9 C 98/2021-78 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO] uzavřela na základě elektronicky adresované žádosti žalované se žalovanou dne [datum] formou elektronické komunikace smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] (dále jen„ smlouva“). Žalovaná potvrdila registraci a uvedla číslo bankovního účtu s tím, že na tento účet žádá poukázat příslušnou částku úvěru. Následně právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne [datum] úvěr ve výši [částka]. Spolu s poskytnutou částkou úvěru se žalovaná zavázala uhradit částku [částka] představující poplatek za poskytnutí úvěru. Celkovou částku [částka] se žalovaná zavázala uhradit do [datum]. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši vyčerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Pohledávka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka] a nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení od prvního dne prodlení. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že původní věřitelka ověřovala úvěruschopnost výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy těchto 10 % se musí rovnat minimálně životnímu minimu. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byla žalovaná lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI a EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalované, a proto bylo její žádosti o úvěr vyhověno. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání soudu dne [datum] se žalovaná nedostavila, neomluvila se, přestože předvolání k jednání bylo žalované doručeno postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“) dne [datum]. Žalobkyně a její zástupce se k jednání také nedostavili, byli však omluveni. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 OSŘ v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. Z provedeného dokazování, ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovanou jako klientem dne [datum] formou elektronické komunikace. Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované jednorázový bezhotovostní úvěr v celkové výši [částka], a to bankovním převodem na bankovní účet klienta. Poplatek za úvěr byl sjednán ve výši [částka]. Klient se zavázal dlužnou částku ve výši [částka] splatit jednou splátkou do [datum] Součástí smlouvy o úvěru byl také Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z Potvrzení o platbě soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala na bankovní účet žalované dne [datum] celkovou částku úvěru ve výši [částka] s poznámkou„ Zápůjčka dle smlouvy [anonymizováno]; [variabilní symbol]“. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že ji uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel se žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a na jejím základě se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o úvěru č. [anonymizováno]. Nedílnou součástí smlouvy o postoupení pohledávek se stala Příloha [číslo] Seznam postoupených pohledávek. Z listiny označené Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena žalobkyni. Z poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že dopis ze dne [datum] byl žalované zaslán na adresu trvalého bydliště uvedeného ve smlouvě ([ulice a číslo], [obec]). Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, a to ve lhůtě do tří dnů. Při rozhodování ve věci samé soud postupoval podle ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ, neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch a náleží jí proto náhrada nákladů řízení. Náklady žalobkyně potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. sestávající se z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci dle § 11 odst. 1, písm. a), písm. d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzva ze dne [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tedy [částka], což činí [částka]. Spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty z částky [částka] ve výši [částka] se tak jedná o částku [částka]. Tato částka spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] dle položky 2 bodu 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, činí celkem částku [částka]. Proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalované celkem [částka]. S ohledem na ustanovení § 157 odst. 4 OSŘ, obsahuje písemné vyhotovení rozsudku zkrácené odůvodnění.