5 C 3/2021-63 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou, zdejšímu soudu doručenou dne 9. 12. 2020, domáhal vůči žalované zaplacení částky 5.246 Kč s příslušenstvím, z titulu pojistné smlouvy uzavřené dne 19. 12. 2016, účinné od 1. 1. 2017 na dobu určitou do 31. 12. 2043, sjednané za účelem pojistného produktu životního pojištění [anonymizována dvě slova]. Pojistná smlouva byla uzavřena jak s žalobcem, tak s jeho právním předchůdcem, [právnická osoba] pojišťovna [právnická osoba] Pojistné bylo stanoveno ve výši 3.900 Kč ročně s frekvencí placení měsíčně ve výši 325 Kč. Následnou indexací pro pojistné období od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019 došlo ke stanovení měsíčního pojistného na částku ve výši 1.019 Kč, což žalovaná dle doplňkových pojistných podmínek výslovně neodmítla, a žalobce tak její souhlas presumoval. Protože žalovaná řádně a včas neuhradila pojistné, vyzval ji k uhrazení dlužné částky ve lhůtě do 30. 4. 2019. Za období od 1. 12. 2018 do 30. 4. 2019, kdy došlo k zániku pojištění, činí dlužné pojistné částku výši 5.095 Kč. Žalobce dále požadoval poplatek za odeslání upomínky před podáním žaloby, za který si účtoval 200 Kč. Jelikož však žalovaná na nárok uhradila částku 49 Kč, započetl tuto žalobce na celkový dluh, přičemž žalobou uplatnil částku ve výši celkem 5.246 Kč, (z toho částku 4.421 Kč s příslušenstvím jakožto dluh žalobce, a částku 825 Kč jakožto dluh právního předchůdce žalobce, [anonymizována dvě slova] [právnická osoba]). Pohledávka uvedeného právního předchůdce žalobce z předmětné pojistné smlouvy byla s účinností ke dni 21. 12. 2019 převedena na žalobce. Žalovaná uvedla, že má vše doplaceno a vypovězeno. K tomuto však nedoložila žádné důkazy, a to ani na výzvu soudu. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s tímto postupem, nevyjádřila, soud její souhlas presumoval, a podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi shora uvedeným právním předchůdcem žalobce, žalobcem a žalovanou byla dne 19. 12. 2016 uzavřena pojistná smlouva o životním pojištění„ [anonymizována dvě slova]“, s počátkem pojištění od 1. 1. 2017 na dobu určitou do 31. 12. 2043. V pojistné smlouvě se žalovaná zavázala hradit měsíční pojistné ve výši 325 Kč. Z uvedené smlouvy, jejíž součástí byl sazebník poplatků, soud rovněž zjistil, že za upomínku dlužného pojistného po zániku pojištění byla sjednána částka 200 Kč. Z notářského zápisu ze dne [datum], č. [anonymizováno] [číslo] sodu zjistil, že došlo k převodu pojistného kmene z právního předchůdce žalobce, [anonymizováno] pojišťovny [právnická osoba] na žalobce. Z indexace pojištění ze dne 1. 9. 2018 soud zjistil, že s účinností od 1. 11. 2018 došlo k navýšení pojistného na částku 1.019 Kč měsíčně. Z upomínky ze dne 11. 2. 2019 soud zjistil, že touto žalobce žalovanou upozornil na skutečnost, že v případě nezaplacení pojistného do 30. 4. 2019, dojde k zániku pojištění. Z oznámení o zániku pojištění ze dne 21. 5. 2019 soud zjistil, že pojištění zaniklo ke dni 1. 5. 2019. Z upomínky k zaplacení dluhu před podáním žaloby ze dne 30. 7. 2019 soud zjistil, že touto žalobce žalované naúčtoval náklady upomínání ve výši 200 Kč. Z předžalobní upomínky ze dne 8. 4. 2020 a z potvrzení o odeslání z téhož dne soud zjistil, že žalobce žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky před podáním žaloby rovněž prostřednictvím svého právního zástupce. Z ostatních doložených důkazů nezjistil soud žádné významné skutečnosti mající vliv na rozhodnutí ve věci. Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné (§ 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále „o. z.“). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.). Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Bylo prokázáno, že mezi žalobcem, jeho právním předchůdcem a žalovanou byla uzavřena výše uvedená pojistná smlouva ve smyslu citovaného § 2758 a násl. o. z., jejímž předmětem bylo životní pojištění. Žalovaná se zavázala hradit pojistné, které bylo indexací navýšeno od 1. 11. 2018 na částku 1.019 Kč měsíčně, které však řádně a včas nehradila, čímž dne 30. 4. 2019 došlo k zániku pojištění. Za žalované období od 1. 12. 2018 do 30. 4. 2019 žalobce požadoval poměrnou výši pojistného včetně poplatku 200 Kč za odeslání upomínky v částce celkem 4.421 Kč společně s úrokem z prodlení z částky pojistného 4.221 Kč od 1. 5. 2019 do zaplacení ve výši 9 % ročně, a dále částku na pojistném 825 Kč s úrokem z prodlení z částky 825 Kč od požadovaného data 1. 5. 2019 do zaplacení ve výši 9 % ročně. Jelikož žalovaná neoznačila a nedoložila žádné důkazy k prokázání svých tvrzení o neexistenci dluhu, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Současně žalobci přiznal požadovaný úrokem z prodlení ode dne následujícího po zániku daného pojištění do zaplacení ve výši sazby 9 % ročně v souladu s ustanovením § 1970 o. z., a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v aktuálním znění. Soudu je z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení 2. 12. 2018 činila repo sazba České národní banky výši 1 %. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. platí, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto případě je to žalobce, kdo měl plný úspěch ve věci, proto mu soud přiznal vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení, které spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 400 Kč a v nákladech na zastoupení žalobce advokátem, kdy odměna advokáta činí 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí zastoupení a příprava, předžalobní upomínka a podání žaloby) podle § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), a paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 300 Kč za uvedené 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a náhrada 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů advokáta, tj. z částky 900 Kč, činí 189 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci, představuje částku ve výši 1.489 Kč; tato je přitom splatná na účet právního zástupce žalobce (§149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Při odůvodnění rozsudku soud postupoval podle § 157 odst. 4 o. s. ř.