5 C 156/2022-79 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se žalobou, zdejšímu soudu doručenou dne 1. 7. 2022, domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 82.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částek jistiny po splatnosti do zaplacení, z titulu smlouvy o zápůjčce a uznání dluhu a dohody o splátkách ze dne 27. 4. 2020. Uvedla, že žalobkyně s žalovaným uzavřela ústně smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě zapůjčila žalovanému částku ve výši 82.000 Kč za účelem zakoupení kotle na vytápění rodinného domu. Tuto částku žalovaný od žalobkyně převzal v hotovosti, žalobkyně si finanční prostředky na poskytnutí zápůjčky zajistila prostřednictvím úvěru, který ji poskytnula [právnická osoba] Žalovaný měl dluh uhradit tak, že uhradí jednotlivé splátky úvěru poskytnutého [právnická osoba] za žalovanou. Žalovaný však splátky nehradil. Následně uzavřeli žalobkyně a žalovaný dne 27. 4. 2020 písemně uznání dluhu a dohodu o splátkách, na základě které žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu a výše 82.000 Kč, a dále se zavázal tento dluh uhradit splátkami ve výši 2.000 Kč měsíčně se splatností první splátky ke dni 20. 5. 2020, a to pod ztrátou výhody splátek v případě, že neuhradí byť jednu splátku. Žalovaný ani následně dluh nehradil, a proto prohlásila žalobkyně dluh za splatný dne 21. 6. 2022 a vyzvala žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k uhrazení celého dluhu. Výzva byla žalovanému doručena dne 24. 6. 2022, žalovaný dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. 3. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, kdy žalobkyně současně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a žalovaný se na výzvu soudu, zda s tímto postupem souhlasí, nevyjádřil, a tedy jeho souhlas byl presumován, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 4. K prokázání svých tvrzení žalobkyně předložila soudu listiny uznání dluhu a dohodu o splátkách ze dne 27. 4. 2020, a předžalobní upomínku ze dne 21. 6. 2022 s podacím lístkem ze dne 22. 6. 2022. 5. Z uznání dluhu a dohody o splátkách ze dne 27. 4. 2020 shora soud zjistil, že tuto mezi sebou uzavřeli žalobkyně jako věřitelka a žalovaný jako dlužník. Žalovaný touto listinou uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše, jak jsou blíže popsány v bodě 1. odůvodnění shora, a současně se zavázal jej žalobkyni uhradit formou 41 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2.000 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje první splátkou splatnou dne 20. 5. 2020. Dále se smluvní strany dohodly, že v případě prodlení s byť i jedinou splátkou ztrácí žalovaný výhodu splátek a žalobkyně je oprávněna uplatnit celou neuhrazenou částku. 6. Z předžalobní upomínky ze dne 21. 6. 2022 ve spojení s podacím lístkem ze dne 22. 6. 2022 soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného vyrozuměla o ztrátě výhody splátek a zesplatnění celého dluhu, a vyzvala ho k úhradě dlužné částky ve výši 82.000 Kč před podáním žaloby. Tato výzva byla žalovanému odeslána dne 22. 6. 2022. 7. Přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce (§ 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“). 8. Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá (§ 2053 o. z.). 9. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.). 10. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 11. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla a žalovaný od žalobkyně přijal zápůjčku ve výši 85.000 Kč, tuto smluveným způsobem žalobkyni nesplácel, následně listinou o uznání dluhu a dohodou o splátkách ze dne 27. 4. 2020 žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše a současně se zavázal jej žalobkyni uhradit formou 41 pravidelných měsíčních splátek ve výši 2.000 Kč, splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje první splátkou splatnou dne 20. 5. 2020, a to v pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s byť i jedinou splátkou. Na tento svůj dluh neuhradil žalovaný ničeho, proto žalobkyně žalovaného v rámci předžalobní výzvy vyrozuměla o zesplatnění celého dluhu a vyzvala ho k úhradě celé dlužné částky před podáním žaloby. Soud tak má na základě shora uvedeného nárok uplatněný žalobkyní za zcela oprávněný, přičemž žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil, v řízení ničeho netvrdil, neoznačil a nedoložil žádné důkazy. Soud proto žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl ve výši žalobou uplatněného nároku v částce 82.000 Kč. Soud rovněž přiznal žalobkyni požadovaný úrok z prodlení z jednotlivých částek jistiny po splatnosti vždy od data a ve výši, jak je blíže popsáno ve výroku rozhodnutí shora. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že repo sazba České národní banky činila k prvnímu dni prvního pololetí roku 2020 2 %, k prvnímu dni druhého pololetí roku 2020 a k prvnímu dni prvního pololetí roku 2021 0,25 %, k prvnímu dni druhého pololetí roku 2021 0,5 % a k prvnímu dni prvního pololetí roku 2022 3,75 %, a proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši, z částek a za období, jak je uvedeno ve výroku rozsudku shora. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno v bodě I. výroku tohoto rozhodnutí. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož soud přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva tomu z účastníků, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Plně úspěšnou byla v tomto řízení žalobkyně, proto má tato právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z nákladů na právní zastoupení advokátem, kdy odměna advokáta činí dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále „a. t.“ 4.380 Kč za úkon právní služby, tedy za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (převzetí zastoupení a příprava, předžalobní výzva, žaloba) částku 13.140 Kč, k této právnímu zástupci žalobkyně náleží hotové výdaje advokáta ve výši celkem 900 Kč za uvedené 3 úkony právní služby po 300 Kč za úkon dle § 13 odst. 4 a. t. Náklady za právní zastoupení advokátem tak činí celkem částku 14.040 Kč. Tato částka je splatná na účet právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), jak je uvedeno v bodě II. výroku tohoto rozhodnutí. 13. Dle ustanovení § 2 odst. 3 věty prvé zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Žalobkyně byla osvobozena od soudních poplatků v plném rozsahu usnesením Okresního soudu v Břeclavi č. j. 5 C 156/2022-57 ze dne 24. 2. 2023, které nabylo právní moci dne 22. 3. 2023, a proto došlo ke vzniku poplatkové povinnosti žalovanému. S ohledem na předmět sporu činí poplatek dle položky 1 bodu 1. písm. a) a b) Sazebníku soudních poplatků částku 4.100 Kč, povinnost k jeho úhradě soud uložil žalovanému ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř), jak je uvedeno v bodě III. výroku tohoto rozhodnutí.