7 C 103/2022-26 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 15. 2. 2022 domáhal zaplacení částky ve výši 4 590 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 707,73 Kč. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že jeho nárok vznikl z titulu neuhrazeného televizního poplatku, který byla žalovaná z pozice držitele televizního přijímače povinna žalobci hradit podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Žalovaná tuto svou povinnost neplnila, neboť za období od února 2019 do listopadu 2021 dlužila na televizních poplatcích částku ve výši 4 590 Kč. Žalobce písemně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, žalovaná však na výzvu nereagovala a dlužnou částku ani v dodatečné lhůtě neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce v žalobě vyjádřil svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná se na výzvu soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřila, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne 20. 1. 2022 má soud za prokázané, že žalovaná se od měsíce července 2014 přihlásila do příslušné evidence jako poplatník televizního poplatku. 6. Ze specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení bylo zjištěno, že žalobci vznikl ke dni 15. 2. 2022 v důsledku prodlení žalované s hrazením televizních poplatků nárok na zákonný úrok z prodlení v celkové výši 707,73 Kč. 7. Z předžalobní upomínky ze dne 10. 12. 2021 ve spojení s příslušnou dodejkou ze dne 10. 12. 2021 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužných televizních poplatků za období 2015 - 2021 v celkové výši 7 965 Kč a současně ji upozornil na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. 8. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. 9. Podle § 6 zákona č. 348/2005 Sb., činí měsíční výše televizního poplatku 135 Kč. 10. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového nebo televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 11. Podle § 7 odst. 3 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, nebo právnická osoba, rozhlasový nebo televizní poplatek se platí čtvrtletně nejpozději do patnáctého dne prvního měsíce každého kalendářního čtvrtletí. Poprvé se rozhlasový nebo televizní poplatek platí počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, v němž se taková osoba stala poplatníkem, až do konce příslušného kalendářního čtvrtletí v měsíční výši a je splatný nejpozději do patnáctého dne příslušného kalendářního měsíce. 12. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 13. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná se od měsíce července 2014 přihlásila do příslušné evidence držitelů televizního přijímače jakožto poplatník televizního poplatku. Na základě této skutečnosti jí vznikla zákonná povinnost platit měsíčně televizní poplatek. Žalovaná tuto svou povinnost nesplnila, neboť neuhradila televizní poplatky za období 2015 - 2021 ve výši 7 965 Kč s tím, že žalobce se žalobou domáhal zaplacení dlužných televizních poplatků pouze za období od února 2019 do listopadu 2021 ve výši 4 590 Kč. Žalovaná byla žalobcem vyzvána k úhradě dlužných televizních poplatků, na výzvu však nereagovala a dlužnou částku nezaplatila. Žalovaná se nezaplacením poplatků řádně a včas dostala dnem následujícím po jejich splatnosti do prodlení, čímž žalobci vznikl v souladu s § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který žalobce požadoval ode dne následujícího po dni splatnosti každé dlužné platby tak, jak tato splatnost vyplývá z § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., do dne podání žaloby, celkem tedy v částce 707,73 Kč. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 590 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení a podání žaloby) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč.