16 C 173/2022-65 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] a opravenou dne [datum], se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně. Žalobu odůvodnil tím, že původní věřitel společnost [právnická osoba], (dále jen„ předchůdce žalobce“) dne [datum] uzavřela se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru (dále též jen„ smlouva“), na základě níž poskytla žalovanému úvěr v konečné výši [částka], který měl být splacen nejpozději dne [datum]. V žalobě žalobce uvedl, že původní věřitel identifikoval platby úvěru pod variabilním symbolem [číslo], avšak v doplnění žaloby toto tvrzení žalobce opravil a uvedl, že původní věřitel platby identifikoval variabilním symbolem [číslo]. Dále žalobce uvedl, že žalovaný na uvedený úvěr zaplatil celkem [částka] a že pohledávka věřitele z uvedené smlouvy byla postoupena žalobci. Žalobce se žalobou domáhá zaplacení částky [částka], která se skládá z dlužné jistiny ve výši [částka], z náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši [částka] (3 x [částka]) a z úroku za období čerpání úvěru ve výši [částka]. Po postoupení pohledávky žalobci neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu řízení nečinný. Soud proto pokračoval v řízení v souladu s § 101 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), nařídil ve věci jednání na den [datum], k němuž se žádný z účastníků nedostavil, přičemž pouze žalobce svou nepřítomnost omluvil, ale o odročení jednání nepožádal. Podle § 101 odst. 3 o.s.ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy postupoval v souladu s citovaným ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř., ve věci jednal a u uvedeného jednání provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti. 3. Žalobce soudu zaslal kopie listin, o nichž tvrdí, že se jedná o smlouvu o revolvingovém úvěru a standardní informace o spotřebitelském úvěru, na základě nichž uplatňuje žalovaný nárok, avšak na těchto listinách není podpis žalovaného, a to ani vlastnoruční ani uznávaný elektronický, tudíž z těchto listin soud nemohl učinit žádná zjištění, jelikož neprokazují, že by žalovaný s původním věřitelem uzavřel smlouvu s obsahem, jaký je v těchto dokumentech. 4. Z předloženého nedatovaného a nepodepsaného dokumentu soud zjistil, že se týká předchůdce žalobce a žalovaného a že se má jednat o platební informace ke smlouvě s variabilním symbolem [číslo] kdy k [datum] měla dlužná částka z uvedené smlouvy činit [částka]. 5. Z nepodepsaného dokumentu označeného jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že tímto měl původní věřitel oznámit žalovanému postoupení pohledávky z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy [číslo] na žalobce a současně žalovaného vyzvat k úhradě dlužné částky ve výši [částka] na bankovní účet žalobce, pod variabilním symbolem [číslo]. 6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobce před podáním žaloby zaslal žalovanému výzvu k úhradě částky [částka], coby neuhrazené jistiny ve výši [částka] a nákladů právního zastoupení ve výši [částka], ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené s předchůdcem žalobce [číslo] na účet žalobce pod variabilním symbolem [číslo]. 7. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka společnosti [právnická osoba] ve výši [částka] ze smlouvy ref. [číslo] první [číslo] byla postoupena žalobci. 8. Z potvrzení o provedené platbě vystavené dne [datum] soud zjistil, že z účtu původního věřitele vedeného u platební brány ThePay byla dne [datum] odeslána částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], přičemž všechny uvedené částky byly poukázány na účet č. [bankovní účet], a to vždy pod variabilním symbolem [číslo]. Celkově se jednalo o částku [částka]. 9. Ze sdělení [právnická osoba], ze dne [datum] soud zjistil, že dispoziční oprávnění k účtu [číslo] [bankovní účet] měl k [datum] žalovaný. 10. Z dalších provedených důkazů soud žádné relevantní skutečnosti nezjistil. 11. Předmětem řízení je tvrzený postoupený nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, na zaplacení sjednaného úroku a na náhradu nákladů opírající se o tvrzenou smlouvu o úvěru, která měla být uzavřena podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do [datum] (dále jen„ ZSÚ“). Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 OZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená. 12. Na základě provedeného dokazování a zjištěných skutečností soud nemá za prokázané, že by předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným tvrzenou úvěrovou smlouvu, jelikož soudu nebyla nepředložena žádná listina podepsaná žalovaným a ani z žádného z provedených důkazů nelze takovou skutečnost mít za prokázanou. Soud však má za prokázané, že v období od [datum] do [datum] předchůdce žalobce vyplatil žalovanému celkově částku [částka] pod variabilním symbolem [číslo] a že nárok na vrácení nevrácené části této částky byl předchůdcem žalobce postoupen žalobci. S ohledem na to, že v řízení nebyl prokázán konkrétní právní titul poskytnutí uvedené částky předchůdcem žalobce žalovanému, lze při posouzení nároku na vrácení těchto částek jejich poskytovateli, v tomto případě postupníkovi, postupovat podle ustanovení OZ o bezdůvodném obohacení. 13. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Žalobce v doplnění žaloby uvedl, že žalovaný před postoupením pohledávky uhradil předchůdci žalobce celkem [částka], což znamená, že žalovaný uhradil více, než obdržel. Soud tak má za to, že žalovaný již nemá povinnost cokoliv dalšího z titulu jemu vyplacených částek pod variabilním symbolem [číslo] v období od [datum] do [datum] platit. S ohledem na tyto závěry soud považuje žalovaný nárok za neoprávněný, proto žalobu v celém rozsahu zamítl. 15. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. má právo na náhradu nákladů řízení ten účastník, který byl ve věci plně úspěšný, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto řízení byl plně úspěšný žalovaný, proto by měl podle citovaného ustanovení právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci. Jelikož mu však žádné náklady v tomto řízení nevznikly, soud náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků.