8 C 232/2022-38 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 3.578,33 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že původní smluvní partner žalovaného dodavatel/obchodník s plynem [právnická osoba], se kterým měl žalovaný uzavřenu smlouvu o sdružených službách dodávky plynu do odběrného místa [ulice a číslo], [obec], pozbyl oprávnění nebo schopnost dodávat plyn, a žalovaný si v následujících třech dnech nezvolil jiného dodavatele / obchodníka s plynem, proto žalobce od [datum] zajišťoval dodávky plynu a další související služby jako dodavatel poslední instance. O této skutečnosti žalobce žalovaného informoval dopisem ze dne [datum], jehož přílohou byl ceník plynu, ceník služeb a plán záloh. Fakturou [variabilní symbol] byla žalovanému vyúčtována dodávka plynu za období od [datum] do [datum] za celkové množství odebraného plynu 180,77 m3 ve výši 5.578,33 Kč splatné dne [datum]. Po započtení zaplacených záloh ve výši 2.000 Kč zůstává k úhradě částka 3.578,33 Kč, kterou žalovaný žalobci doposud neuhradil, přestože mu byly dne [datum] a dne [datum] zaslány výzvy k úhradě. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o.s.ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Žalobní tvrzení prokázal žalobce [příjmení] dodávky v režimu dodavatele poslední instance ze dne [datum], Plánem záloh a plateb na budoucí období ze dne [datum], Ceníky plynu DPI v kategorii domácnost a maloodběratel platné od [datum], od [datum], od [datum], od [datum], od [datum], od [datum] a od [datum], Vyúčtováním dodávky [číslo] ze dne [datum], Předžalobní upomínkou ze dne [datum] a Výzvou k úhradě pohledávky před podáním žaloby ze dne [datum]. 5. Podle ust. § 72 odst. 2, věta prvá, zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací. 6. Podle § 12a odst. 2 písm. a) energetického zákona je dodavatel poslední instance povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn. 7. Podle § 12b odst. 2 energetického zákona jsou zákazník a provozovatel distribuční soustavy povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní. 8. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že žalobce jakožto dodavatel poslední instance, dodával do odběrného místa žalovanému ve výše specifikovaném období plyn, za což mu žalovaný doposud zcela neuhradil stanovenou platbu. Soud shledal žalobu jako zcela důvodnou, a proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku 3.578,33 Kč. Jelikož je žalovaná v prodlení se splácením peněžitého závazku vůči žalobci, uložil soud žalovanému rovněž povinnost uhradit žalobci zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, jehož výše odpovídá ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náhrada je tvořena odměnou za dva úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka), náhradou za dva paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 200 Kč, dále 21 % DPH z částky 600 Kč ve výši 126 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 1.000 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 1.726 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.). 11. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.