5 C 151/2020-96 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobou, podanou u zdejšího soudu dne 16. 7. 2020, ve znění jejích doplnění, se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 28.558,42 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 22.796,40 Kč od 15. 2. 2019 do zaplacení, a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5.762,02 Kč od 4. 2. 2021 do zaplacení. Uvedl, že žalobce jakožto [anonymizováno] uzavřel s žalovanou dne 14. 3. 2018 ústní smlouvu o poskytování [anonymizována dvě slova] ve věci [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] žalované, kdy žalobce poskytl službu [anonymizováno] v [anonymizováno] u [anonymizována dvě slova] a následně v [anonymizováno] u [anonymizováno], specifikovaných v žalobě. Dle uvedené smlouvy byla dohodnuta odměna žalobce ve výši 1.500 Kč za hodinu poskytování právních služeb v souladu s [ustanovení pr. předpisu], přičemž se započítá každá započatá čtvrthodina. Účastníci se rovněž dohodli, že žalovaná žalobci uhradí i náklady vzniklé v souvislosti s poskytováním [anonymizováno] služeb, zejména cestovní výdaje v paušální výši 6 Kč na kilometr, náhradu za promeškaný čas ve výši 100 Kč za každou započatou půlhodinu, poštovné, parkovné apod. K uvedené odměně a nákladům byla následně připočtena daň z přidané hodnoty (dále„ DPH“) v zákonné výši 21 %, na což byla žalovaná také upozorněna. O uvedených skutečnostech byla žalovaná informována v březnu roku 2018, tak při podpisu plné moci k převzetí [anonymizována dvě slova], informace o odměně [anonymizováno] je zveřejněna také na [anonymizováno] stránkách žalobce. Žalobce žalované poskytnuté služby vyúčtoval a vystavil pro žalovanou fakturu [číslo] ze dne 15. 1. 2019, znějící na částku 22.796,40 Kč, splatnou dne 14. 2. 2019, nicméně tuto žalovaná neuhradila, a to ani na základě telefonické urgence a předžalobní výzvy k úhradě dlužné částky, žalované odeslané dne 7. 5. 2020. V průběhu řízení žalobce dále doložil fakturu [číslo] ze dne 4. 1. 2021, znějící na částku 5.762,02 Kč, kterou odůvodnil tak, že během začátku roku 2019 došlo k jednáním s žalovanou, které do té doby nebyly vyfakturovány, přičemž má za to, že celková částka 28.558,42 Kč odpovídá počtu hodin, které byly [anonymizováno] věnovány. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že údaje uvedené žalobcem jsou nepravdivé a neodpovídají skutečnosti. Během společného jednání účastníků se neřešila finanční otázka věci, nicméně žalobce věděl o tíživé osobní a finanční situaci žalované, kdy tato byla od [datum] bez zaměstnání. Žalovaná nabyla dojmu, že jde o přátelskou protislužbu, přičemž žalobce žalovanou ujišťoval o bezproblémovém zařízení věci. Dále uvedla, že žalobce ji [anonymizováno] pouze jednou u [název soudu] při [anonymizováno] před [anonymizováno], kam se nedostavil a pouze žalované telefonicky oznámil, že [anonymizováno] žalovanou bude [anonymizována dvě slova], která byla dle sdělení žalované nepřipravená a neinformovaná. Pohledávku by žalobci uhradila, pokud by mezi nimi došlo k nějaké dohodě, či případně k odsouhlasení sazeb, náhrad, atd., na jejichž základě by pohledávku účtoval, avšak žalovanou částku by schopna uhradit nebyla, proto by jen těžko mohla souhlasit se sazbami, ze kterých žalobce vycházel, neboť v tu dobu byla ve finanční tísni; od uvedeného soudu ji žalobce nekontaktoval. Uhradit žalovanou částku z uvedených důvodů tak odmítá. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Z doložené plné moci vyplynulo, že tuto udělila žalovaná žalobci dne 4. 5. 2018 za účelem [anonymizováno] v [anonymizováno] u [anonymizována dvě slova] a k [anonymizováno] před [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Z rozhodnutí o registraci k dani z přidané hodnoty soud zjistil, že žalobce je ode dne [datum] plátcem daně z přidané hodnoty. Z [anonymizována tři slova] před [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce byl jakožto [anonymizováno] účastníka [anonymizováno] coby žalované [anonymizováno] k [anonymizováno] u [název soudu] [anonymizováno] na den [datum]. Z přehledu rozpisu poskytnutých služeb soud zjistil, že ode dne 14. 3. 2018 do dne 5. 12. 2018 žalobce žalované poskytl [anonymizováno] služby v délce 12 hodin. Z přehledu rozpisu poskytnutých služeb soud zjistil, že ode dne 5. 2. 2019 do dne 7. 3. 2019 žalobce žalované poskytl [anonymizováno] služby v délce 2,5 hodin a vznikly mu náklady za cestovné na trase [obec] – [obec] a zpět a ztráta času. Z faktury č. [anonymizováno] [rok] z data vystavení 15. 1. 2019 vyplynulo, že žalované byla žalobcem vyfakturována částka ve výši 22.796,40 Kč včetně DPH, splatná dne 14. 2. 2019. Z faktury [číslo] z data vystavení 4. 1. 2021 vyplynulo, že žalované byla žalobcem vyfakturována částka ve výši 5.762,02 Kč včetně DPH, splatná dne 3. 2. 2021. Z předžalobní upomínky ze dne 7. 5. 2020 a potvrzení o odeslání ze dne 12. 5. 2020 vzal soud za prokázané, že žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil nárok žalobce dle § 1746 odst. 2 jakožto smlouvu inominátní zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tedy jako nárok na zaplacení ceny za poskytnuté [anonymizováno] služby a s tím související náhrady. Soud vzal za prokázané, že žalovaná žalobci řádně a včas neuhradila platby dle vystavené faktury za poskytnuté služby a s nimi souvisejícími náklady a ztrátami ve výši celkem 28.558,42 Kč včetně DPH, neboť žalobce je plátcem této daně. Žalovaná v řízení sice nárok žalobce neuznala, současně však neoznačila a nedoložila důkazy, kterými by nárok uplatněný žalobcem vyvrátila či prokázala opak. Soud tak má nárok žalobce na úhradu za poskytnuté služby a související náhrady za zcela oprávněný, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost tuto částku žalobci zaplatit, a to společně s úrokem z prodlení stanoveným ode dne následujícího po splatnosti vystavených faktur, tj. z částky 22.796,40 Kč od 15. 2. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně a z částky 5.762,02 Kč od 4. 2. 2021 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, přičemž toto je v s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť soudu je z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení 15. 2. 2019 činila repo sazba České národní banky 1,75 % a ke dni prodlení 4. 2. 2021 činila repo sazba České národní banky 0,25 %, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Ta je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek v celkové výši 1.428 Kč, a dále náklady tři úkony dle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 3 dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění, návrh ve věci samé a podání ze dne 7. 2. 2021) po 300 Kč za úkon, a to ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak uvedená náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci tak činí žalobcem požadovanou výši 2.328 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to do tří dnů od právní moci rozsudku.