobci v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).