10 C 89/2021-113 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem doručeným soudu dne [datum] požádal žalobce o vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit mu částku 6.000 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřel dne [datum] se žalovanou Smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované zápůjčku v celkové výši 6.000 Kč převodem na bankovní účet a žalovaná mu měla tuto částku vrátit do [datum]. Žalovaná se dostala do prodlení, když ke sjednanému datu zápůjčku nevrátila. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka za žalovanou na žalobce. Před podáním žaloby zaslal žalobce žalované výzvu k plnění. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Žalobní tvrzení žalobce prokázal Standardními evropskými informacemi o spotřebitelském úvěru, Standardními podmínkami smlouvy o úvěru, které se vztahují na zákazníky s pobytem v České republice, Výpisem z účtu ze dne [datum], Výpisem z účtu ze dne [datum], Platební informací: Výpis z účtu za období od [datum] do [datum], Platební informací: Výpis z účtu za období od [datum] do [datum], Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a Výzvou k úhradě dluhu ze dne [datum] s podacím archem. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení věci soud dospěl k závěru, že předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce, přičemž předchůdce žalobce ze smlouvy plnil, když žalované poskytl finanční prostředky v celkové výši 6.000 Kč, které měla žalovaná ve sjednané lhůtě předchůdci žalobce vrátit (§ 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Protože žalovaná finanční prostředky ve sjednané lhůtě nevrátila, a jelikož i postoupení pohledávky na žalobce bylo prokázáno, má soud nárok žalobce za oprávněný, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení (§ 1970 citovaného zákona), protože se žalovaná ocitla v prodlení se splácením peněžitého dluhu. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní upomínka), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč, dále 21% DPH z částky 900 Kč ve výši 189 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 1.489 Kč. Tuto je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.). Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.