7 C 60/2022-43 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 2. 12. 2021 domáhal zaplacení částky ve výši 6 492,23 Kč s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba], [IČO]) a žalovanou byla dne 2. 10. 2012 uzavřena smlouva o účtu [číslo] na jejímž základě byl žalované zřízen sporožirový účet. Dne 3. 12. 2015 byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byl žalované na jejím běžném účtu povolen kontokorent, který jí umožňoval přečerpat peněžní prostředky na jejím běžném účtu až do výše sjednaného úvěrového limitu 6 000 Kč. Schopnost žalované splácet úvěr posoudil právní předchůdce žalobce na základě informací získaných od žalované a nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Žalovaná se zavázala úvěr průběžně splácet a nepřekročit povolený limit kontokorentu. Ve Smlouvě byl dále sjednán úrok z úvěru ve výši 18,90 % ročně. Žalovaná porušila smluvní povinnosti tím, že na jejím účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který žalovaná přes výzvy právního předchůdce žalobce nevyrovnala. Právní předchůdce žalobce proto využil svého oprávnění, poskytování kontokorentu zrušil a nepovolený debetní zůstatek převedl na účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 6. 2021 byla žalovaná pohledávka s účinností od 1. 7. 2021 postoupena právním předchůdcem žalobce na žalobce. Žalovaná byla následně žalobcem vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 6 492,23 Kč. Žalovaná však na výzvu nereagovala a dlužnou částku nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřila, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Ze smlouvy o osobním účtu [anonymizována dvě slova] ze dne 2. 10. 2012 má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o osobním účtu, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal zřídit a vést pro žalovanou osobní účet č. [bankovní účet]. 6. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 3. 12. 2015 bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na jejímž základě byla žalovaná oprávněna přečerpat peněžní prostředky na svém účtu č. [bankovní účet] až do výše úvěrového limitu 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr průběžně splácet dle svého uvážení spolu s úrokem z úvěru ve výši 18,90 % ročně a sjednanými poplatky tak, aby celý úvěr včetně poplatků a příslušenství byl splacen nejpozději do 1 roku ode dne jeho prvního čerpání s tím, že v případě řádného a včasného splacení byla žalovaná oprávněna čerpat úvěr opakovaně. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne 3. 12. 2015 bylo dále zjištěno, že podle čl. 3 odst. 3.3 Smlouvy byl právní předchůdce žalobce v případě prodlení žalované se splácením úvěru oprávněn požadovat okamžité splacení úvěru v plné výši. 7. Z úplného výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 7. 2018 do 31. 7. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná porušila své smluvní povinnosti tím, že překročila sjednaný limit kontokorentu, čímž na jejím účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který ke dni 31. 7. 2020 činil 6 833,15 Kč. 8. Z poslední výzvy před podáním žaloby ze dne 3. 7. 2020 soud zjistil, že vzhledem k tomu, že žalovaná přes opakované výzvy právního předchůdce žalobce nepovolený debetní zůstatek na svém účtu nevyrovnala, byl celý úvěr ke dni 2. 7. 2020 zesplatněn a převeden na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. 9. Z podkladů pre súdne konanie bylo prokázáno, že ke dni převedení dlužné částky na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků dlužila žalovaná na jistině částku ve výši 6 833,15 Kč. Z podkladů pre súdne konanie bylo dále zjištěno, že žalovaná po převedení dlužné částky na evidenční účet uhradila dne 17. 5. 2021 pouze jednu splátku ve výši 2 000 Kč. Ke dni 1. 7. 2021 dlužila žalovaná na jistině částku ve výši 6 492,23 Kč, na úrocích z úvěru částku ve výši 141,70 Kč a na zákonném úroku z prodlení částku ve výši 73,03 Kč. 10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 6. 2021, z přílohy č. 1 k této smlouvě – seznam postoupených pohledávek, dohody o úplatě ze dne 30. 6. 2021 včetně jejího dodatku [číslo] ze dne 1. 7. 2021 a z potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 2. 7. 2021 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce jako postupitel postoupil s účinností od 2. 7. 2021 pohledávku za žalovanou na žalobce jako na postupníka. 11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 7. 2021 ve spojení s podacím lístkem ze dne 22. 7. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce žalované oznámil, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce. 12. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem ze dne 1. 9. 2021 ve spojení s podacím lístkem ze dne 2. 9. 2021 má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 7 010,52 Kč včetně příslušenství a upozornil ji na možnost jejího vymáhání soudní cestou. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 15. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě právní předchůdce žalobce umožnil žalované přečerpat peněžní prostředky na jejím běžném účtu až do výše sjednaného úvěrového limitu 6 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr průběžně splácet a nepřekročit sjednanou výši úvěrového limitu. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti tím, že překročila sjednaný limit kontokorentu, čímž na jejím účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek, který žalovaná přes opakované výzvy právního předchůdce žalobce nevyrovnala. Výše uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena z právního předchůdce žalobce na žalobce. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku ve výši 6 492,23 Kč nezaplatila. Nárok žalobce na úrok z úvěru z dlužné částky ve výši 18,90 % ročně vyplývá ze smluvního ujednání a z § 2395 občanského zákoníku. Žalovaná se nezaplacením úvěru řádně a včas dostala do prodlení, čímž vznikl žalobci v souladu s § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který žalobce kapitalizoval ke dni postoupení pohledávky na částku 141,70 Kč a dále jej požadoval od 2. 7. 2021 do zaplacení. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 492,23 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 1. 9. 2021) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.