5 C 130/2022-31 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se návrhem, soudu doručeným dne 21. 3. 2022, domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 2.016 Kč s příslušenstvím coby kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 128 Kč od 14. 6. 2021 do 21. 3. 2022. Uvedl, že s žalovaným uzavřel dne 13. 2. 2021 pojistnou smlouvu, a to podpisem vyplněného formuláře pojistného produktu [číslo] kdy předmětem smlouvy bylo [anonymizováno] pojištění [anonymizováno] (dále také„ smlouva“). Pojistné bylo stanoveno v částce 304 Kč pro pojistné období v délce měsíční a se splatností v první den příslušeného pojistného období. Pojistná smlouva zanikla ke dni 13. 6. 2021, neboť žalovaný neuhradil ani první pojistné. Za období od 13. 2. 2021 do 13. 6. 2021 činí dlužná částka 2.016 Kč, která kromě pojistného obsahuje rovněž částku 300 Kč za odeslanou upomínku na dlužné pojistné s upozorněním na možnost zániku pojištění. Žalobce také uplatnil uvedený úrok z prodlení, který kapitalizoval za období ode dne následujícího po zániku smlouvy do dne podání žaloby. Žalobce žalovanému zaslal dne 20. 10. 2021 předžalobní upomínku také prostřednictvím svého právního zástupce, nicméně žalovaný uvedený dluh neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. K prokázání svých tvrzení doložil žalobce následující důkazy: pojistná smlouva [anonymizována tři slova] pojištění ze dne vlastnoručních podpisů stran 12. 2. 2021, sazebník nákladů, přehled inkasní bilance, upomínka k zaplacení dlužného pojistného s upozorněním na možný zánik pojištění ze dne 29. 3. 2021, oznámení o zániku pojištění ze dne 22. 6. 2021, pokus o smír ze dne 19. 7. 2021, předžalobní upomínka ze dne 20. 10. 2021 a podací arch z téhož dne. Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné (§ 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále „o. z.“). Pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění (§ 2782 odst. 1 o. z.). Upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty (§ 2804 o. z.). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.). Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným došlo k uzavření pojistné smlouvy, s počátkem pojištění od 13. 2. 2021. Předmětem smlouvy bylo rizikové pojištění, přičemž žalovaný se zavázal hradit pojistné za měsíční pojistné období ve výši 304 Kč. Dále má na základě provedených důkazů soud za prokázané, že žalovaný žalobci měsíční platby pojistného řádně a včas nehradil, a to i přes upomínkou ze dne 29. 3. 2021, kterou žalobce vyhověl dikci § 2804 o. z., když žalovaného upomněl k zaplacení pojistného a poučil ho, že v případě nezaplacení pojištění zanikne. Z oznámení o zániku pojištění má soud za prokázané, že z důvodu neuhrazení pojistného ve stanovené lhůtě došlo k zániku pojistné smlouvy. Z předžalobní upomínky a potvrzení o odeslání ze soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby rovněž prostřednictvím svého právního zástupce. Žalovaný nesplnil své smluvní povinnosti a vznikl mu dluh na pojistném za období od 13. 2. 2021 do 13. 6. 2021 a na nákladech na vymáhání ve výši celkem 2.016 Kč, na něž má žalobce v souladu s výše citovanými ustanoveními zákona, pojistnou smlouvou, a sazebníkem žalobce nárok, a který tak soud shledal důvodným v plné výši. Rovněž shledal důvodným nárok žalobce na úhradu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z celkové dlužné částky 2.016 Kč od 14. 6. 2021 do 21. 3. 2022 ve výši 128 Kč dle stanovené zákonné sazby, kdy tento je v souladu s ustanovením § 1970 o. z., a odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalobce, který měl ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a §14b odst. 1 a. t. sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1, písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., částku celkem 900 Kč. K tomu náleží advokátovi žalobce daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Náklady za právní zastoupení advokátem činí celkem částku 1.089 Kč. K tomuto žalobci náleží částka ve výši 400 Kč, kterou žalobce vynaložil na úhradu soudního poplatku. Celkem tak má žalobce nárok na náhradu nákladů, jež činí částku 1.489 Kč, která je splatná na účet právního zástupce žalobce (§149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud podle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. V souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. soud vyhotovil zkrácené odůvodnění rozsudku.