7 C 223/2021-69 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 27. 5. 2021 domáhal zaplacení částky 8 063,52 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 25. 8. 2019 byla mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba], [IČO]) a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 6 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 22,40 % ročně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 312,46 Kč počínaje dnem 18. 9. 2019. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti tím, že poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácela. Právní předchůdce žalobce proto využil svého oprávnění a dopisem ze dne 21. 4. 2020 prohlásil celý úvěr za okamžitě splatný. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. Ke dni podání žaloby dlužila žalovaná na jistině částku ve výši 5 363,52 Kč a na smluvních poplatcích částku ve výši 2 700 Kč. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřila, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Ze smlouvy o úvěru [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 25. 8. 2019 má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 6 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 22,40 % ročně ve 24 měsíčních splátkách po 312,46 Kč počínaje dnem 18. 9. 2019. V článku III. Ostatní ujednání, odst. 6 Smlouvy si dále smluvní strany sjednaly mimo jiné oprávnění právního předchůdce žalobce prohlásit celý úvěr za ihned splatný v případě prodlení žalované s úhradou pohledávek právního předchůdce žalobce. 6. Z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 11. 11. 2021 bylo zjištěno, že úvěruschopnost žalované byla posouzena na základě údajů poskytnutých žalovanou, které byly následně ověřeny nahlédnutím do interních a externích databází. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Při výpočtu disponibilní částky bylo počítáno s částkou životního minima žalované, částkou normativních nákladů na bydlení a výší měsíčních splátek dosavadních závazků. 7. Z Všeobecných produktových podmínek účinných od 1. 8. 2019 (dále jen„ VPP“) soud zjistil, že podle čl. 31 písm. d) VPP se za případ porušení považuje, pokud se klient ocitne v prodlení se splněním jakékoli pohledávky banky nebo pokud je proti klientovi zahájen soudní výkon rozhodnutí nebo exekuční řízení. Podle čl. 32 písm. a) VPP pokud dojde k případu porušení je banka oprávněna prohlásit svým rozhodnutím kteroukoli pohledávku banky za klientem za ihned splatnou a požádat klienta o její splacení. 8. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 23. 4. 2020 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce žalované oznámil, že vzhledem k tomu, že se žalovaná opakovaně dostala do prodlení s úhradou splátek úvěru, prohlásil celý úvěr za okamžitě splatný ke dni 21. 4. 2020. 9. Z platební historie a z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] má soud za prokázané, že žalovaná uhradila pouze tři splátky úvěru a následně již na úvěr ničeho neuhradila. Ke dni 25. 1. 2021 dlužila žalovaná na jistině částku ve výši 5 363,52 Kč, na smluvních úrocích částku ve výši 510,60 Kč, na úrocích z prodlení částku ve výši 378,08 Kč a na poplatcích částku ve výši 2 700 Kč. 10. Z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] a ze Sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od 18. 4. 2019 bylo zjištěno, že žalované byly v souladu s platným sazebníkem účtovány čtyři poplatky po 600 Kč za zaslání upomínky a poplatek za prohlášení úvěru za ihned splatný ve výši 300 Kč. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 a z přílohy č. 1 - seznam postoupených pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce jako na postupníka. 12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 4. 2. 2021 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce žalované oznámil, že pohledávka byla postoupena na žalobce. 13. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne 23. 2. 2021 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 24. 2. 2021 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 13 431,99 Kč včetně příslušenství a upozornil ji na možnost jejího vymáhání soudní cestou. 14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 16. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované úvěr ve výši 6 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 22,40 % ročně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 312,46 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná splátky úvěru řádně a včas nesplácela, využil právní předchůdce žalobce svého oprávnění a celý úvěr zesplatnil ke dni 21. 4. 2020, o čemž žalovanou informoval dopisem ze dne 23. 4. 2020. Výše uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. Žalovaná nijak nereagovala ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku v celkové výši 8 063,52 Kč nezaplatila. Právo žalobce na úrok z úvěru ve výši 22,40 % ročně vyplývá ze smluvního ujednání a z § 2395 občanského zákoníku. Žalovaná se nezaplacením splátek úvěru řádně a včas dostala dnem následujícím po jejich splatnosti do prodlení, čímž žalobci vznikl v souladu s § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který žalobce kapitalizoval ke dni 28. 1. 2021 na částku 378,08 Kč a dále jej požadoval z dlužné jistiny od 9. 1. 2021 do zaplacení. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 063,52 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 23. 2. 2021) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud v daném případě postupoval při stanovení výše náhrady nákladů řízení podle § 14b a. t., neboť návrh na vydání elektronického platebního rozkazu podaný žalobcem dle názoru soudu splňuje definici formulářové žaloby, jak byla vyjádřena v bodu 28 nálezu Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11 („ …návrh mající podobu využitého vzoru, jenž se od něj bude odlišovat jen v minimální míře, a to právě takové, aby mohl být návrh co do určitosti osob účastníků a předmětu řízení dostatečně individualizován; základ právní argumentace včetně její stylizace a formálního vyjádření, však bude totožný či jen s drobnými odchylkami…“). Ústavní soud uzavřel, že sepsání formulářové žaloby představuje spíš administrativní úkon, než provedení úkonu právní služby. Formulářový charakter