9 C 121/2022-56 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení, blíže uvedeným v žalobě. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce (dále jen„ smluvní podmínky“). Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka], což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit také souhrnný poplatek ve výši [částka], celkem ve výši [částka], a to v hotovosti v [anonymizováno] splátkách po [částka] Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy uplynutím [anonymizováno] týdnů od data podpisu, tj. [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradila celkem [částka]. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena [právnická osoba] [anonymizováno], s účinností k datu [datum] a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností k tomuto dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisy ze dne [datum] a [datum]. Ode dne postoupení neuhradila žalovaná na svůj dluh ničeho. Ke dni postoupení činila hodnota dlužné jistiny částku [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Jednání ve věci bylo nařízené na den [datum]. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila, přestože předvolání k jednání jí bylo doručeno postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ OSŘ“) dne [datum]. Žalobkyně a její zástupce se z nařízeného jednání omluvili. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] soud zjistil, že ji uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel se žalovanou jako zákazníkem dne [datum] a tentýž den ji v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala půjčenou finanční částku ve výši [částka] spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], tedy celkem [částka] zaplatit v hotovosti v [anonymizováno] splátkách po [částka], s tím, že první splátku uhradí 7. dne od data uzavření smlouvy. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. 4. Ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud z čl. 8 zjistil, že smluvní strany se dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. 5. Z Výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] a poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z pohledávky [číslo] to nejpozději do [datum]. 6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [anonymizována tři slova] jako postupníkem dne [datum], a její nedílnou součástí se stala Příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se [právnická osoba] [anonymizováno], stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo]. 7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [anonymizována tři slova] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a její nedílnou součástí se stala Příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo]. 8. Z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na [právnická osoba] S.á.r.l., se sídlem [adresa], Lucemburk, Velkovévodství lucemburské. Z tohoto dopisu soud také zjistil, že výše pohledávky žalované ke dni tohoto postoupení činí ze smlouvy o půjčce [číslo] celkem [částka] bez příslušenství. 9. Z Oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem [adresa], [anonymizována tři slova] oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. 10. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále též jen„ ObčZ“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 11. Podle ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 12. Podle ustanovení § 517 odst. 1, odst. 2 ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 13. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla v písemné podobě uzavřena smlouva o půjčce [číslo] ve smyslu ustanovení § 657 ObčZ, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované finanční hotovost ve výši [částka], kterou měla spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je doba, na kterou byla smlouva sjednána. Žalovaná za celou dobu trvání smluvního vztahu zaplatila na poskytnutou půjčku pouze částku [částka]. Vzhledem k tomu, že soud považuje ujednání smlouvy v části týkající se souhrnného poplatku za neplatné pro rozpor se zákonem, jak uvedeno níže, započetl celkové plnění žalované na jistinu půjčky ve výši [částka]. Po tomto započtení je pak dlužná částka tvořena pouze jistinou ve výši [částka], kterou soud žalobkyni přiznal. Rovněž přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z této částky od následujícího dne po postoupení pohledávky, tj. od [datum] do zaplacení, jak žalobkyně požadovala, když žalovaná se v prodlení ocitla již [datum]. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 517 odst. 1, odst. 2 ObčZ, neboť se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném ke dni vzniku prodlení žalované. 14. Ohledně zbývající částky [částka], která představuje souhrnný poplatek a co do zákonného úroku z prodlení z této částky za období od [datum] do zaplacení soud žalobu zamítl z následujících důvodů. 15. Pokud jde o sjednaný souhrnný poplatek ve výši [částka], pak tento poplatek považuje soud za sjednaný v rozporu se zákonem. Podle ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Jiné plnění z peněžité půjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003, přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona [číslo] Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Soud proto žalobu v části týkající se tohoto poplatku, i ohledně zbývající části požadovaných úroků, zamítl. 16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 OSŘ, podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodování soudu částku [částka] a dále zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem ke dni rozhodování soudu [částka]. Oprávněným byl shledán její nárok ke dni rozhodování soudu ve výši [částka] a co do zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu ve výši [částka], celkem tedy [částka]. Z toho vyplývá, že žalobkyně byla úspěšná co do částky [částka]. Neúspěch pak zaznamenala co do částky [částka], ohledně které byla žaloba zamítnuta. Z toho vyplývá, že žalobkyně měla v tomto řízení úspěch 16,89 % a neúspěch v rozsahu 83,11 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu do