11 C 53/2022-36 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem doručeným soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby mu žalovaný zaplatil 7.004,24 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] podepsanou žalovaným dne [datum], na základě které mu poskytl úvěr ve výši 50.000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný řádně neplnil své závazky vyplývající z úvěrové smlouvy, došlo v důsledku prodlení žalovaného o délce 65 dnů k zesplatnění celého úvěru. Zesplatnění bylo žalovanému oznámeno a byl vyzván k zaplacení částky 59.020 Kč. Pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny po zesplatnění, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny. Protože žalovaný i přes výzvy žalobce své závazky nehradil, žalobce zahájil soudní řízení u [název soudu], který ve věci dne [datum] vydal rozsudek č. j. [číslo jednací]. Tímto rozsudkem byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci na smluvní pokutě částku 998 Kč a 16.997,76 Kč, a to za období prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny úvěru do [datum]. Protože prodlení žalovaného trvalo i po datu [datum], zaslal žalobce žalovanému výzvu k úhradě smluvní pokuty za dobu od [datum] do [datum] ve výši 7.004,24 Kč, což je v souladu s ustanovením § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tj. v celkovém souhrnu smluvních pokut do výše jedné poloviny poskytnuté jistiny úvěru. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. Jednání ve věci bylo nařízeno na den [datum]. Žalovaný se bez omluvy nedostavil, ačkoli předvolání k jednání mu bylo řádně doručeno. Soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti, přičemž podle § 101 odstavec 3 o. s. ř. vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalobce, který se k jednání dostavil, navrhl, aby soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání, pokud jsou splněny podmínky. Podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání však splněny nebyly, neboť žalovaný o následcích nedostavení se k jednání možností vydání rozsudku pro zmeškání poučen nebyl. Žalobní tvrzení žalobce prokázal Návrhem na uzavření smlouvy o úvěru/smlouvou o úvěru ze dne [datum], Oznámením o zesplatnění ze dne [datum], Rozsudkem [název soudu] ze dne 8. 4. 2019, č. j. [číslo jednací], s opravným usnesením ze dne 16. 5. 2019, č. j. [číslo jednací] a Předžalobní upomínkou ze dne [datum] s podacím archem. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení věci soud dospěl k závěru, že žalobce se žalovaným, pro případ prodlení s vrácením poskytnutého úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen OZ), sjednal smluvní pokutu (§ 2048 OZ), na jejíž zaplacení žalobci vznikl nárok, a to až do doby úplného zaplacení dlužné jistiny poté, co žalovaný úvěr řádně nehradil. Soud shledal nárok žalobce v požadovaném rozsahu částky 7.004,24 Kč oprávněným, a proto žalobě vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, jenž měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní upomínka), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč, odměnou za jeden úkon právní pomoci ve výši 1.500 Kč podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, náhradou za jeden paušál ve výši 300 Kč podle § 13 odst. 3, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (účast na jednání dne [datum]), náhradou za ztrátu času ve výši 400 Kč, cestovným ve výši 1.103,34 Kč, dále náhradou za 21% DPH z částky 4.203,34 Kč ve výši 882,70 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 5.486,04 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.). Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.