16 C 172/2022-74 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka], úrok 13,64 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 7,05 % ročně a částku [částka]. Žalobu odůvodnil tím, že žalovanému poskytl dne [datum] částku [částka] na základě smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum]. Tento úvěr měl být žalovaným splacen ve 24 měsíčních splátkách po [částka] počínaje měsícem listopadem [rok]. Žalovaný neuhradil žalobci ani jednu splátku. Žalobce tak požaduje úhradu dlužné jistiny ve výši [částka], úrok ve výši 13,64 % ročně, což je sazba dle časových řad [příjmení] vedených Českou národní bankou jako průměrná bankovní sazba v době vyplacení peněžních prostředků na účet žalovaného, zákonný úrok z prodlení ode dne následujícího po dni, kdy došlo z důvodu prodlení žalovaného k zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru, a částku [částka] jako smluvní pokutu za prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se dostavil pouze žalobce. Žalovaný svou nepřítomnost neomluvil, ale, přestože to žalobce navrhl, soud ve věci nemohl rozhodnout rozsudkem pro zmeškání, jelikož nebyly splněny podmínky dle § 153b zákona č. 99/1996 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“). Žalovaný totiž o takovém následku své neomluvené nepřítomnosti nebyl v předvolání poučen. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného a u uvedeného jednání provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti. 3. Žalobce existuje od [datum], pod výše uvedenou obchodní firmou podniká od [datum], do předmětu jeho podnikání od [datum] do [datum] patřilo poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů a od [datum] to bylo poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (zjištěno z obchodního rejstříku a z úplného výpisu ze seznamu ČNB regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu). Z listiny označené jako návrh na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru / smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] datované dnem [datum] soud zjistil, že žalobce jako věřitel uzavřel s žalovaným coby klientem smlouvu, ve které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit ve 24 měsíčních splátkách po [částka], kdy úroková sazba byla sjednána ve výši 130,10 % ročně. Ve smlouvě byly ujednány sankce za neplnění závazků žalovaného (zjištěno z označené smlouvy). Dopisem datovaným dnem [datum] žalobce žalovanému sdělil, že úvěr ve výši [částka] byl schválen (zjištěno z uvedeného dopisu a z doručenky). Z výpisu z bankovního účtu žalobce soud zjistil, že dne [datum] žalobce poukázal na účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě částku [částka], kdy jako variabilní symbol platby je uvedeno číslo předmětné úvěrové smlouvy. 4. Soudu byl předložen doklad označený jako„ hodnocení klienta“ datovaný dnem [datum], v němž je uvedeno, že žalovaný má pravidelný čistý měsíční příjem [částka], že výdaje žalovaného činí [částka] měsíčně, z čehož [částka] je životní minimum žalovaného, [částka] splátky žalobci a [částka] výdaje na bydlení. Jako doklady, které měl žalovaný předložit k doložení těchto údajů jsou vyznačeny všechny v tiskopisu uvedené doklady, a to kopie občanského průkazu, potvrzení zaměstnavatele, důchodový výměr, doklady o dalších příjmech, výpis z bankovního účtu, doklad SIPO, vyúčtování za telefonní služby a vyúčtování za elektřinu/plyn. Žalobce k tomu uvedl, že v dokumentu je chybně zaškrtnuto, že žalovaný je důchodce, a že žalobce soudu předložil všechny dokumenty, které tehdy od žalovaného obdržel. Soudu byly předloženy potvrzení zaměstnavatele žalovaného o výši příjmu zaměstnance z [datum], evidenční list důchodového pojištění za rok [rok], výplatní lístek žalovaného ze dne [datum], platový výměr žalovaného ze dne [datum], pracovní smlouva žalovaného ze dne [datum], z nichž soud zjistil, že žalovaný byl ke dni uzavření předmětné úvěrové smlouvy v pracovním poměru na dobu neurčitou a jeho průměrný čistý měsíční příjem činil [částka]. Z výpisu z rejstříku [příjmení] soud zjistil, že ke dni [datum], neměl žalovaný v tomto systému evidovanou žádnou dlužnou splátku po splatnosti, ale měl evidovány závazky z titulu telekomunikačních poplatků a služeb elektronických komunikací. Soudu nebyl předložen žádný doklad prokazující výdaje žalovaného, např. nájemní smlouva, smlouva o dodávkách elektřiny či plynu, výpisy z běžného účtu žalovaného zachycující pravidelné výdaje žalovaného. V řízení tedy nebylo zjištěno, na základě čeho žalobce ověřoval výdaje žalovaného. Soud zároveň konstatuje, že v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy neměl žalovaný dovršeno [anonymizováno] let věku a již měl u žalobce závazky spočívající v měsíčních splátkách po [částka], jak je uvedeno v hodnocení klienta, a již toto mělo vyvolat pochybnost o úvěruschopnosti žalovaného. Soudu bylo zároveň předloženo potvrzení o zřízení povolení inkasa z účtu žalovaného uvedeného v předmětné úvěrové smlouvě ve prospěch účtu žalobce, k čemuž žalobce uvedl, že pokus žalobce o inkaso z účtu žalovaného učiněn byl, ale nikdy nedošlo k uhrazení žádné částky. 5. Žalobce vyúčtoval žalovanému smluví pokutu ve výši [částka] fakturou [číslo] ze dne [datum] za prodlení se splátkami za období od [datum] do [datum] a smluvní pokutu ve výši [částka] fakturou ze dne [datum] za období od [datum] do [datum]. Žalobce žalovanému zaslal [datum] předžalobní výzvu (zjištěno z uvedené výzvy a z poštovního podacího archu). 6. Z dalších provedených důkazů již soud žádné relevantní skutečnosti pro toto řízení nezjistil. 7. Předmětem řízení je nárok věřitele ze smlouvy o úvěru uzavřené podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ ObchZ“), účinného ke dni [datum], jako spotřebitelský úvěr dle zákona č. 145/2010 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, (dále jen„ ZSÚ“), účinného ke dni [datum], na vrácení peněžních prostředků, zaplacení úroku, úroku z prodlení a smluvní pokuty. Podle § 497 ObchZ smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 9 odst. 1 ZSÚ, který byl účinný do 24. 2. 2013, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. 8. Již před účinností ZSÚ byla problematika spotřebitelských úvěrů a povinnost poskytovatelů spotřebitelského úvěru řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele řešena v právních předpisech Evropské unie, jimiž je Česká republika vázána. Konkrétně se jedná o Směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne [datum], o smlouvách o spotřebitelském úvěru, která vstoupila v platnost dne [datum]. Dle článku 8 byly členské státy povinny zajistit, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Tato směrnice byla v České republice následně zapracována do zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 1. 2011 a konkrétně v § 9 odst. 1 bylo stanoveno, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Od [datum] bylo toto ustanovení doplněno tak, že věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Žalobce je profesionál, který v oblasti poskytování úvěrů podniká už od roku [rok] a s touto problematikou tak musel být seznámen, a zároveň byl povinen posuzovat úvěruschopnost spotřebitelů i s ohledem na již zakotvenou ochranu spotřebitelů v tehdy platném občanském zákoníku a na