ECLI: ECLI:CZ:OSBV:2022:7.C.279.2019.1 Datum: 2022-11-18 Předmět: 92.456,76 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb ["peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
O co šlo: 92.456,76 Kč s příslušenstvím (["§ nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č.)
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 28. 6. 2019 domáhal zaplacení částky ve výši 92 456,76 Kč s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že mezi účastníky byla dne 29. 11. 2016 uzavřena smlouva o úvěru reg. [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 97 500 Kč, který žalovaný čerpal bezhotovostně dne 30. 11. 2016 ve výši 20 833,36 Kč a dne 2. 12. 2016 ve výši 76 666,64 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 9,90 % ročně v 70 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 820 Kč splatných vždy k 17. dni kalendářního měsíce. Žalovaný se dále zavázal hradit poplatek za udržování pojištění schopnosti splácet ve výši 98 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že žalovaný splátky úvěru řádně a včas nesplácel, využil žalobce svého oprávnění a vyzval žalovaného k okamžitému splacení celé dlužné částky. Jelikož žalovaný dlužnou částku ve stanovené lhůtě nezaplatil, byl celý úvěr ke dni 2. 5. 2018 zesplatněn. Ke dni podání žaloby činila dlužná jistina celkem 90 214,26 Kč a dlužné poplatky celkem 2 242,50 Kč. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatil.
2. Opatrovník žalovaného navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. Namítal, že smlouva je neplatná, neboť z potvrzení o zaměstnání žalovaného je zřejmé, že žalovaný měl uzavřenou smlouvu na dobu určitou a není zřejmé, zda žalobce u žalovaného ověřil, zda mu bude pracovní poměr prodloužen. Opatrovník žalovaného dále namítal, že výdaje, které uvedl žalovaný, jsou značně podhodnocené a neodpovídají skutečným nákladům na živobytí v dané době. Opatrovník žalovaného měl dále za to, že žalobní návrh je nepřezkoumatelný, a to zejména co do vyčíslené žalované částky a jejího příslušenství, neboť z něj nevyplývá, jak žalobce dospěl k výši jistiny úvěru, kdy a s jakými splátkami se žalovaný dostal do prodlení a za jaké období byl vypočten kapitalizovaný úrok z úvěru, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení, o jaké poplatky se jedná a na základě čeho je žalobce požaduje.
3. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.
4. Z žádosti o čerpání úvěru ze dne 29. 11. 2016 a ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 29. 11. 2016 má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 97 500 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 9,90 % ročně a pojištěním schopnosti splácet úvěr ve výši 98 Kč měsíčně formou 72 pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 820 Kč. Úvěr byl žalobcem poskytnut ve výši 20 834 Kč na konsolidaci dluhů žalovaného u společnosti [anonymizována dvě slova] a ve zbývající výši byl žalovanému poskytnut bez sjednaného účelu.
5. Z žádosti o poskytnutí optimální půjčky ze dne 29. 11. 2016, z potvrzení o výši pracovního příjmu ze dne 8. 11. 2016, z výsledku aplikačního ratingu, z detailů o klientovi z BRKI/NRKI, SOLUS a z návrhu na rozhodnutí o poskytnutí má soud za prokázané, že žalobce splnil svou zákonnou povinnost posoudit před uzavřením smlouvy o úvěru schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to na základě informací poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr a dále na základě informací získaných z interních a externích registrů, z nichž vyplynulo, že žalovaný neměl v době podání žádosti o úvěr žádné závazky po splatnosti, nebylo proti němu vedeno žádné exekuční ani insolvenční řízení, jeho průměrný čistý měsíční příjem činil 14 230 Kč, výdaje spojené s bydlením činily 3 000 Kč a ostatní výdaje 1 000 Kč. Měsíční splátky půjček a úvěrů činily 3 016 Kč, tyto úvěry však byly úvěrem poskytnutým žalobcem zcela konsolidovány, jak vyplývá z potvrzení o provedení operace připsání na vrub ze dne 1. 12. 2016. Žalobce na základě všech těchto údajů dospěl k závěru, že žalovaný je schopen měsíční splátky úvěru ve výši 1 820 Kč splácet.
