5 C 16/2021-53 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se vůči žalované domáhal zaplacení částky 5.641 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že dne 11. 10. 2005 byla mezi ním a žalovanou uzavřena smlouva o dodávce vody a o odvádění odpadních vod na místo plnění (odběrné místo) na adrese žalované. Spotřebu vodného a stočného za období od 26. 2. 2019 do 23. 8. 2019 vyúčtoval žalobce fakturou [číslo] ze dne 28. 8. 2019 ve výši 6.341 Kč, splatnou dne 13. 9. 2019, na kterou žalovaná dne 21. 4. 2021 zaplatila pouze 2.695 Kč, (dlužná částka 3.646 Kč), a dále za období od 24. 8. 2019 do 10. 2. 2020 fakturou [číslo] ze dne 14. 2. 2020 ve výši 4.295 Kč, splatnou dne 2. 3. 2020, na kterou žalovaná dne 20. 2. 2020 zaplatila 2.300 Kč, (dlužná částka 1.995 Kč). Dlužné částky žalovaná nezaplatila ani přes opakované výzvy včetně předžalobní, žalované odeslané dne 27. 7. 2020. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Z provedeného dokazování soud zjistil, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 11. 10. 2005 uzavřena shora uvedená smlouva o dodávce vody a o odvádění odpadních vod, účinná ode dne podpisu žalovanou coby odběratelem, na dobu neurčitou. Touto smlouvou se žalobce zavázal dodávat žalované vodu do odběrného místa na adrese uvedené u žalované, a z tohoto rovněž odpadní vodu odvádět, a žalovaná se zavázala za dodávku a odvod vody (vodné a stočné) platit cenu dle platného ceníku. Výše uvedenými fakturami ze dne 28. 8. 2019 a ze dne 14. 2. 2020 byly žalované vyfakturovány na základě výkazu o spotřebě vody následující částky - za období od 26. 2. 2019 do 23. 8 2019 částka ve výši 6.341 Kč splatná dne 13. 9. 2019, a dále za období od 24. 8. 2019 do 10. 2. 2020 částka ve výši 4.295 Kč splatná dne 2. 3. 2020. Jelikož žalovaná hradila na uvedené faktury pouze částečně, žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužných částek několika výzvami a upomínkami s oznámeními o přerušení dodávky vody, ke kterým přiložil doručenky. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 27. 7. 2020 s dodejkou s datem uložení 29. 7. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky rovněž právním zástupcem žalobce. Věc soud právně kvalifikoval podle § 8 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, přičemž uplatněný nárok shledal jako důvodný, neboť žalovaná v řízení ničeho netvrdila, neoznačila a nedoložila důkazy, kterými by nárok uplatněný žalobcem vyvrátila, či prokázala jeho opak, současně ani netvrdila, že by na uvedené faktury zaplatila vyšší částky nebo tak učinila dříve. Soud žalobci přiznal také požadovaný zákonný úrok z prodlení jdoucí od prvního dne prodlení (den po splatnosti předmětných faktur) do zaplacení. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z., a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že ke dnům prodlení 14. 9. 2019 a 3. 3. 2020 činila repo sazba České národní banky výši 2 %, a proto má žalobce nárok rovněž na úrok z prodlení ve výši 10 % z jednotlivých uplatněných částek 3.646 Kč ode dne 14. 9. 2019 do zaplacení a z 1.995 Kč ode dne 3. 3. 2020 do zaplacení. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Náklady žalobkyně potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „ a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 5.641 Kč sestávající se z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci dle § 11 odst. 1, písm. a), písm. d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé), a za jeden úkon coby předžalobní advokátní výzvu, kterou soud posoudil jako jednoduchou výzvu k plnění ve smyslu ustanovení § 11 odst. 2 písm. h) a. t., za kterou náleží odměna ve výši jedné poloviny, tj. 100 Kč), a to včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. což činí částku 800 Kč. K tomu náleží advokátovi žalobkyně daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 800 Kč ve výši 168 Kč, náklady za právní zastoupení advokátem činí celkem částku 968 Kč. Tato částka spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč dle položky 2 bodu 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, činí celkem částku 1.768 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1., § 160). Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 o. s. ř. do tří dnů od právní moci rozsudku. Při odůvodnění rozsudku soud postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř., proto písemné vyhotovení rozsudku obsahuje zkrácené odůvodnění.