7 C 76/2020-46 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 17. 1. 2020 domáhal zaplacení částky ve výši 79 834,03 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 3. 12. 2015 uzavřena úvěrová smlouva [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalobce žalované úvěr ve výši 110 616 Kč, který se žalovaná zavázala splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 21,10 % ročně v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 2 557 Kč. Žalobce před uzavřením Smlouvy posoudil schopnost žalované splácet úvěr na základě kreditního skóre žalované, kdy žalobce prostřednictvím odborných pracovníků posuzuje její příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumává informace o proměnných, jako jsou věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, a rovněž nahlíží do externích úvěrových registrů. Na základě výsledků z daného procesu žalobce žádost žalované schválil a úvěr jí poskytl. Jelikož žalovaná splátky úvěru řádně a včas nesplácela, využil žalobce svého oprávnění a celý úvěr zesplatnil s účinky ke dni 14. 8. 2019. Ke dni podání žaloby dlužila žalovaná částku v celkové výši 79 834,03 Kč, která se skládala z neuhrazené jistiny ve výši 78 514,03 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 330 Kč a smluvních pokut ve výši 990 Kč. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatila. 2. Žalovaná k žalobě uvedla, že důvodem jejího prodlení se splácením bylo zhoršení stavu její maminky. Celková částka je pro ni nereálná, dluh již ale bude pravidelně splácet. 3. Žalobce k vyjádření žalované uvedl, že je ochoten přistoupit na úhradu dluhu v měsíčních splátkách v minimální výši 3 000 Kč. Žalovaná však již na toto vyjádření na výzvu soudu nijak nereagovala. 4. Vzhledem k tomu, že žalobce podáním ze dne 4. 1. 2022 vyjádřil svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu ve stanovené lhůtě nevyjádřila, takže soud předpokládal, že souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 5. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 6. Ze smlouvy o hotovostním úvěru [číslo] ze dne 3. 12. 2015 má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalované účelový úvěr ve výši 110 616 Kč za účelem konsolidace úvěrů a žalovaná se zavázala úvěr žalobci uhradit společně s úrokem z úvěru ve výši 21,10 % ročně formou 84 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 557 Kč Smluvní strany si dále ve Smlouvě sjednaly smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného a smluvní pokutu za prodlení s úhradou splátek ve výši 500 Kč. 7. Z Úvěrových podmínek [anonymizována čtyři slova] [datum] (dále jen„ ÚP“) bylo zjištěno, že podle hlavy 6. § 3 ÚP byl žalobce oprávněn celý úvěr zesplatnit, dostane-li se žalovaná do prodlení s úhradou alespoň 2 splátek nebo do prodlení s úhradou jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce. 8. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že žalovaná porušila své smluvní povinnosti tím, že přestala splácet sjednané splátky úvěru, přičemž poslední splátku uhradila dne 16. 4. 2019 ve výši 5 751 Kč. Ke dni 17. 1. 2020 dlužila žalovaná žalobci na jistině částku ve výši 78 514,03 Kč, na nákladech na vymáhání částku ve výši 330 Kč a na smluvních pokutách částku ve výši 990 Kč. 9. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 14. 8. 2019 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 15. 8. 2019 má soud za prokázané, že žalobce s ohledem na prodlení žalované zesplatnil celý úvěr včetně příslušenství a vyzval žalovanou k jeho úhradě. 10. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 7. 11. 2019 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 8. 11. 2019 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 91 817,38 Kč včetně příslušenství a upozornil ji na možnost jejího vymáhání soudní cestou. 11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 13. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 14. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytl žalobce žalované úvěr ve výši 110 616 Kč za účelem konsolidace úvěrů a žalovaná se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 21,10 % ročně v 84 pravidelných měsíčních splátkách po 2 557 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná splátky úvěru řádně a včas nesplácela, využil žalobce svého oprávnění a v souladu s hlavou 6. § 3 ÚP celý úvěr zesplatnil s účinky ke dni 14. 8. 2019. Žalované tím vznikla povinnost uhradit žalobci rovněž náklady na vymáhání ve výši 330 Kč a smluvní pokutu po zesplatnění a smluvní pokutu za prodlení s úhradou splátek, které v souladu se smluvním ujednáním činily celkem 990 Kč. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku v celkové výši 79 834,03 Kč nezaplatila. Žalovaná vůči nároku žalobce nevznesla žádné relevantní námitky, kterými by zpochybnila jeho existenci. Pouze namítala, že není schopna dlužnou částku uhradit celou najednou. Soud poskytl žalované poměrně dlouhý časový prostor k tomu, aby dlužnou částku začala znovu splácet, jak slibovala ve svém vyjádření. Jak ale vyplývá z vyjádření žalobce ze dne 19. 12. 2021, žalovaná s úhradou dlužné částky vůbec nezačala. Nárok žalobce na zaplacení úroku z úvěru vyplývá ze smluvního ujednání ve spojení s § 2395 občanského zákoníku. Žalovaná se nezaplacením úvěru řádně a včas dostala dnem následujícím po dni splatnosti úvěru do prodlení, čímž žalobci vznikl v souladu s § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který žalobce požadoval od 29. 8. 2019 do 17. 1. 2020 v částce 3 105,87 Kč a dále od 18. 1. 2020 do zaplacení. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 25 458 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 194 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 79 834,03 Kč sestávající z částky 4 300 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění ze dne 7. 11. 2019 a vyjádření se k odporu žalované ze dne 20. 4. 2020) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 400 Kč ve výši 3 864 Kč.