6. Z žádosti o čerpání úvěru ze dne 30. 11. 2016 a z interního účetního dokladu ze dne 30. 11. 2016 bylo prokázáno, že žalovaný dne 30. 11. 2016 požádal žalobce o převedení částky ve výši 20 833,36 Kč na účet č. [bankovní účet].
7. Z žádosti o čerpání úvěru ze dne 1. 12. 2016 a z interního účetního dokladu ze dne 2. 12. 2016 bylo zjištěno, že žalovaný dne 1. 12. 2016 požádal žalobce o převedení částky ve výši 76 666,64 Kč na účet č. [bankovní účet], čímž byl úvěr žalovaným zcela vyčerpán.
8. Z Všeobecných obchodních podmínek účinných od 1. 6. 2016 (dále jen„ VOP“) bylo zjištěno, že podle článku 24 odst. 24.1 VOP je žalovaný povinen platit žalobci ceny za poskytované bankovní služby a za úkony s bankovními službami související, které žalobce účtuje v souladu se Sazebníkem účinným v době poskytnutí dané bankovní služby nebo provedení úkonu, pokud se žalovaný s žalobcem nedohodne jinak.
9. Z Úvěrových podmínek pro fyzické osoby nepodnikatele účinných od 1. 11. 2016 (dále jen„ ÚP“) soud zjistil, že podle článku 8 odst. 8.1 písm. a) ÚP se za případ porušení považuje, pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakéhokoliv peněžitého závazku vzniklého na základě Smlouvy. Podle článku 9 odst. 9.1 písm. f) ÚP je žalobce oprávněn, pokud nastane některých z případů porušení uvedených v čl. 8 ÚP požadovat okamžité splacení celé nebo části vyčerpané jistiny úvěru a příslušenství a uplatněných smluvních pokut.
10. Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od 20. 2. 2017 do 20. 7. 2017 bylo zjištěno, že žalovanému byla na jeho běžný účet dne 14. 2. 2017 připsána od [právnická osoba] [anonymizována tři slova] mzda ve výši 20 481 Kč, dne 14. 3. 2017 mzda ve výši 20 507 Kč, dne 13. 4. 2017 mzda ve výši 20 287 Kč, dne 15. 5. 2017 mzda ve výši 24 221 Kč, dne 13. 6. 2017 mzda ve výši 22 452 Kč a dne 17. 7. 2017 mzda ve výši 21 346 Kč.
11. Z historického výpisu z úvěrového účtu ze dne 16. 5. 2018 bylo prokázáno, že žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že přestal hradit pravidelné měsíční splátky úvěru. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne 17. 8. 2017 ve výši 608,72 Kč. Z historického výpisu z úvěrového účtu ze dne 16. 5. 2018 bylo dále zjištěno, že ke dni 16. 5. 2018 činila dlužná částka celkem 96 676,08 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 90 214,26 Kč, úroků z úvěru ve výši 6 833,96 Kč, úroků z prodlení ve výši 601,71 Kč a úvěrových poplatků ve výši 877,50 Kč.
12. Z výzvy k okamžitému splacení celé úvěrové pohledávky ze dne 18. 4. 2018 ve spojení s příslušnou dodejkou ze dne 19. 4. 2018 má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě celé dlužné částky ve výši 97 475,44 Kč, a to nejpozději do 2. 5. 2018.
13. Z výzvy k úhradě dluhu – předžalobní upomínka ze dne 7. 6. 2018 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 7. 6. 2018 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 99 270,45 Kč včetně příslušenství a upozornil jej na možnost jejího vymáhání soudní cestou.
14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
16. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.
17. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 97 500 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem z úvěru a s
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.