5 C 169/2021-55 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne [datum], domáhal vůči žalované zaplacení částky 8.000 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 8.000 Kč od [datum] do zaplacení ve výši sazby 9,75 % ročně, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.171,07 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.840 Kč a částky smluvní pokuty 4.000 Kč. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], (dále„ právní předchůdce žalobce“) a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] která se stala platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky, (dále„ smlouva“). Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě za pomoci tzv. verifikační platby žalované. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované úvěr ve výši 8.000 Kč, převodem na bankovní účet, přičemž žalovaná se zavázala vrátit částku 9.840 Kč spolu s příslušenstvím do [datum]. Žalovaná na uvedený nárok ničeho neuhradila, a dostala se do prodlení s úhradou dlužné částky. Žalované tak dle smlouvy vznikla povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, kterou žalobce uplatnil ve výši 4.000 Kč. Ode dne [datum] do dne [datum] pak žalobce požadoval shora uvedený kapitalizovaný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny 8.000 Kč, a to ve výši 1.171,07 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobce na žalobce. Podáním ze dne [datum], soudu doručeným téhož dne, vzal žalobce podanou žalobu co do částky na kapitalizovaném úroku ve výši 1.840 Kč, a na smluvní pokutě ve výši 4.000 Kč zpět. 2. Soud proto v souladu s § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále „o. s. ř.“, řízení co do uvedených částek ve výši 1.840 Kč a ve výši 4.000 Kč zastavil. 3. Řízení tak bude nadále vedeno ohledně nároku žalobce ve výši částky jistiny 8.000 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 8.000 Kč ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení, a s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1.171,07 Kč. 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná. 5. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 6. Z předložené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřela se žalovanou společnost [právnická osoba], avšak neobsahovala vlastnoruční či uznávaný elektronický podpis žalované. V této smlouvě si strany ujednaly poskytnutí částky 8.000 Kč jako spotřebitelský úvěr, za fixní úrok ve výši 1.840 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou 279,83 % ročně, splatný dne [datum]. 7. Z výpisů z účtu ve spojení se sdělením banky ([právnická osoba]) soud zjistil, že dne [datum] byla zaslána na účet, jehož majitelem a jediným disponentem byla právě žalovaná, částka ve výši 8.000 Kč jakožto půjčka od [webová adresa] s označením čísla smlouvy [číslo]. 8. Z dohody o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s přílohou této smlouvy soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena ze [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] jakožto postupitele na žalobce jako postupníka. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla o postoupení pohledávky na žalobce informována. 10. Z výpisu z obchodního rejstříku soud dále zjistil, že žalobce je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum]. 11. Z advokátní výzvy ze dne [datum] ve spojení s podacím archem ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné pohledávky, a to nejpozději do [datum]. 12. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. 13. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; dále jen „o. z.“). 14. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.). Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. 15. Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi), (§ 1879 o. z). 16. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená (§ 1880 odst. 1 o. z.). 17. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání (§ 573 věta prvá o. z.). 18. S ohledem na shora uvedené soud nemá za prokázané, že mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva právě ve znění, v jakém byla soudu předložena, neboť nebyla žalovanou podepsána vlastnoručním či uznávaným elektronickým podpisem. Soud však vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované částku v celkové výši 8.000 Kč. Jelikož nebyl prokázán právní důvod tohoto poskytnutí, soud považuje obdržení uvedené částky žalovanou za bezdůvodné obohacení. Soud vzal také za prokázané, že pohledávka právního předchůdce žalobce vůči žalované byla postoupena žalobci. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení bylo zjištěno, že žalovaná na uvedený dluh ničeho nezaplatila, respektive tato netvrdila, ani neoznačila a nedoložila důkazy, že by na uvedený nárok něčeho zaplatila, je poskytnutou částku povinna zaplatit žalobci coby postupníkovi. Na základě zjištěných skutečností a citovaných ustanovení právních předpisů tak soud žalobě vyhověl ohledně uplatněné jistiny ve výši 8.000 Kč, jelikož její poskytnutí žalované vzal za nepochybně prokázané. Pokud se týká požadovaného úroku z prodlení, soud tento žalobci přiznal z uvedené částky 8.000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, jelikož má za to, že do prodlení se žalovaná dostala právě až dnem [datum], což je den následující po dni určeném ve výzvě ze dne [datum], jako nejzazší den k úhradě dluhu. Výzva byla žalované doručena dle zákonné domněnky doby dojití, kdy z podacího archu vyplynulo, že k odeslání výzvy došlo dne [anonymizována dvě slova] [rok], třetí pracovní den po odeslání, tj. dne [datum] se považuje zásilka za doručenou, a žalobce žalované ve výzvě stanovil lhůtu k plnění do [anonymizována dvě slova] [rok]. Žádné dřívější datum splatnosti žalované částky v řízení prokázáno nebylo, neboť nebylo prokázáno uzavření úvěrové smlouvy v předloženém znění. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni prvního pololetí roku 2021, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba [obec] národní banky 0,25 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.000 Kč, a to od [datum] do zaplacení. Ve zbylém rozsahu tak soud požadovaný úrok z prodlení zamítl. 19. S ohledem k náhradě nákladů řízení soud postupoval v souladu s § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Jelikož neúspěch žalobce v řízení byl pouze nepatrný, přiznal mu soud plnou výši náhrady nákladů, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12.000 Kč sestávající z částky 300 Kč za úkon právní pomoci, a to za tři úkony (převzetí a příprava zastoupení, výzva a žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty z odměny a paušální náhrady advokáta ve výši 21 %, tj. z částky 1.200 Kč, což činí výši 252 Kč. Součet uvedených částek činí celkovou výši 2.252 Kč; přiznaná náhrada nákladů