9 C 27/2022-82 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 18,96 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se staly Doplňující ustanovení o spotřebitelském úvěru otištěné na další straně smlouvy (dále jen„ doplňující ustanovení“). Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaný obdržel v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 18,96 % ročně, odměny za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou částku [částka] se žalovaný zavázal uhradit v 45týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení uhradil žalovaný pouze [částka], z toho na úrok [částka], poplatek za administrativní činnost [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka]. Již ze smluvního ujednání bylo žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne [datum]. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností k tomuto dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení, tj. ke dni [datum] činila výše pohledávky částku [částka] a skládala se z dlužné jistiny ve výši [částka], dlužné částky poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši [částka]. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení pouze nesplacené jistiny ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do data postoupení [datum]); kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 18,96 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum] do data postoupení [datum]); zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 18,96 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a nárok uplatněný v žalobě neuznává. 3. K jednání nařízenému na [datum] se žalovaný bez omluvy nedostavil, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ OSŘ“) dne [datum]. Žalobkyně a její zástupce se z nařízeného jednání omluvili. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ v nepřítomnosti účastníků. 4. Z provedeného dokazování soud zjistil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] kterou předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za administrativní činnost [částka], poplatku za hotovostní inkaso splátek [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v 45týdenních splátkách po [částka]. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. Ze základních ustanovení o spotřebitelském úvěru, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud z čl. 1 odst. 1.4 zjistil, že v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 45 splátkách, činí výše zápůjční úrokové sazby 35,53 % ročně. Z čl. 5 odst. 5.1 písm. a) Doplňujících ustanovení, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud zjistil, že v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká věřiteli právo požadovat následující platby, a to úhradu celé dosud nesplacené jistiny. Podle čl. 5 odst. 5.1 písm. b) doplňujících ustanovení, právní předchůdkyni žalobkyně v případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Z karty zákazníka/Žádost o zápůjčku ze dne [datum] soud zjistil, že obsahuje informace od žalovaného týkající se jeho rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Tyto informace sloužily právní předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. Z této karty soud dále zjistil, že žalovaný žije sám v nájemním bytě. Jako zdroj svých příjmů uvedl invalidní důchod. U [právnická osoba] má ještě další zápůjčku s měsíční splátkou [částka]. Příjmy žalovaného činí celkem [částka], z toho částka [částka] představuje invalidní důchod a částka [částka] představuje další příjmy. Výdaje žalovaného činí měsíčně [částka], z toho částka [částka] připadá na bydlení/nájemné/inkaso/energie/, částka [částka] představuje osobní výdaje na jídlo, léky, dopravu, oblečení, telefon a částka [částka] je splátka úvěru či zápůjčky. Tyto žalovaným tvrzené skutečnosti měla předchůdkyně žalobkyně ověřit z výpisu z bankovního účtu žalovaného. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a její nedílnou součástí se stala Příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo]. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] celkovou částku [částka] bez příslušenství. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému odesláno dne [datum] na adresu [adresa žalovaného]. Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně ve výši [částka] měsíčně. Z výpisu ze sporožirového účtu žalovaného za měsíc únor [rok] soud zjistil, že počáteční zůstatek žalovaného činil - [částka], v měsíci lednu [rok] činil počáteční zůstatek - [částka] a v měsíci prosinci [rok] částku - [částka]. Z výpisů dále vyplývá, že pro nedostatečný disponibilní zůstatek na účtu nemohla banka provést pravidelné platby inkasa či pojištění. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, a to nejpozději do [datum]. Výzva k plnění byla žalovanému zaslána dne [datum] na adresu [adresa žalovaného], jak je zřejmé z poštovního podacího lístku. 5. Soud dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla v písemné podobě uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] kterou soud podle obsahu posoudil jako smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. z“). Na základě této smlouvy předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši [částka], kterou měl spolu s poplatkem ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané 45 splátky. Soud vzal za prokázané, že žalovaný na svůj závazek za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení pohledávky na žalobkyni, uhradil částku [částka]