11 C 57/2022-50 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem doručeným soudu dne [datum] požádal žalobce o vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu částku 726.061,70 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že dne [datum] uzavřel se žalovaným Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 706.790 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 7,99 % p.a. Žalovaný se zavázal splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 8.655 Kč vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaný nedodržel svůj závazek splácet poskytnutý úvěr řádně a včas a dostal se do prodlení s hrazením splátek. Protože přes upomínky žalobce žalovaný neuhradil dlužné splátky, žalobce dne [datum] prohlásil celý úvěr za okamžitě splatný. Následujícím dnem se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením celého dluhu ve výši 726.061,70 Kč sestávajícího z dlužné jistiny 724.261,70 Kč a dlužných poplatků 1.800 Kč. Před podáním žaloby zaslal žalobce žalovanému výzvu k plnění. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze Smlouvy o úvěru ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku soud zjistil, že se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 706.790 Kč s úrokovou sazbou ve výši 7,99 % ročně, který bude v částce 696.790 Kč použit na konsolidaci stávajících dluhů žalovaného a zůstatek úvěru bude žalovanému volně k dispozici. Žalovaný se v úvěrové smlouvě zavázal poskytnutý úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 8.655 Kč vždy k 20. dni každého měsíce s tím, že první splátku zaplatí [datum]. V odstavci 8. smlouvy o úvěru bylo sjednáno oprávnění žalobce prohlásit celý úvěr za splatný, pokud se žalovaný dostane do prodlení se splácením jedné splátky úvěru po dobu delší než 3 měsíce nebo se dostane do prodlení se splácením více než dvou splátek. Podle předloženého Výpisu z úvěrového účtu došlo k čerpání úvěru dne [datum] v rozsahu celé částky 706.790 Kč. Z Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uvědomil žalovaného o zesplatnění celé zbývající částky dluhu ve výši 726.497 Kč, a to z důvodu neuhrazení dlužné pohledávky, přestože byl žalovaný o úhradu dluhu upomínán. Ze Sestavy splátek k úvěru [číslo] soud zjistil, že poslední řádnou splátku žalovaný uhradil dne [datum] s tím, že ke dni [datum] (zesplatnění úvěru) činí celkový dluh na jistině 724.261,70 Kč a 1.800 Kč na poplatcích. Z Výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování a za užití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 706.790 Kč s tím, že se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky společně se sjednaným úrokem ve výši 7,99 % ročně zaplatit žalobci formou pravidelných měsíčních splátek (§ 2395 o. z.), které žalovaný řádně neplnil, čímž žalovanému vznikl vůči žalobci celkový dluh ve výši 726.061,70 Kč. Soud shledal žalobu důvodnou, a proto jí v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), ve výši odpovídající ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť se žalovaný ocitl v prodlení se splácením peněžitého dluhu vůči žalobci. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 11.220 Kč podle § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 33.660 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, písemné podání), náhradou za tři paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 3, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 900 Kč, dále 21% DPH z částky 34.560 Kč ve výši 7.257,60 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 29.043 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 70.860,60 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jejího zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).