16 C 156/2023-49 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] a částky [částka] spolu s úroky z prodlení, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, což odůvodnil tím, že žalovaný, coby vlastník a provozovatel nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, [registrační značka], [VIN kód], neměl ode dne [datum] do [datum] a ode dne [datum] do [datum], kdy vozidlo bylo v registru silničních vozidel evidované jako provozované, k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Vozidlo tak bylo nepojištěno v prvním případě [anonymizováno] dní, ve druhém případě [anonymizováno] dní a tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Uvedené zjistil žalobce zákonem předepsaným procesem. Podle § 4 citovaného zákona má žalobce právo na příspěvek ve výši [částka] za každý den, po který nebylo vozidlo pojištěno, celkem tedy u prvního nároku na částku [částka], u druhého nároku na částku [částka]. Podle téhož ustanovení má žalobce u každého jednotlivého případu nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši [částka]. Žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala u prvního nároku dne [datum], v případě druhého nároku dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na to, že žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, a žalobce s uvedeným postupem souhlasil, soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), a ve věci rozhodl bez jednání na základě obsahu spisu a žalobcem předložených a navržených důkazů – Předžalobní upomínka ze dne [datum], [datum], Upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne [datum], [datum], Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP za následné nepojištěné období ze dne [datum], [datum], Zjištěné údaje o vozidle [registrační značka], Zjištěné údaje o povinných osobách (vlastník a provozovatel), dále informace o doručovaných zásilkách od České pošty, s. p. a sdělení Městského úřadu Břeclav, odbor správních činností a dopravy, ze dne [datum], z nichž zjistil skutkový stav tak, jak jej žalobce popsal v žalobě. 3. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí [částka]. Podle § 2 odst. 1 písm. o) citované vyhlášky denní sazba příspěvku pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg včetně činí [částka]. 4. Na základě zjištěného skutkového stavu a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů soud má za prokázané, že žalovaný byl v době od [datum] do [datum] a dále v době od [datum] do [datum] vlastníkem a provozovatelem uvedeného nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg včetně, [registrační značka] a že toto vozidlo bylo evidováno jako provozované. V řízení pak nebylo prokázáno, že by v uvedených obdobích bylo k předmětnému vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobci u prvního nároku příspěvek ve výši [částka], náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši [částka], celkem tedy částku [částka], a u druhého nároku příspěvek ve výši [částka] a náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky ve výši [částka], celkem tedy částku [částka]. Vzhledem k tomu, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný tyto částky žalobci zaplatil, soud žalobě jako důvodné vyhověl v celém rozsahu, včetně požadovaného úroku z prodlení, na který má žalobce právo podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce [částka] představující jím zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a paušální náhradu účastníka nezastoupeného advokátem za tři úkony po [částka] (podání žaloby, dvě předžalobní výzvy) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. V daném případě je totiž důvodné přihlédnout k tomu, že žalobce je právnickou osobou zřízenou zákonem, kterému je zákonem zajištěno financování činností, k nimž je povinen, a pro nějž jsou příspěvky dle zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla jedním z těchto zdrojů. Zároveň má žalobce dle uvedeného zákona i nárok na náhradu nákladů na vymáhání takového příspěvku v paušální výši [částka], přičemž v tomto řízení mu tato náhrada byla přiznána dvakrát, tj. u každého z žalovaných nároků. Soudní vymáhání takového příspěvku je pak činností žalobce, kterou musí být žalobce schopen právě z těchto zdrojů zajistit, aniž by v soudních sporech, v nichž zaplacení příspěvku vymáhá, využíval odborné pomoci advokátů. Soud proto náklady vynaložené na zastoupení advokátem nepovažuje za účelně vynaložené a žalobci jejich náhradu nepřiznal.