8 C 228/2021-37 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem doručeným soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby mu žalovaná zaplatila celkem 17.628 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], dne [datum] uzavřel se žalovanou Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejíž nedílnou součástí jsou Obchodní podmínky smlouvy o úvěru (dále jen„ Obchodní podmínky“). Na základě smlouvy předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 12.000 Kč s tím, že tuto částku měla žalovaná zaplatit předchůdci žalobce společně s příslušenstvím nejpozději do [datum]. Pro případ prodlení žalované s řádným splácením byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, a za každou písemnou upomínku náklady na upomínání ve výši 50 Kč. Žalovaná svou povinnost splatit úvěr řádně nesplnila. Na svůj dluh žalovaná neuhradila ničeho a je tak nadále v prodlení s úhradou splatné jistiny ve výši 12.000 Kč, nákladů spojených s upomínáním ve výši 100 Kč a smluvní pokuty ve výši 5.628 Kč vyčíslené za období od [datum] do [datum]. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávky přešla pohledávka za žalovanou na žalobce a tato změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum]. Dne [datum] žalobce zaslal žalované poslední upomínku před podáním žaloby. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovanou prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku smlouvu o úvěru, na základě které se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč, a to převodem na účet žalované, které měl žalovaná vrátit nejpozději do 30 dnů ode dne jeho poskytnutí. Pro případ porušení povinností žalované s úhradou jakékoliv části závazku řádně a včas byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Dále byl žalobce oprávněn účtovat poplatek ve výši 50 Kč za každou zaslanou upomínku. Převod peněžních prostředků ve výši 12.000 Kč na účet žalované byl prokázán výpisem z účtu ze dne [datum] Dohodou o postoupení pohledávek s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo prokázáno prodlení žalované s úhradou dlužné částky a současně byl prokázán přechod pohledávky za žalovanou na žalobce. Výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] s poštovním podacím archem bylo prokázáno, že před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dluhu v celkové výši 17.740 Kč. Požadovaná smluvní pokuta 5.628 Kč odpovídá sjednané výši 0,1 % denně z dlužné jistiny 12.000 Kč za dobu od [datum] do [datum]. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ust. § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Po provedeném dokazování a za užití výše citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru formou komunikačních prostředků na dálku a na základě této smlouvy převedl na účet žalované peněžní prostředky v celkové výši 12.000 Kč, které měla žalovaná ve sjednané lhůtě žalobci vrátit, což neučinila ani zčásti. Jelikož i postoupení pohledávky na žalobce bylo prokázáno, soud shledal nárok žalobce oprávněným a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku 12.000 Kč, smluvní pokutu ve výši 5.628 Kč a náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 100 Kč. Protože je žalovaná v prodlení se splácením peněžitého dluhu vůči žalobci, uložil jí soud rovněž povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení z dlužné jistiny. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byla ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, přičemž za třetí úkon žalobce požadoval toliko částku 150 Kč, tedy dohromady 750 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní upomínka), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč, dále 21% DPH z částky 1.050 Kč ve výši 221 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 2.071 Kč. Tuto je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).