8 C 790/2003-494 — Okresní soud v Břeclavi

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na určení, že ve vztahu k 1. žalované je žalobkyně od [datum] vlastníkem budov – zemědělské stavby číslo popisné 640 postavené na pozemku parcelní [číslo] zemědělské stavby bez čísla popisného a čísla evidenčního postavené na pozemku parcelní [číslo] vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], obec Hrušky, u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště v [obec] (výrok I), dále zamítl žalobu na určení, že ve vztahu k 2. žalovanému je žalobkyně od [datum] vlastníkem budovy – zemědělské stavby bez čísla popisného a čísla evidenčního postavené na pozemku parcelní [číslo] zapsané dříve na listu vlastnictví [číslo], nyní na listu vlastnictví číslo [rok] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště v [obec] (výrok II), a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovaným na náhradě nákladů řízení k rukám jejich právní zástupkyně částku 36 150 Kč, z toho 1. žalovanému 20 250 Kč a 2. žalovanému částku 15 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III). 2. Proti tomuto rozsudku podala v zákonné lhůtě žalobkyně. Vytýká v něm soudu I. stupně, že ignoruje a obchází názor odvolacího soudu, že vedlejší účastenství nezakládá překážku věci rozhodnuté. Soud I. stupně zamítl žalobu ze stejného důvodu a odůvodnění přepsal z rozhodnutí z řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka]. Rozhodnutí je tak nepřezkoumatelné, neboť k němu soud dospěl absurdním způsobem. Své skutkové závěry opírá o několik důkazů, které však v řízení neprovedl, a účastníci se k těmto důkazům nemohli vyjádřit. Důkazy jsou citovány ve prospěch žalovaných, aniž by žalovaní učinili příslušná tvrzení a k nim navrhli důkazy. Ti pouze odkázali na poslední rozhodnutí v jiné věci, které se však na žalobkyni nevztahuje. Žalovaní tak neunesli břemeno tvrzení ani důkazní, soud I. stupně jim však svévolně pomohl a řízení zatížil fatální vadou. Žalobkyně v řízení poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 29 Cdo 2483/2012, vydané až po skončení předcházejícího řízení, dle něhož postoupí-li prodávající pohledávku na zaplacení kupní ceny, nemůže, nesjednají-li si strany v kupní smlouvě něco jiného, odstoupit od kupní smlouvy pro prodlení kupujícího se splněním povinnosti zaplatit kupní cenu. Argumentace žalobkyně je založena i na důkazu odstoupení žalované od smlouvy z [datum], který v řízení nebyl navržen ani proveden. Naopak žalobkyně v řízení navrhla a doložila další listinné důkazy, z nichž plyne, že nabyla vlastnictví ke sporným nemovitostem na základě kupní smlouvy z [datum] za kupní cenu 2 547 000 Kč, 1. žalovaná postoupila [datum] pohledávku ve výši 1 531 357 Kč na zaplacení značné části kupní ceny na společnost [právnická osoba], která byla jejím věřitelem ještě v roce 2004, kdy vymáhala tuto pohledávku po žalobkyni. 1. žalovaná nebyla dle žalobkyně oprávněna odstoupit od kupní smlouvy, neboť není v souladu s právem postoupit část kupní ceny na třetí osobu a následně odstoupit od celé kupní smlouvy. Ohledně zbytku kupní ceny sama 1. žalovaná uvedla, že byla předmětem platného zápočtu a z větší části uhrazena. Neuhrazena tak měla zůstat pouze částka 264 143 Kč. Dřívější rozhodnutí je závazné jen pro účastníky řízení, soud je navíc vázán jen pravomocným výrokem, nikoli odůvodněním. Odůvodnění rozsudku neobsahuje posouzení stavu věci po úkonu uznání žalovaného z [datum], kdy původní žalovaná společnost [právnická osoba], plně uznala nárok žalobkyně v tomto řízení. Ten, kdo se stane účastníkem řízení, musí přijmout stav řízení, jaký je tu v době jeho vstupu do řízení. Žalobkyně proto navrhla změnu napadeného rozsudku tak, že její žalobě bude vyhověno. 3. Žalovaní ve vyjádření k podanému odvolání navrhli potvrzení napadeného rozsudku. Uvedli, že soud I. stupně neignoroval závazný právní názor odvolacího soudu, který se přiklonil k argumentaci dovolacího soudu a uložil soudu I. stupně opětovně zvážit, zda je dána překážka věci rozhodnuté. V souladu se stanoviskem odvolacího soudu řízení nezastavil pro překážku věci pravomocně rozhodnuté, ale věc posoudil a žalobu zamítl po provedení dokazování na návrh žalovaných připojeným spisem [spisová značka], kde rozhodl o téže věci. Dle žalovaných je ve věci dána překážka věci pravomocně rozhodnuté, a to z důvodu totožnosti účastníků i předmětu řízení. Řízení bylo původně vedeno mezi 1. žalovanou jako žalobkyní a žalobkyní jakou žalovanou a