4 C 34/2022-38 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 20. 12. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 10.650 Kč sestávající z jistiny ve výši 10.000 Kč a poplatků ve výši 650 Kč. Dále žalobce požadoval kapitalizované úroky ve výši 1.334,08 Kč, úrok ve výši 8,05 % ročně z částky 10.000 Kč od 21. 12. 2021 do zaplacení, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 566,76 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10.000 Kč od 21. 12. 2021 do zaplacení. Nárok odůvodnil tím, že dne 21. 8. 2015 uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo], na základě které byl žalovanému otevřen kontokorent k účtu č. [bankovní účet], na jehož základě mohl žalovaný čerpat úvěr do úvěrového limitu ve výši 10.000 Kč. Úvěr byl veden na účtu č. [bankovní účet]. Úrok byl sjednán ve výši 17,9 % ročně. Žalovaný byl povinen poskytnutý úvěr splácet spolu s úrokem a sjednanými poplatky. Žalovaný čerpal kontokorent ve výši 10.000 Kč, avšak tento žalobci ani po jeho výzvách nezaplatil. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal nečinný. Soud pokračoval v řízení v souladu s § 101 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Soud v řízení postupoval dle § 115a o. s. ř. a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Z předložených listin soud zjistil následující závěr o skutkovém stavu a má za prokázané následující skutečnosti: Z žádosti o poskytnutí úvěru [číslo] a oznámení o poskytnutí kontokorentu ze dne 21. 8. 2015 má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 21. 8. 2015 uzavřena smlouva o úvěru s úvěrovým limitem 10.000 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 17,9 % ročně s tím, že je platná do doby, dokud [anonymizováno] neoznámí novou úrokovou sazbu oznámením dle bodu 4. Podmínek, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Dále byly sjednány poplatky za upomínky ve výši 300 Kč a za výzvu ve výši 500 Kč. Úvěr byl poskytnut k účtu žalovaného [číslo] [částka]. Z výpisu z účtu a historie úvěru bylo prokázáno čerpání úvěru žalovaným a výše dlužné částky. Z oznámení o zesplatnění ze dne 7. 4. 2021 vyplývá, že žalobce zesplatnil úvěr ke dni 31. 3. 2021. Informacemi o klientovi z [anonymizována tři slova] Informace, má soud za prokázané, že žalobce řádně a dostatečně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr, když vycházel nejen z příslušných registrů, ale i ze zjišťování transakcí klienta. Výzvami k zaplacení ze dne 11. 2. 2021 a 29. 11. 2021, ve spojení s příslušnými doklady o odeslání, bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1968 věta prvá téhož zákona dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Hmotně právně soud posoudil nárok žalobce podle § 2395 o. z., tedy jako nárok na vrácení poskytnutého úvěru, kdy žalovanému byl, po řádném posouzení jeho úvěruschopnosti, poskytnut úvěr v celkové výši 10.000 Kč, k čemuž se zavázal navíc zaplatit úroky a poplatky. Žalovaný poskytnutý úvěr řádně nesplácel. S ohledem na uvedené, shledal soud žalobu zcela důvodnou a ve výroku I. jí vyhověl. Současně byly žalobci přiznány i zákonné úroky z prodlení, a to na základě ust. § 1970 o. z. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Soud přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení celkem částku 2.252 Kč. Tato částka zahrnuje odměnu advokáta ve výši 900 Kč (3x odměna po 300 Kč dle ust. § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (3x náhrada po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, spočívající v převzetí věci, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky); a z těchto všech částek 21% DPH dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. v celkové výši 252 Kč a žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč.