5 C 131/2017-223 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se žalobou, podanou zdejšímu soudu dne 26. 5. 2017, a jejími doplněními, vůči žalovaným domáhala uložení povinnosti specifikované ve výroku I. rozsudku. Uvedla, že je vlastnicí pozemku parc. [číslo] jehož součástí je rodinný dům [adresa], vše v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova]. Žalovaní jsou vlastníky sousedního pozemku parc. [číslo]. Dne 2. 4. 2017 žalovaní bez jejího souhlasu postavili na svém pozemku zástěny, které stíní okna jejího rodinného domu, a to asi ve vzdálenosti cca 30 cm od oken a způsobují zatmění obytných prostor, konkrétně ložnice, kuchyně a koupelny. Brání jí tím v užívání zastíněných oken v jejich obvyklém účelu a v běžném užívání obytných místností, ve kterých došlo ke snížení intenzity osvětlení, čímž způsobili podstatné zhoršení komfortu bydlení. Žalovaní ji tak podstatným způsobem ruší ve výkonu jejího vlastnického práva k domu. Tuto skutečnost konstatoval i starosta obce po prohlídce na místě samém za účasti hlídky Policie ČR. Doplnila, že okna jejího domu, před která žalovaní umístili zástěny, zbudoval její právní předchůdce v souladu s tehdy platnými právními předpisy. Žalovaní pozemek parc. [číslo] získali do svého vlastnictví kupní smlouvou ze dne 13. 5. 2016, uzavřenou s obcí [obec], a to několik desítek let poté, co na jejím domě byla předmětná okna vybudována, tedy si museli být v době koupě vědomi toho, v jakém daném stavu pozemek kupují. Je v rozporu s dobrými mravy, aby se žalovaní domáhali zamezení imisí pohledu vůči ní, neboť její dům v dané podobě, tedy i s předmětnými okny, existuje od roku 1977 a právě proto, že si byli vědomi existence oken v době koupě, nejsou oprávněni měnit, respektive narušovat, čtyřicet let trvající pokojný stav. Má za to, že nelze shledat porušení práv žalovaných jen z toho důvodu, že na její stavbě jsou okna směřující na jejich pozemek. Bylo by absurdní, aby se v podstatě na žádné stavbě nesměla nacházet okna směřující k sousedním pozemkům. Z její strany v žádném případě nejde o mimořádný případ, kdy by bylo pohledem, a to soustavným a závažným způsobem, narušováno soukromí žalovaných. Je nutno přihlédnout k tomu, jakým způsobem jsou narušována její práva, neboť realizací zábran došlo k výraznému zastínění a nemožnosti řádně větrat její nemovitost, do místností se dostává méně denního světla, na první pohled je patrné zatemnění, což způsobuje zvýšený výskyt vlhkosti, sníženou schopnost obměny vzduchu, tvorbu plísní, postupnou degradaci povrchu zdiva, znehodnocení komfortu bydlení, atd. I pokud by omezení práv žalovaných v podobě imisí pohledem bylo skutečně dáno, je v minimální míře, která je nesrovnatelná s omezením práv na její straně způsobeným instalací zastínění, kdy kromě snížení komfortu v podobě zatemnění a nemožnosti řádně větrat, dochází i ke škodám na jejím majetku a potencionálně z důvodu plísní i k ohrožení zdravotního stavu žalobkyně a jejího manžela. 2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili. Potvrdili, že na svém pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova] postavili zástěny před okny rodinného domu žalobkyně, které doposud nebyly odstraněny, tím jí však nebrání v užívání těchto oken k obvyklému účelu. Došlo možná k nepatrnému snížení intenzity osvětlení místností žalobkyně, to jí však rozhodně nebrání ani v užívání těchto místností, ani v užívání předmětných oken. Zástěny jsou tvořeny dřevěným rámem, vyplněným fólií, která se používá na zastřešení tzv. fóliovníků, jde tedy o materiál pro světlo naprosto prostupný, avšak neprůhledný. Jejich záměrem při instalaci zástěn byla ochrana jejich soukromí, neboť jsou ze strany žalobkyně, či osob, které se v jejím domě zdržují, neustále sledováni, pokud se zdržují na svém pozemku. V minulosti užívali pozemek parc. [číslo] ale žalobkyně je předběhla a koupila tento pozemek sama. Tím přišli o zahradu a o prostor na hraní jejich dětí, proto od obce zakoupili pozemek parc. [číslo] aby měli možnost vytvořit si nové plochy pro hry jejich dětí, případně pro jiné aktivity. Rozhodně nejsou povinni strpět sledování svých činností na svém pozemku ze strany žalobkyně, či osob, které se v jejím domě zdržují. Doplnili, že dle jejich názoru byla předmětná okna vybudována s rozporu se stavebními předpisy a umístění zábran bylo mírnou reakcí na nezákonný stav. Odmítli tvrzení žalobkyně, že v důsledku umístění zábran před její okna došlo k praktickému znemožnění přirozeného větrání místností, jejichž následky se mohou projevit zvýšeným projevem vlhkosti, snížení schopnosti obměny vzduchu, plísní, postupnou degradací zdiva a tím znehodnocení komfortu bydlení, maximálně mohlo dojít ke snížení průniku denního světla, zastíněná okna propouštějí velké množství světla, vypadá to obdobně, jakoby okna byla vyplněna mléčným sklem. Zástěny jsou umístěny minimálně 15 cm od zdi, rozhodně není omezen přívod vzduchu, ani větrání a už vůbec v důsledku umístění zástěn nemůže docházet k plísni zdiva, jeho degradaci a s tím spojenými opravami a dalšími náklady. K vlhnutí zdiva a zřejmě i k jeho destrukci u nejméně jednoho okna žalobkyně dochází v důsledku zanedbané údržby střechy a dešťového okapu. 