8 C 157/2022-64 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem podaným u soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu celkovou částku 392.106,59 Kč s příslušenstvím. Žalobce návrh odůvodnil tím, že dne [datum] právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO], uzavřel se žalovaným Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [anonymizováno] půjčka [číslo] na základě které se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 500.000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit v pravidelných 96 měsíčních splátkách ve výši 8.309,65 Kč společně se sjednaným úrokem 9,90 % p.a., počínaje dnem [datum]. Předchůdce žalobce svůj závazek splnil dne [datum] bezhotovostním převodem prostředků na účet žalovaného. Žalovaný svou povinnost poskytnutý úvěr řádně splácet neplnil, proto předchůdce žalobce dopisem ze dne [datum] prohlásil úvěr za okamžitě splatný. Žalovaný doposud svoji povinnost nesplnil a splatný úvěr nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka za žalovaným na žalobce. Žalobce tak požaduje po žalovaném úhradu dlužné částky ve výši 392.106,59 Kč se sjednaným úrokem ve výši 9,90 % ročně a zákonným úrokem z prodlení. Před podáním žaloby žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Ze Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet ([anonymizováno] půjčka) ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO], se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 500.000 Kč s možností čerpání ode dne [datum], a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet 96 měsíčními anuitními splátkami ve výši 7.560,65 Kč s pojištěním ve výši 749 Kč, tj. celkem 8.309,65 Kč vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem [datum]. Roční úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 9,90 %. Z Výpisu z úvěrového účtu žalovaného ze dne [datum] soud zjistil, že finanční prostředky ve výši 500.000 Kč byly převedeny na účet žalovaného dne [datum]. Z odst. 31.d) a 32.a) Všeobecných produktových podmínek účinných od [datum] vyplývá oprávnění předchůdce žalobce svým rozhodnutím prohlásit úvěr za splatný a požádat žalovaného o jeho splacení, jestliže se žalovaný ocitne v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky z úvěru. Z Oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] soud zjistil, že předchůdce žalobce v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek prohlásil úvěr poskytnutý žalovanému za splatný ke dni [datum] a vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky v aktuální výši 506.897 Kč, sestávající z nesplacené jistiny 488.094,02 Kč, úroku ke dni prohlášení okamžité splatnosti 15.330,54 Kč, úroku z prodlení ke dni prohlášení 325,44 Kč a poplatků s náklady na upomínání ve výši 2.847 Kč, přičemž výše uvedených částek byla prokázána rovněž Výpisem z úvěrového účtu žalovaného ze dne [datum]. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a poštovním archem soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce, a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. Z Výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] s podacím archem soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky z úvěru v celkové výši 447.048,47 Kč. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování a za užití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků žalovanému ve výši 500.000 Kč s tím, že se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky společně se sjednaným úrokem a poplatky zaplatit formou pravidelných měsíčních splátek, což žalovaný řádně neučinil, v důsledku čehož mu vznikl dluh vůči žalobci ve výši 392.106,59 Kč. Jelikož i postoupení pohledávky na žalobce bylo prokázáno, soud shledal žalobu důvodnou, a proto jí v plném rozsahu vyhověl, a to včetně úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), neboť se žalovaný ocitl v prodlení se splácením dluhu vůči žalobci. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 9.900 Kč podle § 7 bodu 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 29.700 Kč, náhradou za tři paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 3, 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepsání žaloby), dále 21% DPH z částky 30.600 Kč ve výši 6.426 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 15.685 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 52.711 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).