6 C 106/2021-52 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 27. 1. 2021, domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 2.197 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení za období od 4. 4. 2020 do 27. 1. 2021 ve výši 180 Kč z titulu uzavřené pojistné smlouvy [číslo] s tím, že žalovaný dluží pojistné za období od 27. 12. 2019 do 3. 4. 2020 a za zaslanou upomínku. V žalobě žalobce zejména uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva [číslo] týkající se pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla tov. zn. [příjmení] [jméno], [registrační značka] s počátkem pojištění od 27. 12. 2019. Pojistné bylo sjednáno na částku 1.484 Kč s kvartálním pojistným obdobím, žalovaný však pojistné neuhradil, a to ani po urgencích ze strany žalobce a poučení, že dojde k ukončení pojistné smlouvy. Pojistná smlouva byla ukončena ke dni 3. 4. 2020 z důvodu neuhrazení pojistného. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal nečinný. Soud pokračoval v řízení v souladu s § 101 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Usnesením ze dne 13. 6. 2022, č. j. 6 C 106/2021-38 vyzval soud žalobce, aby doplnil svá žalobní tvrzení tak, že uvede, jaký měl žalovaný pojistný zájem na uzavření předmětné pojistné smlouvy, když v rozhodném období nebyl evidován jako vlastník či provozovatel pojištěného vozidla. Žalobce sdělil soudu, že ačkoliv nebyl žalovaný vlastníkem předmětného vozidla, projevil zájem o pojištění na toto vozidlo jako pojistník, k čemuž předložil občanský průkaz a velký technický průkaz vozidla. K důkazu navrhl výslech svědka – své zaměstnankyně [celé jméno svědkyně]. Na základě zjištění vyplývajících z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé a má tedy za prokázané následující skutečnosti. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 23. 12. 2019 uzavřena pojistná smlouva [číslo] přičemž jako pojistník byl uveden žalovaný, počátek pojištění byl stanoven ke dni 27. 12. 2019. Ve smlouvě bylo výslovně uvedeno, že vlastník vozidla je shodný s pojistníkem. Pojištěno bylo vozidla tov. zn. [příjmení] [jméno], [registrační značka]. Pojistné bylo sjednáno v celkové výši 6.057 Kč ročně, s tím, že pojistné období je 3 měsíce s pojistným ve výši 1.484 Kč. Žalovaný nehradil řádně a včas sjednané pojistné, nutno podotknout, že nebylo uhrazeno již první pojistné splatné ke dni 27. 12. 2019, proto pojistná smlouva zanikla dnem 2. 4. 2020. Předžalobní upomínkou, která byla odeslána žalovanému, žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky. Ze sdělení Městského úřadu Břeclav soud zjistil, že žalovaný nebyl v žádaném období, tedy ani v období platnosti předmětné pojistné smlouvy, vlastníkem ani provozovatelem uvedeného vozidla. Z výslechu svědka [celé jméno svědkyně], zaměstnankyně žalobce, soud zjistil, že jmenovaná pracuje na přepážce, okolnosti uzavření dané pojistné smlouvy si nevybavuje, osoba žalovaného jí není známa. Svědkyně popsala běžnou praxi uzavírání pojistných smluv, s tím, že pojistný zájem nezjišťuje, pokud zájemce o pojištění tvrdí, že vozidlo koupil, uvede jej jako pojistníka, vlastníka i provozovatele vozidla, aby klient nemusel znovu na pojišťovnu po přepisu vozidla. Hmotně právně soud posoudil nárok žalobce podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. z.“), tedy jako nárok na zaplacení pojistného. Žalobce má přitom dle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. právo na zaplacení pojistného za dobu, kdy pojištění trvalo. Dle ust. § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. V pojistné smlouvě se mohou smluvní strany od tohoto zákona odchýlit jen tehdy, pokud tím nedochází ke snížení nebo omezení nároků poškozeného, vyplývajících z práva na náhradu újmy z pojištění odpovědnosti, způsobené provozem vozidla. Pojištění odpovědnosti nelze přerušit, pokud nebylo v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. Bylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto přerušení pojištění