3. Výhled z oken žalobkyně na jejich pozemek považují za závažnou imisi, nejedná se o pouhou možnost nahlížet na jejich pozemek, ale o faktické obtěžování neustálým sledováním ze strany žalobkyně, či osob, které se v jejím domě zdržují, a to vlastně od jara do podzimu pokaždé, kdy se v daném prostoru pohybují žalobci, jejich děti, případně jejich hosté, v takových situacích si je několikrát za hodinu z oken žalobkyně přichází někdo prohlížet. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění: 5. Výpisem z katastru nemovitostí ze dne 14. 2. 2020 soud zjistil, že na listu vlastnictví (dále jen„ LV“) [číslo] pro [územní celek], k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], okres [okres], je žalobkyně zapsána mimo jiné jako vlastnice pozemku parc. č. [anonymizováno] [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 713 m2, jehož součástí je rodinný dům [adresa] v obci [obec]; jako nabývací titul je zapsána darovací smlouva ze dne 6. 9. 1994 s právními účinky vkladu ke dni 22. 11. 1994, dále pak kupní smlouva ze dne 17. 9. 1995 s právními účinky vkladu ke dni 16. 10. 1995. 6. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 14. 2. 2020 soud zjistil, že na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova], okres [okres], mají žalovaní ve společném jmění manželů mimo jiné zapsán pozemek parc. [číslo] zahrada, o výměře 95 m2; jako nabývací titul je mimo jiné zapsána kupní smlouva č. [příjmení] [číslo] ze dne 13. 5. 2016 s právními účinky zápisu k 25. 5. 2016. 7. Z kupní smlouvy ze dne 13. 5. 2016 soud zjistil, že byla uzavřena mezi obcí [obec] jako prodávající a žalovanými jako kupujícími a jejím předmětem je převod vlastnického práva k pozemku parc. [číslo] o výměře 95 m2 v k. ú. [obec] [anonymizována dvě slova]; smlouva obsahuje doložku o tom, že záměr obce převést uvedenou nemovitost byl zveřejněn na úřední desce [stát. instituce] dle § 39 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, od 10. 12. 2015 do 28. 12. 2015, převod nemovitosti byl schválen zastupitelstvem [územní celek] dne 28. 4. 2016 a znění kupní smlouvy bylo schváleno radou [územní celek] dle 9. 5. 2016. 8. Z informace o pozemku ke dni 3. 5. 2017, [list vlastnictví] a [číslo] náčrtu nemovitostí soud zjistil, že předmětné nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně a žalovaných sousedí, přičemž okna domu žalobkyně na pozemku parc. č. [anonymizováno] [číslo] vedou na vedlejší pozemek žalovaných parc. [číslo] druh pozemku zahrada, tento pozemek pak sousedí s dalším pozemkem ve vlastnictví žalovaných parc. [číslo] což je také zahrada, na něj navazuje další pozemek ve vlastnictví žalovaných parc. [číslo] rovněž zahrada a dům ve vlastnictví žalovaných se nachází na pozemku parc. č. [anonymizováno] [číslo], který sousedí se zahradou žalovaných parc. [číslo]. 9. Z dopisu ze dne 5. 4. 2017 s připojenou dodejkou o doručení dne 6. 4. 2017, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalované k odstranění neprůhledných panelů, umístěných před okna jejího rodinného domu dne 2. 4. 2017, a to do následujícího dne od doručení výzvy, jinak bude věc řešena soudní cestou. 10. Z emailového podání s datem 24. 4. 2017 soud zjistil, že žalovaní na výzvu žalobkyně sdělili, že mají jako vlastníci pozemku svá práva, okna umístěná na hranici pozemku, kde podle dnešních norem nesmí být žádné stavební otvory, nesplňují bezpečnostní normy z požárního hlediska, zmiňované dekorace, které jsou umístěny na jejich pozemku a nijak neomezují sousedy v jejich právech, tam zatím zůstanou, než dostanou rozhodné stanovisko od stavebního úřadu, hasičů a jejich právního zástupce. Dekorace umístili na svém pozemku cca 30 cm od fasády sousedů kvůli přísunu čerstvého vzduchu, sousedy nechtěli omezovat v možnosti větrání a přísunu světla, výplň dekorací je průsvitná a není jimi způsobeno zastínění místností. Dekorace ačkoliv propouštějí světlo, jsou neprůhledné, jelikož žalovaní jsou na vla