poté, co žalobkyně prodala předmětné nemovitosti, vstoupil nový vlastník do řízení. Jedná se tak o stejné účastníky řízení i o stejný předmět sporu. Z protokolu o jednání ze dne [datum] vyplývá, že soud I. stupně provedl dokazování na návrh žalovaných připojeným spisem Okresního soudu v Břeclavi sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka], nejednalo se o žádné překvapující skutečnosti a důkazy, když zástupce žalobkyně ji zastupoval i v předcházejícím sporu, jednal za ni a účastnil se všech jednání. Pro nezaplacení i části kupní ceny vzniklo 1. žalované právo odstoupit od kupní smlouvy, jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu České republiky. Neplatnosti smlouvy o postoupení pohledávek se klade na roveň dohoda stran o zrušení smlouvy o postoupení pohledávek proto, že dlužník postupníkovi nic neuhradil. Taktomu bylo i v tomto případě, kdy 1. žalovaná měla v úmyslu postoupením pohledávky za žalobkyní uhradit svůj dluh u společnosti [právnická osoba], a tento dluh nakonec uhradila 1. žalovaná, protože žalobkyně této společnosti nic nezaplatila. Žalobkyně nepřípadně argumentuje úvahami o podílu z kupní ceny, která může být postoupena, aby tím nezaniklo právo na odstoupení od kupní smlouvy pro nezaplacení kupní ceny. V daném případě zůstalo nezaplaceno 40 % kupní ceny. 1. žalovaná dlužila společnosti [právnická osoba] V dopise z [datum] se zástupce 1. žalované vyjadřuje k dluhu v situaci, kdy se domníval, že žalobkyně bude plnit dle smlouvy o svém přistoupení k dluhu 1. žalované u Komerční banky a dle smlouvy o postoupení pohledávky 1. žalované za žalobkyní společnosti [právnická osoba] Nic z toho se však nestalo, a listina tak není důkazem o plnění. Z korespondence zástupce 1. žalované s JUDr. [jméno] [příjmení] je zjevné, že tento zástupce žalobkyně převzal výzvu k zaplacení a stvrdil odstoupení od smlouvy. Důvodem zamítnutí žaloby ve věci [spisová značka] byl nedostatek naléhavého právního zájmu v souvislosti s prodejem nemovitostí dalšímu vlastníkovi, tento výrok nemůže být v tomto řízení závazným, neboť se nejedná o totožnou věc. Listina, kterou původní žalovaný uznal nárok žalobkyně, není důkazem o tom, kdo je vlastníkem předmětných nemovitostí, jen podle takového jednostranného prohlášení soud rozhodnout nemůže. Dále žalovaní odkázali na to, že žalobkyně s 1. žalovanou uzavřela [datum] smlouvu o přistoupení k dluhu u [právnická osoba], za přistoupení žádala odměnu ve výši dluhu 748 500 Kč a ačkoliv za 1. žalovanou nic nezaplatila, jednostranným úkonem započetla tuto odměnu na kupní cenu. Žalobkyně připravila smlouvu z [datum] mezi 1. žalovaným a [právnická osoba], a. s., o přistoupení k dluhům 1. žalované vůči více osobám v celkové výši 1 964 881,50 Kč. Tuto smlouvu 1. žalovaná nepodepsala, nebylo podle ní plněno a již [datum] [právnická osoba], a. s., práva a povinnosti z ní postoupila žalobkyni, která chtěla započíst nárok na odměnu ze smlouvy na kupní cenu. 1. žalovaná byla žalobkyní uvedena v omyl, nerozpoznala rozdíl mezi postoupením dluhu a přistoupením k němu. Je nesmyslné, aby 1. žalovaná do tří dnů zaplatila žalobkyni či [právnická osoba], a. s. stejnou částku, jaká byla výše dluhu, jen za přistoupení k dluhu, když tuto částku mohla zaplatit přímo svým věřitelům. Nepředpokládala, že bude podvedena, a nakonec všechny své závazky zaplatí sama. Žalobkyně se přesto v tomto řízení nemravně domáhá, aby byla určena vlastníkem nemovitostí, za které neposkytla žádné plnění. 4. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek a řízení jeho vydání předcházející (§ 212 věta prvá, § 212 odstavec 1, 3, 5 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), a po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.), a je podáno včas (§ 204 o. s. ř.), a po doplnění a zopakování dokazování posléze uvedenými listinnými důkazy (§ 213 odstavec 2 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné. 5. Žalobkyně se v dané věci domáhala vůči původní žalované společnosti [právnická osoba], určení vlastnictví ke sporným nemovitým věcem, a to na základě tvrzení, že kupní smlouva ze dne [datum] uzavřená mezi tehdejšími účastníky řízení není platná, protože za žalobkyni byla podepsána osobami, které v té době nebyly jako jednatelé oprávněni za ni jednat, a byla rovněž antedatována, a žalobkyně se stala vlastníkem sporných nemovitostí na základě kupní smlouvy uzavřené s 1. žalovanou [datum]. Podáním ze [datum] žalobkyně žalobu rozšířila o současnou 1. žalovanou, a to na