5 C 188/2020-102 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum], ve znění jejího doplnění a částečného zpětvzetí, se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 4.500 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.500 Kč od [datum] do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum], kterou žalovaná uzavřela se [právnická osoba] s. r. o. coby původním věřitelem, na základě které tento žalované dne [datum] poskytl částku ve výši 4.500 Kč, která měla být splacena do [datum]. Pohledávka původního věřitele vůči žalované byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena na žalobce. Žalovaná na uvedený úvěr ničeho neuhradila, žalobce se tedy domáhá zaplacení uvedené poskytnuté částky včetně úroku z prodlení jdoucího ode dne následujícího po dni splatnosti dle smlouvy, tj od [datum] ve výši 8,05 % ročně z částky 4.500 Kč do zaplacení, který žalovaná nezaplatila ani na základě výzvy před podáním žaloby, žalované zaslané dne [datum]. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstal nečinná. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Soud provedl dokazování žalovanou vlastnoručním či uznávaným elektronickým podpisem nepodepsanou rámcovou a rovněž jednotlivou smlouvou o úvěru uzavřenou mezi společností [právnická osoba] a žalovanou, potvrzením společnosti [právnická osoba] o provedení transakce ve výši 4.500 Kč ze dne [datum] ve prospěch účtu žalované, smlouvou o postoupení pohledávek mezi společností [právnická osoba] a žalobcem ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek, a předžalobní výzvou s oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] s podacím lístkem z téhož dne. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; dále jen„ o. z.“). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.). Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi), (§ 1879 o. z). S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená (§ 1880 odst. 1 o. z.). Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání (§ 573 věta prvá o. z.). S ohledem na shora uvedené soud nemá za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena úvěrové smlouva ve znění, v jakém byla soudu předložena, neboť nebyla žalovanou vlastnoručně či uznávaným elektronickým podpisem signována. Soud však vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované na její bankovní účet částku 4.500 Kč. Jelikož nebyl prokázán právní důvod tohoto poskytnutí, soud považuje obdržení uvedené částky žalovanou za bezdůvodné obohacení. Soud vzal rovněž za prokázané, že pohledávka jmenované společnosti vůči žalované na vrácení uvedené částky byla postoupena žalobci. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení bylo zjištěno, že žalovaná na uvedený dluh ničeho nezaplatila, respektive nebylo zjištěno, že by něčeho zaplatila, jelikož tato do řízení ničeho nevnesla, tedy netvrdila žádná skutková tvrzení a neoznačila a nedoložila důkazy, jimiž by nárok žalobce jakkoli vyvrátila nebo prokázala jeho opak, je poskytnutou částku 4.500 Kč povinna uhradit žalobci coby postupníkovi. Na základě zjištěných skutečností a citovaných ustanovení právních předpisů tak soud žalobě ohledně jistiny ve výši 4.500 Kč vyhověl, jelikož její poskytnutí žalované vzal za zcela prokázané. Pokud se týká požadovaného úroku z prodlení, soud tento žalobci přiznal z uvedené částky 4.500 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, jelikož má za to, že do prodlení se žalovaná dostala právě až dnem [datum], což je den následující po dni stanovené lhůty splatnosti v předžalobní výzvě, která byla žalované odeslána dne [datum], třetí pracovní den po odeslání, tj. dne [datum] se považuje zásilka za doručenou, přičemž žalobce žalované ve výzvě stanovil tři dny k plnění, tedy dlužná částka byla splatná nejpozději dne [datum]. Žádné dřívější datum splatnosti žalované částky v řízení prokázáno nebylo, neboť nebylo prokázáno uzavření tvrzené úvěrové smlouvy. Soudu je z úřední činnosti známo, že sazba úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činila k prvnímu dni druhého pololetí roku 2019 výši 10 % ročně, nicméně žalobce požadoval úrok v sazbě nižší pouze 8,05 % ročně, a proto ji žalobci přiznal v uplatněné výši. Ve zbylé části požadovaného úroku z prodlení tak soud žalobu zamítl. Žalobce, který měl ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a §14b odst. 1 a. t. sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1, písm. a), d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., částku celkem 900 Kč. K tomu náleží advokátovi žalobce daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Náklady za právní zastoupení advokátem činí celkem částku 1.089 Kč. K tomuto žalobci náleží částka ve výši 400 Kč, kterou žalobce vynaložil na úhradu soudního dle položky 2 bodu 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění. Celkem tak má žalobce vůči žalované nárok na náhradu nákladů, jež činí částku 1.489 Kč, která je splatná na účet právního zástupce žalobce (§149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.). Při vyhotovení tohoto rozsudku soud postupoval podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., ve zkráceném odůvodnění.