9 C 27/2021-74 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných pojistných nebezpečí. Pojistná smlouva vstoupila v platnost dne [datum] a tento den je také den počátku pojištění. V pojistné smlouvě bylo sjednáno roční pojistné ve výši [částka] s frekvencí placení ročně. Žalovaná neuhradila pojistné splatné dne [datum], proto ji žalobkyně [příjmení] dlužného pojistného ze dne [datum] vyzvala k uhrazení dlužné částky a zároveň ji upozornila na možnost zániku pojistné smlouvy, pokud dlužné pojistné nebude uhrazeno v termínu do [datum]. Žalovaná ve stanovené lhůtě dlužné pojistné neuhradila. Pojistná smlouva zanikla ke dni [datum] pro neplacení pojistného. O zániku pojistné smlouvy žalobkyně žalovanou vyrozuměla dopisem ze dne [datum], ve kterém ji současně vyzvala k úhradě dluhu ve výši [částka]. Výzvou k plnění ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky, přesto však dlužná částka nebyla zaplacena. Kromě dlužné částky žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení od prvního dne prodlení. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu z části zpět co do částky [částka], neboť žalovaná po podání žaloby dne [datum] tuto částku uhradila. Soud tedy usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum], soud řízení částečně zastavil. Po tomto částečném zastavení zůstal předmětem řízení nárok žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši [částka]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu konanému dne [datum] se zástupce žalobkyně nedostavil, omluvil se. Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, neomluvila se, přestože předvolání k jednání jí bylo doručeno do datové schránky dne [datum]. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ OSŘ“) v nepřítomnosti účastníků řízení. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum], s počátkem pojištění od [datum] shora uvedenou pojistnou smlouvu, o pojištění staveb pro případ živelních a dalších sjednaných pojistných nebezpečí, na dobu neurčitou. V pojistné smlouvě se žalovaná zavázala hradit roční pojistné po započtení obchodní slevy ve výši [částka], splatné jednou splátkou vždy k [anonymizováno] dni [anonymizováno] měsíce kalendářního roku. Podle čl. 4 odst. 4 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění majetku a odpovědnosti VPPMO-P [číslo], které se staly nedílnou součástí pojistné smlouvy, pojišťovně náleží celé pojistné za pojistný rok nebo za dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno v případě: a) zániku pojištění z důvodu uvedených v zákoníku, případně VPPMO-P nebo DPP, pokud v době trvání pojištění, ve kterém pojištění zaniklo, nastala pojistná událost; b) zániku pojištění z důvodu nezaplacení pojistného. Z listiny Vyúčtování pojistného u pojistné smlouvy [číslo] k datu [datum] soud zjistil, že na pojistný rok od [datum] do [datum] žalobkyně žalované předepsala pojistné ve výši [částka]; z důvodu změny výše pojistného byla ke dni [datum] aktualizována listina Vyúčtování pojistného a výše pojistného za stejný pojistný rok byla žalované předepsána ve výši [částka]. Žalovaná pojistné splatné dne [datum] neuhradila, proto ji žalobkyně [příjmení] dlužného pojistného ze dne [datum] vyzvala k jeho úhradě a současně žalovanou upozornila, že pokud dlužné pojistné nebude zaplaceno v termínu do [datum], pojištění dnem [datum] zanikne. Protože ve stanoveném termínu žalovaná dlužné pojistné žalobkyni neuhradila, účinky ukončení pojistné smlouvy nastaly ke dni [datum]. Zánik pojistné smlouvy oznámila žalobkyně žalované dopisem ze dne [datum], kterým žalovanou vyzvala k úhradě nedoplatku pojistného ve výši [částka]. Dopisem ze dne [datum] a následně Výzvou k plnění ze dne [datum] vyzvala žalobkyně a poté i zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky. Za pojistné období od [datum] do [datum], kdy pojistná smlouva zanikla pro neplacení pojistného, dlužila žalovaná na dlužném pojistném částku [částka], kterou uhradila až dne [datum]. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Protože žalovaná nezaplatila pojistné ve lhůtě splatnosti, je v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal od [datum], tj. od následujícího dne po zániku pojistné smlouvy do [datum], tj. do dne, kdy žalovaná uhradila dlužnou jistinu pojistného, rovněž požadovaný úrok z prodlení ve výši [částka]. Podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jde-li o vzájemný závazek podnikatelů nebo je-li obsahem vzájemného závazku mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem podle zákona upravujícího veřejné zakázky povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu veřejnému zadavateli, činí minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky [částka]. Proto soud žalobkyni přiznal také požadované náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka], neboť se v tomto případě jedná o pohledávku, která vznikla ze závazku mezi podnikateli. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ a ustanovení § 146 odst. 2 věty druhé OSŘ, neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch (z procesního hlediska zavinila částečné zastavení řízení žalovaná). Výši odměny za zastupování advokátem stanovil soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. sestávající se z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci dle § 11 odst. 1, písm. a), písm. d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění ze dne [datum]), z částky [částka] za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 písm. d) a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tedy [částka] a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., což činí [částka]. K tomu náleží advokátovi žalobkyně daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka] Náklady za právní zastoupení advokátem činí celkem částku [částka]. Tato částka spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] dle položky 2 bodu 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, činí celkem částku [částka]. Proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalované celkem [částka]. S ohledem na ustanovení § 157 odst. 4 OSŘ, obsahuje písemné vyhotovení rozsudku zkrácené odůvodnění.