9 C 147/2022-50 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že v souladu s ustanovením § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon“) zjistila, že žalovaná je vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, [registrační značka], přičemž vozidlo vedené v příslušném registru vozidel nemělo v období od [datum] do [datum], tedy [anonymizováno] dní, uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Podle § 4 odst. 1 zákona má žalobkyně právo na příspěvek za každý den, po který nebylo vozidlo pojištěno a podle téhož ustanovení odst. 4 zákona má žalobkyně nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Denní sazba příspěvku podle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí podle § 2 odst. 1 písm. g) pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, částku [částka]. Základ příspěvku činí [částka], poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí podle § 2a citované vyhlášky částku [částka], celkem [částka]. Dne [datum] uhradila žalovaná na svůj dluh částku [částka] a k úhradě tak zbývá částka [částka]. Žalobkyně zaslala žalované dne [datum] výzvu k úhradě příspěvku. Protože žalovaná ve stanovené lhůtě 60 dnů od doručené písemné výzvy, žalobkyni dlužnou částku neuhradila, ke dni [datum] se stala pohledávka splatná. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky od prvního dne prodlení. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že žalovaná jako vlastník osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, [registrační značka], neměla uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla za období od [datum] do [datum], tedy celkem [anonymizováno] dní. Je proto povinna uhradit žalobkyni příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Denní sazba příspěvku dle druhu vozidla činí v případě žalované částku [částka]. Základ příspěvku tedy činí částku [částka] ([anonymizováno] Kč/den x [anonymizováno] dní), na kterou žalovaná uhradila částku [částka], a proto dluží [částka] a náklady na jeho uplatnění ve výši [částka]. Žalovaná, přestože byla v souladu s ustanovením § 4 odst. 6 zákona vyzvána žalobkyní k úhradě zákonného příspěvku za nepojištěné období od [datum] do [datum], svou povinnost v 60denní lhůtě dobrovolně nesplnila, proto ji žalobkyně po marném uplynutí lhůty zaslala dne [datum] upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP. Žalovaná ničeho neuhradila, přestože ji dne [datum] žalobkyně zaslala předžalobní upomínku. Věc soud právně posoudil podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. Protože žalovaná nezaplatila dlužnou částku ve lhůtě splatnosti, je v prodlení. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. S ohledem na výše uvedené soud přiznal žalobkyni kromě žalované částky také zákonný úrok z prodlení od data, od kterého jej žalobkyně požadovala. Z hlediska nároku na zaplacení zákonného úroku z prodlení jsou nároky vzniklé z titulu neuhrazeného zákonného příspěvku nepojištěných splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění, popřípadě ve lhůtě k plnění stanovené věřitelem. Podle poštovního podacího archu byla výzva k plnění, za kterou soud považuje výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum] (podací číslo zásilky [anonymizováno]) odeslána dlužníku dne [datum] a třetím pracovním dnem od odeslání je považována za doručenou (§ 573 o. z.), tedy dnem [datum] (čtvrtek). Prodlení žalované nastalo na základě zaslané výzvy dnem následujícím po uplynutí lhůty pro zaplacení, tedy uplynutím lhůty 60 dnů od doručení výzvy k zaplacení. Dluh měla tak žalovaná uhradit do [datum]. Od data [datum] je tedy žalovaná v prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ, neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení žalobkyně představují jí zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] dle položky 2 bodu 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků, obsaženého v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, a paušální náhrada účastníka nezastoupeného advokátem za dva úkony po [částka] dle § 151 odst. 3 OSŘ ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., což celkem činí [částka]. Proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalované celkem [částka]. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobkyně vůči žalované u soudu. Dle citovaného ustanovení je možno přiznat pouze náhradu nákladů řízení, které byly v souvislosti s uplatňováním práva vynaloženy účelně. Měřítkem účelnosti je třeba poměřovat veškeré náklady, které účastníku v průběhu řízení vznikly, tedy i náklady vynaložené v souvislosti s jeho zastoupením advokátem. Neplatí přitom absolutně, že náklady na právní zastoupení jsou vždy v celém rozsahu účelné již jen proto, že účastník, jehož zastupuje advokát, tímto způsobem realizuje své právo na právní pomoc zajištěné článkem 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. V daném případě je důvodné přihlédnout i k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou zřízenou zákonem, které je zákonem zajištěno financování činností, k nimž je povinna, a pro níž jsou příspěvky podle § 24c zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jedním z těchto zdrojů. Soudní vymáhání takového příspěvku je pak činností žalobkyně, kterou musí být žalobkyně schopna právě z těchto zdrojů zajistit, aniž by v soudních sporech, v nichž zaplacení příspěvku vymáhá, využívala odborné pomoci advokátů. Nelze ani pominout značnou jednoduchost těchto skutkově obdobných věcí nevyžadující vyjma sepisu tzv. vzorové žaloby zvlášť odborných znalostí. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že náklady žalobkyně za zastoupení advokátem v tomto řízení nejsou účelně vynaloženými ve smyslu § 142 odst. 1 OSŘ, a proto žalobkyni jejich náhradu nepřiznal. S ohledem na ustanovení § 157 odst. 4 OSŘ obsahuje písemné vyhotovení rozsudku zkrácené odůvodnění.