odpovědnosti, je pojistník povinen před počátkem přerušení pojištění prokázat pojistiteli, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, jedná-li se o vozidlo, které podléhá registraci vozidel. V době přerušení pojištění odpovědnosti není plněna povinnost pojištění odpovědnosti (odst. 1). Uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Tím není dotčeno právo uzavřít takovou smlouvu jako pojištění cizího pojistného rizika. Jednou pojistnou smlouvou o pojištění odpovědnosti lze pojistit odpovědnost z provozu více vozidel, mají-li téhož vlastníka, nebo téhož provozovatele, nebo pokud má pojistník na uzavření smlouvy pojistný zájem založený poskytnutím úvěru nebo jiné obdobné finanční služby, jejímž účelem je nabytí vlastnického práva k vozidlu, nebo, jsou-li vlastník nebo provozovatel vozidla a pojistník součástí stejného koncernu (odst. 2). Dle ust. § 2762 odst. 3 o. z., dal-li pojištěný souhlas k pojištění, má se za to, že pojistný zájem pojistníka byl prokázán. Dle ust. § 2764 odst. 1 o. z., neměl-li zájemce pojistný zájem a pojistitel o tom při uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět, je smlouva neplatná. Na základě shora uvedených skutkových zjištění a za použití citovaných ustanovení zákona soud konstatuje, že má za to, že žalobce neprokázal svůj nárok na zaplacení pojistného. Soud má za to, že sjednaná pojistná smlouva je absolutně neplatná v souladu s ust. § 2764 odst. 1 o. z., ve spojení s ust. § 588 o. z., vyšel při tom z toho, že žalobce jako pojistitel, resp. jednající oprávněnou osobou při uzavírání smlouvy věděl, resp. měl a musel vědět, že žalovaný jako pojistník není vlastníkem ani provozovatelem vozidla, k němuž je pojištění sjednáváno. Soud přitom vyšel z toho, že při uzavírání pojistné smlouvy tohoto typu, tj. odpovědnosti k vozidlu je (či má být) pojistiteli předložen tzv. velký technický průkaz nebo alespoň osvědčení o evidenci (tzv. malý technický průkaz). Pokud by žalobce postupoval řádně a vyžádal si velký technický průkaz, jak bylo shora uvedeno, mohl vědět, že jako vlastník/provozovatel vozidla je evidována osoba odlišná od žalovaného jako pojistníka. V tom případě měl zjistit, jaký je pojistný zájem na uzavření smlouvy, přičemž soud nezpochybňuje možné uzavření kupní smlouvy na vozidlo a sjednání pojistné smlouvy ještě předtím než dojde ke změně v evidenci vozidel, avšak žalobce měl např. zjistit existenci takovéto smlouvy. Za této situace měl tedy postupovat s odbornou péčí, tj. zkoumat, jaký je zájem pojistníka na sjednání pojistné smlouvy k pojištění odpovědnosti způsobené provozem vozidla, jež pojistník nevlastní ani není evidován jako jeho provozovatel. Žalobce měl za této situace dle soudu zjišťovat, jaký má pojistník legitimní pojistný zájem na pojištění předmětného vozidla. Tento postup nemůže vyvrátit ani skutečnost, že žalovaný stvrdil svým podpisem, že pojištěný dal souhlas k pojištění, a to tím spíše, že dle výše citovaného zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla je pojištěným vozidlo. Souhlas vlastníka či provozovatele vozidla žalobce nepředložil. Žalobce byl vyzván k doplnění tvrzení a navržení důkazů, avšak žádné důkazy k prokázání pojistného zájmu nepředložil ani nenavrhl. Svědkyně, která sjednává, jako odpovědná osoba žalobce, pojistné smlouvy ve své výpovědi uvedla, že pojistný zájem nezjišťuje. Žalobci se tedy nepodařilo prokázat, jaký měl žalovaný pojistný zájem na uzavření smlouvy, když předmětné vozidlo nevlastnil ani nebylo prokázáno, jaký měl k vozidlu či jeho vlastníku jiný vztah. Soud má tedy za to, že uzavřená pojistná smlouva je absolutně neplatná. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce neprokázal oprávněnost svého nároku na zaplacení žalobou uplatněné částky, soud žalobu zamítl v celém rozsahu. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci úspěšný, žádné náklady řízení mu však nevznikly, v řízení zůstal nečinný, proto mu soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.