9 C 63/2022-67 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum], zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] a zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce (dále jen„ smluvní podmínky“) otištěné na zadní straně smlouvy. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši [částka], což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit také souhrnný poplatek ve výši [částka]. Celkovou částku ve výši [částka] se žalovaný zavázal zaplatit v hotovosti v [anonymizováno] (sedmidenních) splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Ke dni [datum] provedla právní předchůdkyně žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku [částka] a souhrnný dlužný poplatek částku [částka]. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem částku [částka]. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení, tj. ke dni [datum] činila výše pohledávky částku [částka]. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně po žalovaném nepožaduje zaplacení zbývajícího dlužného poplatku [částka]. Požaduje zaplacení pouze nesplacené dlužné jistiny ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], (jedná se o zákonný úrok z prodlení počítaný z celkové dlužné částky ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do data postoupení [datum]) a zákonný úrok z prodlení za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Jednání ve věci bylo nařízené na den [datum]. Žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, přestože předvolání k jednání mu bylo doručeno postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ OSŘ“) dne [datum]. Žalobkyně a její zástupce se z nařízeného jednání omluvili. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků řízení. 3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] soud zjistil, že ji uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel se žalovaným jako zákazníkem dne [datum] a tentýž den mu v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal půjčenou finanční částku ve výši [částka] spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], tedy celkem [částka] zaplatit v hotovosti v [anonymizováno] splátkách po [částka], a to vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. 4. Ze smluvních podmínek smlouvy o půjčce, které jsou nedílnou součástí smlouvy, soud z čl. 8 zjistil, že smluvní strany se dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. 5. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] ve spojení s poštovním podacím lístkem ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky z pohledávky [číslo] to nejpozději do [datum]. 6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a její nedílnou součástí se stala Příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo]. 7. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] ve spojení s příslušným poštovním podacím lístkem ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud také zjistil, že výše pohledávky žalovaného činí ze smlouvy o půjčce [číslo] celkem [částka] bez příslušenství. 8. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný při uzavírání smlouvy uvedl, že u předchůdkyně žalobkyně nemá žádnou dřívější půjčku. Půjčku ve výši [částka] požadoval na vybavení domácnosti. V kolonce„ Údaje o zaměstnání“ uvedl, že je nezaměstnaný. Příjem má ve výši [částka], z toho částka [částka] představuje státní podporu a částka [částka] jiné příjmy žadatele. Běžné měsíční výdaje domácnosti činí [částka], z toho na nájem/inkaso připadá částka [částka] a na výdaje domácnosti částka [částka] Tyto žalovaným tvrzené skutečnosti si měla předchůdkyně žalobkyně ověřit z Výměru státní podpory, Nájemní smlouvy a dokladu SIPO. 9. Podle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále též jen„ ObčZ“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 10. Podle ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 11. Podle ustanovení § 517 odst. 1, odst. 2 ObčZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 12. V řízení bylo zjištěno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla v písemné podobě, uzavřena smlouva o půjčce [číslo] ve smyslu ustanovení § 657 ObčZ, na základě níž právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému finanční hotovost ve výši [částka], kterou měl spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka], celkem ve výši [částka] vrátit v dohodnutých splátkách, jak shora uvedeno, nejpozději dne [datum], což je den splatnosti sjednané [anonymizováno] splátky. Žalovaný do [datum] (datum poslední splátky žalovaného) zaplatil na poskytnutou půjčku pouze celkem částku [částka]. Tuto částku soud započetl na jistinu půjčky ve výši [částka]. Po tomto započtení je pak dlužná částka tvořena jistinou ve výši [částka], kterou soud žalobkyni přiznal. Rovněž přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z této částky (od data, od kterého jej žalobkyně požadovala, tj. od [datum] – uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným) do zaplacení. Nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení má oporu v ustanovení § 517 odst. 1, odst. 2 ObčZ, neboť se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku vůči žalobkyni. Proto soud v této části nároku žalobkyně vyhověl. 13. Ohledně zbývající částky [částka], představující rozdíl mezi požadovanou jistinou půjčky [částka] a přisouzenou částkou [částka], zákonného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a zákonného úroku z prodlení z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení soud žalobu zamítl. Důvodem je skutečnost, že soud považuje ujednání o souhrnném poplatku za neplatné pro rozpor se zákonem. Podle ustanovení § 658 odst. 1 ObčZ, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Jiné plnění z peněžité půjčky sjednat nelze. To ostatně konstatuje i Krajský soud v Brně ve svém rozhodnutí sp. zn. 14 Co 3/2012 a Krajský soud v Praze v rozhodnutí sp. zn. 28 Co 33/2003, přičemž soud sdílí názor uvedený ve zmíněných rozhodnutích oběma soudy, že úplatu (poplatky) za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona [číslo] Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. S ohledem na tento závěr, nemohla žalobkyně započít část plnění žalovaného ve výši [částka] započít na sjednaný poplatek. Proto j